Výchova, vztahy mezi sourozenci, aktivity, kroužky, mazlíčci dětí - nové diskuze

rozlišení prarodičů

jak rozlišujete babičky a dědečky, když jich je víc? špatně se vyjadřuji, ale jde mi o to, že daniel má 3 babičky, a já nikdy nevím, jak mu říct, která z nich k nám přijde. my jako děti jsme dodávaly příjmení, což mi přijde trapný a divný, já sama jsem to v pubertě zaměnila a říkala jsem vždy babička a odkud je (brněnská a tak:-).znám několik dětí, kteří říkají k \"babička\" její křestní jméno, to se mi vážně líbí, jenže to u nás tak nějak nejde, asi bych ještě zkousla říkat svojí mamce křestním, ale s tchýní si vykáme společenské fráze, takže mluvit o ní jako o babičce zdeničce by bylo značně absurdnípočítám, že se to časem nějak vyvrbí, ale zajímalo by mě, jak je to u vás dík

ANDULKA: Štěpánku, ty budeš dort a já tě uvařim.(přehrabujou se v kuchyňském načiní a Štěpula poslušně leze do velké nádoby...)ANDULKA : Tak, teď tam dáme olivy, teď lososa, trochu česneku, taky vanilk a pistácii a zamíchat.ŠTĚPÁN: Auuu,Aňa auuuANDULKA: Néé, Štěpánku pšššt. Přifrčím z koupelny , Andulka v ruce paličku na maso (kovovou s hroty na jedné straně) a Štěpán se drží za hlavuUž ani vyčurat se nemůžu,ale ten chudáček bude otrlej.

Americká výchová

Na našem patře žije rodina s malíma dětma.Čas od času je příjde navštívit další rodina s dvouma dětma.Vždycky,když odchazejí domu,to starší dítě strašně řve,má uplný záchat.Pozoruji je už tak 4 roky.Ten kluk bude mít tak kolem 6 jak Zuzi a jak sousedovic kluk.Dnes vyšli před dveře,kluk se začal vztekat,vyslíkat se až do slipu a řval tak strašně ,že se mi až chtělo otevřít dveře a vzít si ho domu.Slyšela jsem to přes troje dveře až do pokojíku.Rodiče stojí a nic nedělají,tatínek chce zasáhnout a maminka řve po tatínkovi at se ovláda a uklidní se.Kdyby to byla náhoda,ale to je pokaždé.Za pul hodiny ho párkrát oblekli,on se vyslekl,nakonec ho jak taž dooblékli a odjeli výtahem.Mi bylo uplně špatně a přiznám se ,že jsem si pobečela.Ještě ,že se moje děti dívali v pokojíčku na Simsny.Musím se z toho vypsat,je mi z toho strašně špatně.Příště už asi ty dveře otevřu a kluka jim vemu a zavřu.Protože ani to,že jsou moc hodní,nikam nevede.

Tohle by mohlo byt bozi

http://ona.idnes.cz/mamo-tato-pojdte-si-hrat-vystava-play-je-pro-vsechny-fyh-/deti.aspx?c=A110204_092138_deti_jobNeni neco podobneho i v Brne?

Proč?

Moje děti jsou užasné zlatíčka,umí se chovat,neběhají,neruší,vše si kolem sebe udělají sami.Ale jen,když jsou semnou.Když jsou bezemne tak Zuzi je zmatená,Honza drzý a o Gabuli ani nepíšu.Pak si cizí lidi především učitelky myslí,že je vubec nezvládam,že bych měla být přísnější.A nemají je rádi.Jak na ně mám být zlá,když mě poslechnou i po dobrém.

Morče

Holky,jdu na radu.Od vánoc máme morče a ono žere jako polskej zájezd.Dostává ledový salát,gratule,tvrdý chleba,seno.Občas jako pamlsek mrkev,kousek okurky.Je to normální,aby prožralo i státní rozpočet??????Nikdy nemá dost.

Deprese

Honza byl včera večer v depresi.A já nesnáším,když je nějaké moje dítko smutné.Tak jsem mu naslibovala hory doly,jen abych ho rozveselila.Jsem hrozná matka,vím,že to na mě hraje,když něco chce.Ale já prostě nemužu smutným očím říct né.Když si Gabka něco vyřváva,tak nedostane nic.Honza je chytřejší,udělá psí oči a hned mě dostane.

Trochu jsem ujela

Ale já už fakt někdy nevím co s tím.Jirka bohužel ze školky a od starších kamarádů občas pochytí to nejhorší co může.Něco přecházím,někdy vysvětluju že to se neříká atd.No a dneska ráno potvoráci snídají,koukají na pohádku a já přišla do pokoje a říkám\"dojezte,jedem do školky\".Jirka začal protestovat,že chce ještě pustit Krtečka,říkám \"žádnýho Krtka,oblékat a jedem\".Na to se mladej na mě podíval a povídá\"ty už mě taky neser\".Já bohužel nebývám po ránu zrovna v nejlepší kondici,takže mě vylítla ruka,mladej dostal takovýho facana že jsem ho sundala z toho gauče a musela jsem to jít rozdejchat ven,jinak by snad ještě nějakou chytil.Uklidnila jsem se já i mladej a cestou do školky jsem vysvětlovala že to se doopravdy neříká,zvlášt né rodičům,on se omluvil,já se mu omluvila za tu facku....No vyřešili jsme to.Ale tak si říkám,hrozí riziko že v pubertě ho umlátm.

zbytecne davat vyprask

skret zacal hrat na moje nervy...vstavani ve 4 apod jeste zkousnu...ale mlaceni dverma treba hodinu je sila..ze zacatku jsemzkousela ne,ble,fuj,nesmis apod..pal prasknou pres ruku,pak uz na zadek..a skret prijde zatriska dverma,placne si pres ruku,pak pres zadek a je spokojenej..na dvere jsem nalepila penove puzle a netriskaji,coz ho desive vytaci, na zachode jsou zamcene..od tech mame klic...skret zhasina..nonstop..opet kolecko slov,vyprasku a zase..zhasne ,rekne si ble ,praskne se pres ruku...tak tam vrazim do vypinace proslou kartu a nemuze zhasnout...vyprasky jsou u nej naprd, a kdyz nahodou ze by mohli aspon na sekundu zarvat,tak pri skretove placnuti na zadek rce skretice jak pominuta...jo internatnio skola je asi nemine nejpozdeji od 10 let

Kostějíček je tvořivý maniak

mně to teda nevadí,ale on hrozně rád zkouší nová a nová tvořeníčka a mně dochází nápady.Co děláte s dítkam??(budou mu 4 roky)malujeme-pastelky,fixky,vodovky,prstový barvičky,klasicky omalovánky,vodové omalovánky.Vystřihujeme.Máme několik druhů plastelíny a různých tvrdnoucích modelovacích hmot.Foukací fixky.Razítkování.Lepení,Sypání obrázků.Mám v kapse poslední nápad-budem vyrábět magnetky na lednici ze smršťovacích obrázků....ale co pak???

Změna je život

Ahojky holky bolky jestli si některá pamatujete tak asi před pár týdny sem sem psala dotaz jak máte daleko děti od sebe a jak vám to vyhovuje atd,že bysme chtěli miminko ale nemam se kam vrátit a tak že radši zkusim nějakou tu práci a pak další dítě,ale život je změna a my sme se s manželek rozhodli že práce bude vždycky nějaká a druhé mimi chceme teď.Takže snad se nám brzo zadaří a Honzikovi přibude brzo sestřička nebo bratříček.Po finanční stránce je to vlasntě také vyřešený,abych potom mohla jít na ty 3 roky tak manžel potom půjde na jeden den na mateřskou a pak se to přepíše zpátky na mě.

Nějak nevím jak s výchovou dál...

Syn má tři a kousek, nikdy jsem mu vyloženě nic nezakazovala, dávala hodně volného prostoru... Je pravda, že když už překročil pomyslnou hranici, tak jednu dostal, ale v poslední době mám pocit, že bych musela fyzické násilí používat pořád. Mluvím mile, poprosím a nic. Křičím, taky občas nic. Pak jednu chytne a zase je uražený, a nadává mi (když může křičet maminka a být zlá, proč by nemohl on....) Tak nějak nevím co s tím... Chci být milá nekřičet, aby neměl důvod být na mě i on zlý, ale nějak se to nedaří... Vysvětluji, že když je on je na maminku škaredý, tak i maminka je škaredá a kričí, ale nějak se to míjí účinkem....Třeba je to období, začal chodit do školky, kde pochytí toho spousty... Ale já už jsem z toho unavená...