Těhotenství - nové diskuze

kontrola

Tak mám za sebou další kontrolu: princezna je v pořádku a já také...a před sebou test na cukrovku...tak jsem na to zvědavá...

23 týden

včera test na cukrovku,opět to byla mňamka ale dalo se to,teď jen aby výsledek byl v poho.Mám nahoře 7kg a pak doktor se asi hezky vyspinkal protože byl milý,úsměvný a řekl že jsem pořád štíhlounká a že nemám skoro žádné břicho čímž mi zvedl náladu na celý denmožá i týden nicméně zpátky na zem mě vrátila moje maminka když jsem si vyzvedávala Barču,tak prý jak hezky rostu a že s Barčou jsem měla menší břicho.No nic,jsem těhotná tak břicho se prostě očekává tak co.Miminko v poho.Opět jsem se ubránila neznat pohlaví,má 538g a je koncem pánevním.Takže to bude nejspíš ten důvod,proč mám věčně pocit,že každou chvíli vystrčí nohu je to fakt šílený,to s Barčou neznám,ta měla hlavičku dole a nohy nahoře a jen občas se protáhla zatím co tohle mímo má nohy dole a pořád se mele a kope a fakt mám pocit,že každou chvíli vypadne no jen doufám,že se taky časem otočí pěkně hlavou dolů,protože rodit zadečkem napřed se mi jako vážně nechce

Konec pánevní

Zdravím maminy.Jen bych se ráda optala, jsem 33TT a doktorka mi oznámila, že mimčo mám zadečkem dolů a že se asi už neotočí, jelikož nemá moc místa. Chtěla bych jen vědět, jestli některá z Vás nemá zkušenosti s porodem koncem pánevním, já se toho nebojím, nechci na císaře, je to nepřirozené a nechci přijít o první kontakt s prckem. Koukala jsem na videa a poroditelné to je, spíš mě zajímají zkušenosti.Děkuju

trochu intimní :-(

Mám takový dost intimní dotaz.Hlavně ráno mám oteklé sliznice(tam dole ) a trochu jako opruzeno.Je to dost nepříjemné.Mylíte, že by to mohla být nějaká mykoza nebo zánět a něbo je to v těhu občas normální :-(( Díky za odpovědi

nálady

Ahoj tak dnes uz mě to přestalo bavit. Jsem v 6.měsíci a přítel mi pořád říká ze co jsem těhotná se semnou nedá vydržet natož mluvit. No já si myslim to samé o něm a prý jsem taková byla i kdyz jsem cekala první. Což si pamatuju že mě taky štvalo jak on se chová. Ach jo pak má být člověk v klidu

Po třech letech snažení potrat v 8tt

Ahoj holky, stejně jako některé předešlé pisatelky bych se asi tímto příspěvkem chtěla trochu vypsat ze svého trápení a naprostého pocitu prázdnoty.Jsem týden po revizi, kterou skončil druhý pokus po emryotransferu. Je mi 35 let, přítelovi bude 50 a občas mi dochází naděje na naše miminko. 6.2. jsem šla na gynekologii na kontrolní sono, přítelovi před odchoden slíbila další fotečku a cítila se tak nadšená, že bych mohla lítat. Při prvním pohledu na mé\"naprosto dokonalé\" miminko ( krásně viditelná hlavička, ručičky, tělíčko) mě čekal šok- žádná akce!!! Protože jsem už z předchozího sona viděla jak vypadá srdeční akce, tak jsem odumřelý plod rozpoznala ještě před lítostným komentářem mého lékaře. Pan doktor se mi snaži vše zevrubně vysvětlit, povzbudit, vylíčit, že jde vlastně o \"úspěch\" léčby, a že je to celkem běžný stav, ale to samozřejmě nijak neutěšilo mé zoufalství a pláč. S papírem mě poslal hned do nemocnice, protože po hormonech hrozilo masívní krvácení. S hysterickými slzami jsem běžela schodištěm a cestou telefonovala tuhle hroznou zprávu přítelovi. V nemocnici se o mě velmi citlivě postarali( už v odpoledních hodinách) a nabídli mi,že mě mohou provést revizi již v 19.hod. Což jsem přijala, protože si nedokážu představit, jak bych do rána fungovala. Jen bych všem přála , aby při takto bolavé události se o ně personál staral tak vzorně jako o mne. Nejspíš zde hrál roli i fakt, že v této nemocnici i pracuji. Revize i probrečená noc by se dala přežít, břicho bolí naprosto minimálně, ale ten pocit šíleného zklamání a smutna je ubíjející. Mám úžasného chlapa, který se mně snaží soustavně rozptýlit a rozesmívat,i \"naše\" 13letá dcera, kterou přítel dostal před půl rokem do své péče se ke mně chová bezvadně, ale slzičky se stejně opakovaně derou ven. Ale v něco začínám postupně věřit, vím, že ten krásný pocit BÝT TĚHOTNÁ nikdy nezapomenu a velké zklamání nezmizí, jen přebolí, ale pokud půjde přítel se mnou, tak budu dál bojovat a zkusíme to znovu. Vím, co mě čeká, a že další cyklus se stimulací bude hodně nepříjemný, ale určitě to zase zvládnu. Mám Honzu, Karolínku, rodinu, kamarádky a fajnové kolegyně. Držte se holky a sluníčko nám zase bude svítit.

zase rýma

tak jsem byla asi moc dlouho zdravá,trvalo to celé dva dnytohle těhotenství jsem jak v začarovaném kruhu,neustále se u mě střídají opary,rýma,bolest krku atd.Punčochy na křečáky se nedají koupit v lékárně ale ve zdravotnických potřebách,pro mě velké překvapení a trvá to týden-na objednání.Ale tak co,už jsem za půlkou tak teď už to snad uteče.Pak už jen ta ňamka v podobě porodu a zase bude dobře

Sliznice...

Ahoj holky. Mám dotaz...Měly jste v těhu problém s vysušováním sliznic? Myslím teď to, že mám už cca měsíc plný nos, cítím, že mám uvnitř nosu sucho a z toho mě zřejmě bolí hlava...Máte s tím zkušenosti? Co vám pomohlo? Já jsem vyzkoušela Pinosol, potom sprej od Dr. Weisse, Vincentku (ta mi uleví jenom na chvilku, ale pak je to stejné)...Někdo mi poradil, že si mám udělat roztok ze soli a z vody...Už fakt nevím co vyzkoušet..Je to nepříjemné a chci se toho zbavit

torekan

Ahojte holky, jsem v 9.tt a je mi od prvopočátku dost špatně. Mísu objímám několikrát denně. Doktorka mi předepsala Torekanové čípky. Máte s tím někdo zkušennosti?

Dneska jsem je tam našla...

//, ale pssstttt!!!!

Chybí stále

Ahoj holky,nevím nakolik je vhodné, abych sem teď psala, ale všimla jsem si této diskuze a nějak mi to nedá, abych nepřidala svou zkušenost a nedala všem naději, že i toto má dobrý konec.Bylo to před rokem, kdy jsme s přítelem si řekli, že bychom chtěli miminko. Možná to bylo předčasné, protože jsme spolu byli jen pár měsíců a ani jsme spolu nebydleli, ale tak nějak jsme to cítili. Hned o měsíc dýl jsem začala mít zvláštní pocit a když se nedostavilo ms, tak bylo jasno. Čekali jsme naší malou Fazolku:-) Byla jsem šťastná jak blecha. Hned jsem šla k doktorce a na neschopenku, protože jsem trochu špinila. Vše bylo ok a Fazolka rostla, až jeden den jsem zase zašpinila. Bylo to cca v 8.-9. tt a já vyrazila 14 dní po minulém vyšetření k lékařce. Ta mě hned vzala na utz a já hned tušila, že něco není v pořádku. Dozvěděla jsem se, že tam není srdíčko a že jde tedy o zamlklé těhotenství. Úplně jsem se sesypala, s mamkou jsem došla do nemocnice, tam mě přijali a udělali revizi. Celou dobu v nemocnici a pak doma jsem brečela, že mi moje miminko sebrali a že jsem se o něj nedokázala postarat a tak. Ještě přes měsíc jsem kvůli tomu byla na neschopence, než jsem se odvážila jít do práce mezi lidi. Po čase jsem ne zapomněla, ale řekla jsem si, že mimi chtělo ještě počkat, až s tatínkem vše připravíme na jeho návrat atd.O tři měsíce déle jsem sice se strachem, ale uznala, že to zkusíme znovu a ono to vyšlo. Na začátku byla spousta komplikací, celkem jsem strávila asi 2 měsíce v nemocnici, ale teď už jsem ve 22.tt a budeme mít krásnou holčičku.Neříkám ať zapomenete, protože to ani nejde, ale neztrácejte naději, protože pro každou z nás tam to malé někde čeká...

22.týden

mám pocit,že jsem jak slonice a to jsem nabrala zatím jen 6kg.Velký ultrazvuk v poho tak doufám že opravdu bude vše v pořádku.Miminko cítím od 18 týdne a každou chvíli o něm vím.S Barčou jsem tohle neznala,tu jsem cítila až od nějakého 24 týdne a jen občas se protáhla,jinak nic.Taky na ultrazvuku jsem byla do 15 minut pryč.S Barčou jsem tam strávila půlku dopoledne protože se vůbec nechtěla otočit,musela jsem vypít půl litru vody a sníst čokoládu a chodit dvacet minut po schodišti aby se holka probudila.Tohle mímo se prý zase hýbe až moc,ale co,to je normální.Musím si vyzvednout punčochy na křečáky,žíly bolí a nohy otékají.Pálí mě žáha,nejvíc večer před spaním.Břicho už je znatelné i v zimní bundě,už jí skoro nedopnu no v dubnu jsem na sebe moc zvědavá až budu ve svatebních šatech