Můj POROD - nové diskuze

porod...

Ahojky, v úterý 22.5. mně v půl šesté večer praskla voda. Tak jsme jeli do porodnice. V 7 hod mně začaly bolesti, ale ty teda byly, kontrakce jsem měla snad po 30 vteřinách, ani jsem si nestačila odpočinout. Při prvním porodu jsem byla celou 1.dobu porodní naložená ve vaně, tak jsem teď chtěla taky. Šla jsem do vany, bolest se změnila v jednu asi 1,5 hodinovou, už jsem si v duchu říkala,že to nemůžu vydržet.Přišla asistentka, a že začínám rodit. Tak jsem ve vaně zůstala, a po velkém tlačení jsem malou porodila do vody. To byla úleva...Malá se narodila v 21:05,takže od prasknutí vody k narození malé to bylo 3,5 hod. Velice rychlé, za to velice bolestivé a intenzivní. Ale hned je vše zapomenuto, a jsem nejšťastnějsí maminka pod sluncem

stihnu to?

Ahojky,u prvního dítěte mi praskla voda,takže mě manžel naložil do auta a jelo se.Teď čekáme druhé a já mám strach,že to správně neodhadnu a nestihnu přijet v čas.Jsem strašnej plašan,taky se bojím,že až to přijde,tak budu sama doma jen s malým synem a nebudu vědět co dělat.Já vím,dost stresuju,ale prostě mě to trápí.

Porod bez léků , v porodnici jen půl hoďky

Přála jsem si rodit statečně bez léků a tak jsem si pozvala domů asistentku , která mě bude sledovat a až bude čas pojedeme do porodnice a ona mi bude pomáhat bojovat proti nabízeným lékům.Ráno odešla hlenová zátka , pak malé bolesti kolem páté večer a ještě jsem se v klidu koukla na večerní program.Pořád jsem nevěděla jestli to není planý poplach...Když byly kontrakce po 15 minutách , tak manžel přivezl asistentku.Naložila mě do vany a pak mi to trochu splívá ,bolest pořád , ale prý jsem mezi stahy stihla na minutu usnout.Pak přišla větší vlna bolestí a zvracení , zimnice a já měla všeho pokrk.Asistentka říkala , že jsem málo otevřená , ale že raději pojedeme .To bylo po čtvrté ráno.V autě jsem lítala na zadním sedadle a říkala si , že na to kašlu a že chci nějaké léky,jestli tohle bude ještě třeba 2 hodiny , tak se zblázním.A jak bude probíhat ten klystýr?Neuměla jsem si představit , že do mě něco nalijí , když já měla pocit , že vše musí ven.Na příjmu mě odbyla sestra proč tak funím,jestli to fakt tak tlačí , když konečně přišel doktor , zakřičel "Na sál vždyť vy tady rodíte!" nález byl 8 cm .Bolesti v kříži a v podbříšku , řezavé a nepříjemné , kontrakce bez přestávky . Po půl minutě , nestíhala jsem se ani nadechnout ,najednou jsem ucítila tlak u konečníku a chtělo se mi tlačit , ale zrovna mě sestra řekla ať se převléknu do košile , asi ještě nerodila...Manžel mě převléknul , ale fakt se to nedalo ,jedna ruka-kontrakce,druhá ruka-další kontrakce... nestihlo se vůbec nic jen monitor na bříško a pak jsem už mohla tlačit,konečně!!Nestihla jsem ani dát nohy na madla.Ale v jednu chvíli jsem cítila obrovskou bezmoc.Visela jsem očima na asistentce a na manželovi.První nejkrásnější věta byla od doktora "Tak na další už to vytlačíme, jo?"Najednou to vypadlo ,ale pořád jsem cítila něco tvrdého a širokého , napadlo mě, že tohle ven už nedostanu.Asi mi doktor pomohl , nevím a pak druhá věta "A je to."Miminko odnesli a já už necítila nic, vše přestalo bolet.Po chvilce , ale přišlo šití,to štípalo , ale když jsem vydržela porod, tak toto byla procházka růžovou zahradou.Dceru mi přinesli po šití.Narodila se 27 minut po příjezdu do porodnice.Já to nakonec zvládla bez léků a za dvě hodinky už jsem vstala z lůžka a šla na toaletu,opatrně a pomalu , ale šlo to.Musela jsem , dcera byla na JIPce , ale to už je na jiný příběh...

Měla jsem dle ultrazvuku termín 11.4.07 a dle pohybů 5.4.07. A tak jsme si mysleli, že se malej narodí okolo toho 11.4. Ale Honzík se rozhodl, že to bude dřív. Ráno 5.4. asi v 8,30hod ležím v posteli a najednou cítím jak ze mě něco teplého vytéká. Nejdřív jsem si myslela, že jsem se počůrala, ale bylo mi divné že bych moč neudržela. Když jsem však vstala a zjistila, že voda teče stále bylo mi jasné, že mi odtekla plodová voda. A tak jsem se osprchovala a v klidu jsme vyrazili do porodnice. Jelikož bydlím u Plzně jeli jsme do Mulačovy nemocnice v Plzni. Něco po 9hod nás přijmuli a odvedli mě na hekárnu, kde mě udělali všechna potřebná vyšetření. A jelikož jsem neměla žádné porodní bolesti tak to byla pohoda až na tu vodu co stále tekla. V poledne jsem dostala ještě oběd a pak mi doktor prohlédl a dali mi klystýr, že by se to mohlo urychlit. Něco po 14 hod jsem začala pociťovat kontrakce. V 17 hodin jsem volala manželovi aby přijel. Měl mi poté sledovat kontrakce. Asi v 19hod jsme šli na porodní sál, ale měla jsem stále nepravidelné kontrakce a tak mi napíchli něco na urychlení a malej se ve 20:10hod narodil. Pamatuji si, že jsem zaslechla křik, otevřela oči a mezi nohami doktor držel malého ještě na pupeční šnůře. Vypadal jak "králík", ale byl to nádherný pocit. A porodní bolesti nebyly tak zlé, to malé stvoření za to stojí. Když mě převezli na pokoj, tak jsem byla plná dojmů a elánu, že se mi ani nechtělo spát. Za chvíli nám budou 2měsíce a je nádherné když se na mě Honzíček usmívá. Takže holky porodu se nebojte, dá se to vydržet a ten pocit po porodu, že jste maminka je nádherný.

Muj Andilek

MELA JSEM TERMIN PORODU STANOVENY NA 11.3 ALE TEDYSEK SE ROZHODL ZE UZ HO TO V BRISKU NEBAVI A NARODIL SE 9.3 V 7:25 PO HODINACH PLNYCH BOLESTI.MUJ POROD TRVAL JEN 8 HODIN,ALE JA MELA POCIT ZE SE TY HODINY VLECOU,NEJDRIV JSEM ZTRAVILA ASI HODINU VE SPRSE NA MICUDE A PAK NA ME SESTRA NAVLIKLA OSKLIVYHO ANDELA A POLOZILA ME NA PORODNI KRESLO KDE JSEM BYLA AZ DO PORODU,NEBYLA JSEM Z TOHO NADSENA,CHTELA JSEM SE PROJIT,ALE DOKTOR MI TO NEDOVOLIL PROTOZE BY SE POROD ZPOMALIL TAK JSEM LEZELA NA BOKU S JEDNOU NOHOU NAHORE BYLA TO PRO ME DOST NEPRIJEMNA POLOHA,MYSLELA JSEM ZE TO STRASNE BOLI ALE DALO SE TO CELKEM ROZDYCHAT,ALE V 5 RANO MI PICHLI VODU A JA TEPRVE PAK ZJISTILA ZE´BOLESTI PREDTIM BYLI VLASTNE JEN TAKOVE MALINKATE BOLISTKY OPROTI TEM KTERE PRISLI PO TOM.POROD POSTUPOVAL DOBRE AZ NA TO ZE SE MALY NAJEDNOU PRESTAL POSUNOVAT KUPREDU,ALE JA MELA PORAD STRASNE NUTKANI TLACIT A UZ SE TO NADALO ROZDYCHAT,NEJDRIV MI TLACIT ZAKAZOVALI A TED ME NECHALI AT SI TLACIM KDY CHCI.TAK TO BYLO ASI HODINU ZE JSEM SI PRI KAZDE KONTRAKCI ZATLACILA A PAK SE MRNOUSEK KONECNE ZNOVU ZACAL DRAT NA SVET.PAK NA ME MRKNUL PAN DOKTOR A POROD SE BLIZIL KE KONCI,JELIKOZ JSEM TLACILA UZ PRED TIM UZ JSEM NEMELA TOLIK SIL TAK MI POMOHLA SESTRICKA TLAKEM NA BRICHO,ALE PARKRAT JSEM ZATLACILA A MALINKY BYL NA SVETE.TEN MUJ MALINKEJ ANDILEK SE NA SVET KLUBAL S RUCICKOU U HLAVICKY A S SNUROU NA KRCKU PROTO SE POROD V JEDNU CHVILI ZPOMALIL,MUSEL SI UDELAT VI MISTA.ALE ZVLADLI JSME TO MALINKY MEL 3,25KG A MERIL 50CM KDYZ MI HO PRINESLI UKAZAT NEVERILA JSEM VLASTNIM OCIM BYL TAK KRASNY A TAK MALINKKY PROSTE ANDILEKBYLA JSEM STRASNE STASTNA,PAK HO ODNESLLI A JA CEKALA NA TO AZ VYJDE PLACENTA,ALE ASI PO HODINE BYLO JESNE ZE SAMA ASI NEPUJDE TAK MI SESTRA ZMACKLA MOJE ROZBOLAVJELY BRICHO A DOKTOR JI VYTAHL,BOLELO TO SNAD VIC NEZ SAMOTNY PORODALE PROTOZE TEDYSEK PEKNE PAPAL TAK NAS DOMU POUSTELI 5 DEN S PORODNI VAHOU.DNESKA JSOU TEDYSKOVI 2 MESICE A JA SI UZIVAM KAZDICKY DEN ZTRAVENY S NIM A TEN NADHERNY RANNI USMEV VYNAHRADI TY PROPLAKANE NOCI V SESTINEDELI,DNESKA UZ SPINKAME SKORO CELOU NOC JEN SE VZBUDIME NA KRMENI A HNED ZASE HAJAME TAKZE PREZIT SE DA VSECHNO A DETICKY JSOU OPRAVDU MALINKY ZAZRAK KTERY ZA TROCHU BOLESTI STOJI

muj porod

Muj porod bylo jedno velke prekvapeni.Nejdrive me gynekolog podle posledniho ultrazvuku posunul termin o mesic driv,takze v porodnici me nechteli do poradny.Nakonec jsem sla do poradny 7.4 tam spocitali ze jsem 36 tyden a pozvali me na dalsi tyden.9.4 rano me zacala odtekat plodova voda,jela jsem do porodnice,ale nemela zadne bolesti.PO vysetreni me dali na porodni sal ale stale jsem se neotvirala.Po 12 hodinach kdy stale prubezne odtekala voda jsem dostala antibiotika a rikali ze rano vyvolaji porod.Okolo 20hod.jsem dostala bolesti a zacala se otvirat.Jirka se narodil v23,02 a nejvic me pobavila porodni zprava.Narodil se podle ni v 39 tydnu.At je porod jakykoli za ten zazrak co vam pak podaji podrzet to stoji.

porod k se dal přežít, ale stres po porodu hrůza!!

Byla jsem přijata do porodnice v den termínu porodu, protože se lékařům nezdály ozvy.Jinak jsem měla úplně pohodové a bezperoblémové těhotenství, všichni mě chválili, jak mi to moc sluší a já se cítila jak malý tankZa dva dny po přijetí mi porod vyvolávali, já si naivně myslela, že se nerozrodím, protože jsem dvě hodiny po podání tablety necítila skoro žádné bolesti.Ale pak jsem se prošla do kantýny pro něco na můj mlsný zoubek a ejhle začala jsem mít nepříjemné bolesti v podbřišku, jako při menstruaci, které přicházeli snad po 3 min.Po dvou hodinách bolestí jsem šla za lékařem aby mě prohlédl, jestli se něco děje, řekl že se ještě notvírám a že to možná přejde.No zkrátím to.Trpěla jsem až do sedmi hodin odpoledne, kdy mi porodní asistentka řekla, že se začínám otvírat,tak mi udělala klistýr a poslala do sprchy, tam jsem trávila většinu času až mi praskla voda.Horkou sprchu nebo vanu můžu opravdu vřele doporučit, protože mi to strašně pomohlo a urychlilo porod.Po prasknutí vody to byla rychlovka.Manžel stihl přijet jen tak,tak.Málem by prošvihl narození našeho zlatíčka a to by ho opraavdu moc mrzelo.Narodil se Ondrášek 3550g55cm.Všechno bylo v pohodě oba jsme byli zdraví a šťastní, že to dobře dopadlo.Za dva dny mi po vizitě přišla lékařka oznámit, že se jí něco nelíbí na srdíčku slyšela šelest, tak mi malého vzali a dělali ekg.pak už mi ho nepřivezli, jen mi oznámili, že je v inkubátoru na kyslíku a bude převezen na kardiologii do Brna.Já jsem byla úplně v šoku, protože jsem nechápala co se děje.Onďa byl úplně v pohodě.Nepozorovala jsem žádné známky toho, že by mohl mít něco se srdíčkem.Odvezli ho do Brna a já čekala celý den, na diagnozu.Samozřejmě jsem viděla katastrofické scénáře, že bude mít nějakou obrovskou vadu.Odpoledne jsme volali do Brna na výsledek a diagnoza zněla stenoza plicnice (zůžení chlopně vedoucí krev do plic).Byla jsem úplně vedle a chtěla za malým do Brna, jenže jsem musela být po gyn.hledisku v pořádku a Onďa byl v inkubátoru na kyslíku, tak mě přijali asi za týden.Já měla hrůzu z toho, že se nerozkojím, ale naštěstí to všechno šlo,sice jsem bojovala s odsavačkou, ale vzdát se toho abych dala mému zlatíčku to nejlepší nešlo.A kojím doteď.Pak jsme ještě cestovali do Prahy, kde mu dělali zákrok na té chlopničce pomocí balonku,který mu zavedli přes tříslo.Teď je to zatím v pořádku, ale stále jezdíme na kontroly a není vyloučené, že mu zákrok budou opakovat.Onďa má teď 7. měsíců a je to naše největší zlatíčko na světě.Ale na dobu od porodu po dobu, kdy jsem ho neměla u sebe nikdy nezapomenu.Byla to obrovská bezmoc.Tak jen přeju všem maminám,které čekají mimi jen a jen hodně zdravíčka jim i těm malým drobečkům.

Už je zapomenuto...

Můj porod,nebyl procházka růžovou zahradou,ale opravdu-STOJÍ TO ZA TO!A abych to vzala od počátku.Těhotenství-první 3měs jsou rizikové no a aby se mi to nevyhlo,lehce jsem špinila.Ve 25t.jsme se začla otvírat.Nechápu proč.Nic těžkého jsem nenosila.Nepracovala jsem.Byla jsme od 2měs.na nemocenské.V práci to zrovna nevonělo po fialkách,tak proto.Navštěvovala jsem plavání,cvičení,předporodní kurzy,četla knížky,nacvičovala dýchání,což je 1 z nejdůležitějších činností u celého porodu,abych měla dostatek informací a byla dobře připravená.Už dlouho mi tvrdlo břicho a tak jsme musela brát magnezium,nohy podložené ve dne v noci.No a 14dní před termínem jsem měla ty správné poslíčky.V neděli to začlo a v pondělí kolem 2h rána jsme odjeli do porodnice.nechali si mě tam do středečního rána na pozorování.Stav stále stejný,stále na 2cm od toho 25t.myslela jsme že je to plodová voda,bylo toho celkem dost.Ale protože bylo vše v klidu,jela jsem domů.Ve čtvrtek jsem zjistila hlenovou zádku a v pátek mi praskla plod.voda a že toho bylo.nestačila jsme si vyměnovat vložky,pak se i bolesti stupňovaly.V křížích a v podbřišku ukrutná bolest po 5min pak po 3-2min.DÝCHAT DÝCHAT!!!!!Pak to tolik nebolí.A když jsme tam s manželem dojeli,tak najednou bolesti ustoupily a byly po 15-20min,další 2dny.A taky jsme začla špinit,takže jsem si myslela,že čas nastal.Zkontrolovali si mě a už mě tam nechali.Že to porod už je,ale dřív jak zítra se nic nebude dít.tak jsme čekali.Stresující pro všechny.Sobota se vlekla a stále nic.Neděle se vlekla,neustále mi píchali antibiotika,kvůli té plod.vody.A pak se blížil večer.Od cca15h byl u mě manžel.Byla jsme stále na 2cm,ale pomalinku se to uvolňovalo.Čím víc se blížil večer bolesti stoupaly,sílily.V 18h jsme byla na 3cm.Museli ještě na necelých 4cm čekat a pak mě napíchali ať mi porod vyvolají.Všechno šlo oki.Bolesti stále sílily a zkracovaly se intervaly,hrozně pomalu jsme se otevírala,ale prý nemohli nic dělat,jen čekat,až mé tělo začně samo pracovat.Už jsme tuším byla tak na 5cm,a najednou se vše změnilo.Čekala jsme cca půl hodiny na doktora,zrovna byl na sále a Samuel se mi tam nějak blbě otočil.zaklonil hlavičku,takže museli všechno stopnout.Měla jsem hroznou třesavku.Ale to prý tak je.Tělo se vyrovnává s šokem.Nejprve do mě cpali injekce a pak nic.Byla to čelní poloha,takže stopnout a rychle připravit na sál.Manžel si mě tam odvezl a čekal a čekal.Když si na to vzpomenu je mi hrozně.Porod trval 36h.císařským řezem.Samuel se narodil 20,35h měl 3,3kg a 52cm.Apgar score 5-8-10.Museli ho taky křísit.měl pomačkanou tvářičku.Na druhý den to už bylo lepší a každý se na nás přišel kouknout.Kojila jsem do 10měs.Teď je z něj nádherný roční chlapeček,má 77cm a 10kg.Říká mama tata,baba,děda,ham,papa,jeje,skoro chodí,neustále na všechno ukazuje.Moc mu chutná a hlavně NEUSTÁLE SE SMĚJE.

čerstvé vzpomínky

ahojky jak víte rodila sem 10,3, a s odstupem času bych řekla že sem na tom nebyla až zas tak zle(po porodu když se mě rodina ptala kdy pořídíme Josífkovi sourozence tak sem o tom nechtěla ani slyšet)Já nastoupila do nemocnice plánovaně o týden dřív kvůly otokům a vyššímu tlaku.Nelíbylo se jim to tak mě ráno zavedli vyvolávací tabletu-no můžu říci žádná slast,samotný porod je skoro stejný jako to zavádění. A pak čekali a čekali a ono nic-teda trčochu mě bolela záda a břicho ale nic děsného.Po poledni mě vzali na monitor,následně vyšetřili a skonstatovali,že můžu dostat najíst, protože dnes určitě rodit nebudu.No a tak sem ve tři odpoledne zdlábla oběd (hurá) a psychycky se připravovala na druhý den na další vyvolávačku.Večer před spaním sem všem řekla co mě pan doktor oznámil a že jdu nabrat sílu na zítra.No a asi o půlnoci mě začalo tak divně bolet břicho a záda a to se stupnovalo-ve dvě sem šla radši za sestřičkou, jen tak pro uklidnění protože sem měla zafixováno, že musím mít 4 hod před porodem antibiotika kvůli streptokokovi a když mě prohlédli zjistili že už sem na 4cm otevřená.Než sem se zbalila,vyjela nahoru na porodnici byla sem už na 6 cm. No a pak to bylo chvíli hnusný, ale dalo se to rozdýchat a 10min před šestou byl Josífek venku a já budila manžela slovy:"Chceš vědět novinku?..Máš syna."A v tom to vypadlo(blbý signál) Načež manžel nalovil signál a volá zpátky a nevěříce se ujištuje že je to pravda a diví se jak to když večer nic a proč sem mu nebrnkla když to začalo.Podotýkám, že za žádnou cenu nechtěl k porodu jít,co já se ho napřemlouvala,tak sem to ani nezkoušela.Takže na poprvé si myslím, že to celkem ušlo a co mě nejvíce trápilo po porodu nebyly stehy jako každou, ale hnusný hemeroid, který mě vylezl a kvůli kterému sem si užila.Ale už je vše zapomenuto-naše zlatíčko roste jako z vody a dělá nám radost.A určitě to za trochu bolesti STOJÍ!!!

Děkuji za vyprávění. Jsem 29 tt. no a zatím strach z porodu nemám a moc doufám že ten můj první budé také tak v pohodě jako váš :)a chlapa si raději odehnat nenechám!

Ale nééé,já už ani nedokážu vložit příspěvek.Holky omlouvám se ale mělo to patřit sandině,co se týče technického typu :-).

:-),my si můžem podat ruce,jak koukám!