Milenci, milenky, naši ex. Jak přežít rozvod? - nové diskuze

vzpomínky

Pěkný den holky, vzpomínáte často na své expartnery, první lásky...?

Já když to tu tak čtu,nemáme my to tak jednoduché v tom životě.Dřív a pořád jsme podle chlapů mrchy my,ale že si nevidí ani na svůj prách,to jim nevadí.Holky já kdybych si mohla něco přát,bylo by to S PROMINUTÍM abych byla vdova.Sama a měla peníze na poplatky,abysme s Dominikem mohli lépe žít a ne být s chlapem,který stojí za ho...nemáme ho rádi,ani Domča a když se ani nestará

Svatební oznámení

Holky včera mi přišlo svatební oznámení, že se prostě dva lidi dnes v 18h berou a já ted po tý šestý bulim jak želva. Opravdu nevím proč, tenkrát to bylo moje poprvé, bylo mi 16 let a trvalo to jen pár týdnů. Já jsem s manžou 11 let a dá se říct šťastný manželství, ta láska u nás pořád je, nikdy se nějak extrémě nehádáme, ale prostě to svatební oznámení mě dostalo a nějak bolí... možná si se mnou hrajou těhuhormony A asi se na první lásku opravdu nezapomíná

a je to tu

Ach jo holky. Dlouho jsme sem nepsala, ale teď si musim ulevit. 26.2. se nám naordil klučík. Všechno v pohodě, jenže: už před porodem jsem zjistila, že ten muj se styka s nějakou slečnou, pry jen kamaradka, extra jsem to neřešila, říkala jsem si, že se těší na mimi. Jenže prcík se narodil a můj drahý začal být míň a míň doma. Sport, kamarádi, víkendy na chalupě bez nás. Kašlal na nás. Žádala jsem ho asi měsíc, že si s nim chci promluvit, nereagoval. Hrozila jsem ukončením vztahu, nereagoval. A pak jsem zjistila, že se s lečnou se stýká dál, že mají za sebou společné noci na chalupě... a zbalila mu tašku. Šel. Teď mi vyčítá, že jsem si ho dovolila vyhodit, že za všechno můžu já (jak jsou ti chlapi neoriginální co) a řešit nic nehodlá. Jen vyhrožuje, že z malýho je půlka jeho a že má na něj nárok a tak chodí skoro denně koupat na čtvr hodinky. A odmítl mi vrátit klíče (byt je muj), že tu má syna. Chjo holky, život je pes.

Jsem asi blázen

Dala jsem mu ještě šanci.V pondělí jsem podala žádost o rozvod,jeho chování bylo už neúnosné.Urážky po smskách atd.Ještě té noci mi začali chodit smsky už tipu,miluju tě,odpust mi prosím,jsem vůl,zpackakal jsem to,chci to napravit,změnit se,být ten nejlepší manžel i táta Lukymu,dejte mi prosím šanci.Volal,psal,prosil,brečel.I přesto vše jsem byla rozhodnuta.Luky,kterému nejvíc ubližoval,mě poprosil,atˇmu dáme poslední šanci.Probrali jsme to,vrátil se,věnuje se Lukymu,je hodný,milý,pozorný.Jak dlouho?Mám strach.Snad se opravdu vše v dobré obrátí.Ale srdce bolí,ty urážky v něm zůstaly.Necítím k němu tu lásku,co dřív.Co s tím?Přijde zpět?Pocítím ji znovu později.Nevím.Každopádně šanci dostal.Co tedˇz rozvodem?Je podaný.Holky,poraďte

Kde je Megisek???

Ahoj holky, nevíte co je s Megiskem? Je zřejmě odhlášená. Děkuju

máma zase

holky,už jsem tu psala o tom,jak jsem mámě přišla na nevěru. řekla jsem si,pokud je s ním štatstná a zamilovaná,nechci jí to kazit. no ale dnes (asi po 2 měsících) jsem se ze zvědavosti mrkla na její meil-pracovním jestli tam náhodou něco nemá.ale nikdy tam tyhle meily nemívala.... no nicméně měl tam meily s jistým jirkou. což není její milenec petr. to mě teda dopálilo. z meilů jsme pochopila jak se shcázej po večerech a docela koketní meily.... no a pak jsme s ejukla na jeden meil o kterém si mylsím,že si jej založila jen právě pro tyto účely a tam má korespondenci zase s jistým martinem.... jak je smypatický,vtipný a že se zase sejdou a uviděj,jestli budou chtít pokračovat dál... co si mylsíte o tomhle?já věřila,že jde o jednoho muže,že s ezamilovala,ale ona udržuje vztah s několika naráz....

Žárlení

Nevím čím to je. Nežárlím na tu ženskou která mě Juru odloudila, ale žárlím na její děti. Dřív Jura všechno co dostal dával Ondrovi. V pátek toho měl dost, ale probíral to a ještě říkal pro koho to má. Ondra mu to bral a pak plakal že mu to táta nedá. Vadí mi že se tak chová, buď ať to nevytahuje a nebo nechá vlstnímu. Mimo jiné našel si paní o 6 let starší se třema dětma , nejastarší dcera porodila loni v 17ti chlapečka, je o měsíc starší než Ondra. A nejmladšímu jsou 4 roky. Není to skvělá partie?

Nastávající rozvod

Berušky,je to blbý,ale rozvádíme se.Po ani ne třech měsících po svatbě.Nokdy jsem si nemyslela,že sem budu psát a je to tady.Můj manžel neustále bojoval s mým patnáctiletým synem.Měl pro něj jen nadávky,příkazy,zákazy.Prostě kamarádská cesta nikde.Nenáviděl ho už tak,že ho napadal i k vůli jídlu,že snědl hodně salámu,jí moc sladký atd.Dnes se prý ráno chxtl k vůli tomu,že Luky koukal ráno na telku.Okamžitě mu nadával,že nesmí,že má koukat dle neuroložky jen hodinu a půl a on kouká ráno a večer znovu.Občas jsem mu dovolila ztáhnout si písničky z pc.To bylo taky špatně.Záchvaty byly k vůli němu.Dnes už to vím.Ne k vůli televizi a počítači.Nervoval ho tak,že Luky nemohl spát,mluvil ze spaní....Takže dnes ráno se sebral a odstěhoval.Nechal mi veškerý dluhy,nic mi nechce dát.Vše jsme utratili,že prý to tam tedˇkoncem měsíce ze své výplaty dá.Nedá.Odmítl a já jsem ve sračkách.Jak psychických,tak finančních.Ale snad to nějak zvládnem.Holky,je to strašný.Jsem na dně svých sil.Zase špatný partner.Navíc ty zdrav.problémy,prostě vše najednou.

Jak to, že to najednou skřípe...

Mám manžela, přiznám se, že nikdy ten vztah nebyl úplně ideální. Teď ale mám pocit, že kdyby odešel, tak to asi obrečím, ale na druhou stranu bych si i oddechla. Tuším, kde je kámen úrazu, ale já už nemám sílu něco do vztahu dávat, když ten druhý si, dle mého názoru, pouze bere (on to může, ale samozřejmě vidět jinak...). Přemýšlím nad tím, jak to, že dva lidé, kteří se měli rádi, rozhodli se spolu žít a mít dítě, si už nerozumí, a jsou si víceméně na obtíž.... Nechci ty roky zahodit, jsem názoru, že pokud partner není zrovna alkoholik, gembler, násilník apod, nebo neodejde za milenkou, tak se to dá nějak řešit....

Ach jo..., jste první komu se zpovídám....

Ráda bych se s vámi svěřila o svůj příběh.Vše začalo na střední, když jsme šli s holkama na pivko (4 roky zpátky). Přítele mám už 7 let. Seděli jsme a kecali a najednou vešli 3 kluci a my je pozvali ke stolu, tak jsme se bavili a bavili, me nikdo nezaujal, stejně jsem byla zadaná, ale kámošku jo, tak si s kámošem vyměnili číslo, jenže mu nechtěla napsat, tak jsem mu napsala já (ze svého mob.), zda se někdy nesejdeme zase na pivko, on mi nenapsal, ale napsal ten druhý (Dan), no a začali jsme si psát, on se do mě hned zamiloval a já ,,až´´ po smskách. No sešli jsme se, měli jsme spolu nádherný vztah (bylo to o lásce, zhruba půl roku to trvalo (bez sexu) a za přítelovýma zádama, já vím, teď mě hodně lidí odsoudí). No pak jsem to příteli musela už říct. Přítele jsem taky milovala, jenže jsem od něho necítila lásku, nedával to najevo a tak. No přítel se dal dohromady a já to s Danem skončila, jenže jsem na něho stejně pořád myslela, jenže on se mi nechtěl montovat do života, když jsem se rozhodla pro přítele. No teď to byly 3 roky, co jsme se neviděli, občas jsme si napsali pusu a tak, ale před dvěma měsíci jsme se nějak rozepsali a nakonec sešli, samozřejmě se ta láska ještě víc prohloubila a já jsem zase ta mrcha..., pořád se strašně milujeme a já mám přítele a ročního chlapečka, je to strašný..., nejhorší je, že se nedokážu vzdát ani jednoho..., přítel na to teďka přišel, tak jsem to musela ukončit, jenže takový smutno mi ještě nikdy nebylo, neni minuta kdy na něho nemyslim, přítel stojí zaprd, jako táta je supr, ale vztah je strašnej, asi toho chci moc po 7 letech..., no příteli stále domlouvám, ale nic, vůbec nevím, co mám dělat, aby se ke mně měl jako ke své přítelkyni...Budu ráda, když mě někdo pochopí a všichni neodsoudí...Nikdy nebudu úplně šťastná co se vztahu týče, to, že mám Domíka je jedinné, co mě drží nad vodou...

Co by bylo KDYBY...

Když je tu řeč o tom,co by bylo kdyby...Napadlo mě to v souvislosti s mým jedním kamarádem z dětství,který se mi později moc líbil..Jiskra přeskočila i z jeho strany,ALE v době,kdy jsem již půl roku chodila s mým nynějším manželem..Tenkrát jsme se ovládli,osud tomu zřejmě tak chtěl,on si našel přítelkyni,měl s ní mimi,rozešli se,odstěhoval se,viděla jsem ho za 10 let jednou jedinkrát,to že jsme se potkali..Já jsem vdaná,celkem spokojená,též odstěhovaná..A vloni mi mamka volala,že Kája zemřel,náhle ve věku nedožitých 30 let..A to jsem si pak fakt říkala,co by bylo kdyby..