Co na to říkáte? Přečetli/y jste? Vaše příhody. Co už bych nepřežil/a? - nové diskuze

Nostalgie při pátku...

Nevim ,kam to napsat asi sem...ted jsem tridila oblecky ktere ma Kristynka male a dopredu davala spise ty letni vecicky, a uplne jsme mela slzy v ocich jak jsem videla ty malinkate bodycka a dupacky a vsechno ..uplne me dojalo jak vyrostla a jak moc ji miluju a vzpomela si jak byla uplne male miminko..to je hrozne potom diteti jsem uplne namekko z kazde blbosti ale to asi znate vsechny co mate deti ze,,,pocitila jsem strasnou touhu mit brzy druhe mimi..planovali jsme zacit se snazenim po lete ale nevim ¨nejak nejsem ve vztahu spokojena, malo mi pomaha amam strach ze jak budu sama na 2 male deti a psa zblaznim se uplne ... uvidime...taky mi asi vyjde uz 4 letra varianta materske-coz je hlavne financne na.....uplne me pohltila nostalgie..

Boty 2

Tak jsem po poledni vlítla do krámu s botama,prodavačce vysvětlila situaci,botky vyměnila a ještě se mi několikrát omluvila.Holky,já byla táááááááák šťastná.Tomu říkám slušné jednání.

zlodějské hov...

Takhle mi už dlouho nikdo nezkazil den, a teď mě ještě dorazil manža, ale postupně:Od rána se těšíme na plavání, měli jsme mít dneska 5.lekci. Minule jsme si to moc neužili, protože Klárka nebyla pořádně vyspaná a příští týden jsme pryč, tak budeme mít pauzu. No, tak dneska krásně dopoledne usla, vzbudila se po poledni vysmátá, v 1 jsem jí dala najíst, všechno nám krásně vycházelo, dokonce i taťka to z práce stihl a šel by s námi....no přijdem k autu, a autosedačka nikde. Auto sice bylo zamknuté, nic jiného nechybí, jen to staré škaredé, ale PŮJČENÉ vajíčko. No zírali jsme jak blázni, v kufru jsem včera nechala novou cestovní postýlku, protože tu jsem už včera večer fakt neunesla - ale ta tam je! No takže plavání se tím pádem nekonalo, byla jsem z toho úplně zdrblá, volala jsem cvičitelce že nepřijedeme a těžce jsem zadržovala pláč. Pak jsme začali řešit co teď - zajet vyměnit zámky v autě, protože to sice nešlo vidět, ale už se dalo odemknout jakýmkoliv klíčem. Pak ještě novou sedačku - tu jsme sice plánovali na příští měsíc, protože Klárka už má 8kg, ale stále nesedí, tak co teď, do té nové, rovné, ji ještě posazovat nechci... No tak manža jel do servisu a já šla s Klárkou na rukách zpět domů, mrknout na net, kde je blízko nějaký obchod s autosedačkama a jaké jsou možnosti. Našla jsem hned v blízkém velkoskladu že mají dokonce sedačky 0-18kg! s vyjímatelnou vložkou pro nejmenší, což by pro nás bylo úplně super, vypadala krásně a jen za 2800,-. Výrobce Brevi, Atest ECE R má, sice ne 44/04 ale 44/03, tak ale snad to nebude nevyhovující. Hned jsem tam zavolala, jestli ji opravdu mají na skladě, měli poslední, tak jsem ji zamluvila a napsala manžovi, aby se tam na ni zajel podívat a koupil ji. V tu dobu jsem už měla náladu opět v normálu. Jenže. Za půlhoďky mi manža volá, že je teď s (jeho) mamkou a její kolegyně má doma koupenou sedačku Chicco 3-36kg pro své budoucí vnoučata (které ještě nejsou ani na cestě) a že nám ji na těch pár let půjčí. Řekla jsem manžovi hned, že už nic půjčovaného nechci (máme postýlku a to vajíčko-to už teda není), že chci už všechno svoje, protože ještě plánujeme druhé dítě, tak stejně to využijeme a nechci být svázaná tím, že se s tou cizí sedačkou něco stane (např. ji nevypratelně umažeme nebo potrháme nebo cokoliv), a stejně jsme byli dohodnutí, že sedačku asi v příštím měsíci kupovat budeme. Tak proč to teď mění. No začal mi oponovat, že bychom ušetřili, že asi nevím, co to stojí úsilí vydělat 3000,- atd., no pohádali jsme se a já mu pak zavěsila, protože mlel pořád to svoje. Pak mi napsal nějakou sms že asi nechápu, že ON má nervy s tím vyměňováním zámku atd., na což jsem mu odepsala, že je samozřejmé, že v takových situacích může mít nervy jenom on, a že je úplně nepodstatné, že já jsem tu krádež a neuskutečněné plavání doma obrečela, Klárka že je teď mrzutá a mě bolí záda na to, abych ji pořád nosila, pak že teda najdu nějakou úplně super sedačku, která vyhoví jak momentálnímu stavu Klárky, tak i minimálně další 2 roky a on si i přes to pořád prosazuje svou.Za 10min mi volal, že jede pro tu moji sedačku (i s mamkou) a teď, po půl hodině mi znovu volal, že už ji teda má, líbila se mu, tak ji koupil Takže se mi nálada už zase zlepšuje a snad to bude dobrý.No ale zloději jsou fakt proč kradou, a zvlášť dětské potřeby??!!!!?????!!!! Usekat jim ruce!!!!!!!!!!!

DNES:den boje proti těhotným??? :-(

Dneska jsme byli s Andulkou na velkém očkování,takže pro mne trošku napětí.Nic méně,manžel pak odjel a já s Andulkou šla na menší procházku(za odměnu dostala kočárek pro panenky) a pak autem ,se kterým jsme k lékařce dojely ,na nákup.Na parkovišti,které je z kopce jí trochu ujel,ale dohnala ho.Já už pouštěla nákupní vozík a že se poženu těch 50m za ní.Nikde auto nebylo,ale agilní pán v teréňáku,k nám dojel když jsme nakládaly nákup a řekl mi že mě by teda chtěl mít doma,že vychoval tři děti,ale tohle by si nikdy nedovolil,že jsem šílená matka.A odjel.Mé těhotenské hormony mi nahnaly krev do hlavy a řekla jsem jen ať se stará o sebe a chtělo se mi brečet. Vždyť mě vůbec nezná,jak mi to může říci??Když jsme dojely k domu,tak jsem zaparkovala před domem ,vystupuju a paní s autem se na mé auto tlačí,že tam chce ona.Jenže já stála na prvním volném fleku,přede mnou byl jen invalida a křižovatka.Řekla jsem jí , že mám nákup a že potřebubu co nejblíže k domu,o několik metrů dál bylo pro ní místo.Vkřikla na mě že ona tam bydlí(já taky,dokonce je to sousedka pod námi,která na nás pořád ťuká,asi mě nepoznala...)Tak té jsem řekla,že to jsem si OPRAVDU STAČILA všimnout.Vztekle zamanévrovala na zákaz stání,vyložila si svou tašku a donesla domů.Já mezi tím vyndala nákup,Andulku,kočár s nákupem,kočárek na panenky,batoh a šly jsme taky domů. Ta druhá příhoda už mě tak nezasáhla,ale už jen rozesmála,takže fakt nevím ,jestli ještě jít ven,aby se tam na mě neslétli další supi???Nebo zůstat raději doma v bezpečí?

TAHACÍ HARMONIKA!!

Děvčátka bolátka,neviděla jste někde u vás v obchodě některá náhodou tuto harmoniku???http://matysek.mimishop.cz/detail.php?zbozi=686389..nebo podobnou..Mám tu kamarádku,ona má postiženou dceru Danku a ta má narozeniny!Danka si oblíbila,nejspíš někde v telce,harmoniku,vždy si vezme na hruď batůžek a dělá že hraje na harmoniku.No a maminka jí chce tu harmoniku koupit právě k narozkám,jenže já jí už objednávala na netu v několika shopech a nikde jí nemají.Dala by za ní kolem 1000 Kč.Tak tedy pokud by jste jí některá někde zahlídla a byla by jste ochotná nám jí poslat poštou,dejte mi prosím vědět!!!Děkuju Vám holky moc!!!!

náhradní matkou

Holky, včera jsem byla za kamarádkou - je to měsíc co přišla kvůli rakovině o dělohu, ale vybojovala si, že jí zanechali vaječníky. Je bezdětná, je jí 27let, nikdy nekouřila, nepila, je to moc fajn holka. Prostě totální nespravedlnost. No ale k věci: prý snad existuje možnost (u nás to není zatím legální,ale bojuje se za to) sehnat náhradní matku pro její vajíčko a jeho spermie. Jediná jejich šance, mít vlastní dítě. Víte, chvilku jsem uvažovala, že bych to pro ní udělala - čistě hypoteticky. Uměla bych si to představit, ale co si neumím představit je to, že bych jí po porodu dítě odevzdala. No ale - čekám druhé mimi, takže svoje děti mám (a třetí zatím rozhodně neplánuju) a kdyby s tím člověk počítal už od začátku... Bylo by to pro dobrou věc, pro ní bylo bylo maximum a věděla bych, že to mimi budou maximálně milovat a věnovat se mu... Nevím, je to zvláštní... A co okolí? Říct, že jste dali dítě k adopci nebo že nepřežilo? Jaký je váš názor? Zajímavé téma k zamyšlení, co?

včerejší příhody

včera jsme byli na nákup v Kauflandu,šli jsme od nás pěšky se projít asi tak 20min od baráku..nakoupili jsme a šli domů,kousek od Kauflandu(pár kroků od Jysku)mi začala Danielka plakat-měla žízen tak jsem ji chtěla nakojit a kde nic tu nic žádna lavičkabyla ,ale až u Shopinku,vracet se nám nechtělo takže já za Jyskem na stojáka kojila Danielku.Lidi se namne dívali jak na blázna a uculovali se ikdyž jsem měla přes rameno plínkupařák takže jsem ji musela dát že,dopol.to samé.byli jsme na nožičkách a jak jsme odcházeli taky jsme šli domů pěšky-40min...šli jsme kolem baráku a lesíka a malá pláče-měla žízen,tak jsem hledala lavičku a opět žádnátakže taky na stojáka a to mezi barákama a lesíkem...takže začnu brát ven malou flašku s převařenou vodou když budou takové pařáky at se může Danielka aspon napít a vydržet domů..doufám,že pak nebude problém s přisáti,chci ji dát i odstříkane mlíko přes flašku tak uvidíme..dělaly jste to taky tak některá?-zatím jsem ji dávala MM mlíko přes tyčinku s Nurofenu-to navíc odstříkané

Jsem naštvaná

I sama na sebe.Včera jsem Danielce koupila nové,značkové sandálky.Cena-700Kč.V obchodě je vyzkoušela,já jsem zaplatila.Přijely jsme domů a krabice s botama zůstala ležet v předsíni.Před chvílí si na milé botky Danielka vzpomněla a že si je vyzkouší a zítra vezme do školky.Vyndala z krabice a já jsem jí je pomáhala zapnout,když v tom si všimnu,že každá bota má jinou velikost.Myslela jsem,že mě vomejou.Nechápu,že jsem si toho nevšimla v obchodě.Takže zítra klušu zpět do krámu a doufám,že se rozumně domluvíme a sandálky budou stejné.Aááááááách jo.

inspirace od janney...

v kolonce jak se zije v cizine psala janney o zemetreseni..ja jsem zazila v dalmacii , epicentrum bylo ve stonu, rano jsem v pristavu vyzvedla kamarada s pritelkyni a vecer tak sedime a popijime vinecko,grilujeme ryby, ja se laduju ceskym chlebema jen porad ziram na sve kocky, co stale se silenym mnoukanim prijdou ke dverim do domu ,ale nevstoupi...prikladam to tem rybam, ze zebraji a chteji at jim dam celou ven , jak obcas udelam s kalmary a ne jim ji vykostit do misky jak delam vzdy..uz od obeda jsou nervozni...no nic...najednou mam pocit ze me nekdo prastil do zaludku..trva to celou vecnost ..je 22.45 ...pak vse povoli a ja ziram na dvere..ve kterych je zasekly gauc a kamarad se vali mezi citrony a nadava jak spacek..pak koukam a kocky se mi v dome otiraji o nohy...na hodinkach je stale 22.45, ale ja mam pocit ze uteklo alespon 100 let...jeste celou dobu neco desne hucelo, dum stoji nad morskou jeskyni a ted je naproste ticho..a uvedomuji si ze pred tim hukotem bylo take hrobove ticho,ani cikady nic...doslo nam ze je to zemetreseni...hned jsem uhasily krb a vzali spacaky a sli spat ven...ta hruza co v nas byla v tom okamziku se neda popsat..rano jsem se dozvedeli ze jsme ani ne 60 km od epicentra,a tah sel podmorskejma jeskynema az pod nas...asi tyden se to jeste otrasalo, ale uz jsme byli mazaci...jen dorazil jeste i tata a tak jsme u znameho v mestecku,kde ulicky maji asi 1,5 m a najednou zase ticho a vse a my hned rikame rychle mezi dvere, rychle ..tam je nosna zed..a tata sedi pak ztuhne tim otresem cca 5,8 stupnu a na ten hukot co to vydalo v tech starodavnych domkach rekne ..ju..jak tudy projel kamion ??? to nas polozilo smichyjinak jeste prisla tornada..nastesti vetsinou jen na mori, ale obcas i na ostrove a pak jeste vse chytlo...ja jsem tam krome potopy zazila vse...a do ted si delaji srandu ze me po mesici musi vyhostit at zase neni nejaka prirodni katastrofa

představte si, že jsem někde při stěhovaní ztratila šrouby od postýlky. Jsou k tomu takový divný válečky ale nejsou k sehnání opravdu nikde. To mě tedy vytáčelo, přece si kvůli tomu nebudu kupovat novou! Nakonec jsme koupili šrouby s matkama, který tam nandáte jen s hodně velkou trpělivostí. No a když už se mi to podařilo, tak po třetím závitu to dál nešlo. No holky, já se normálně kvůli matkám rozbrečela.. A nešel ani ven. Donesu to manželovy, co to má znamenat a on mi řekl, že jsou nějaký samo dotahovací.. Já brečela, když tam člověk narve matku, tak je nějaká samodotahovací..

Jojo, děti to na nás zkouší

Tak se musím taky \"pochlubit\", co dneska na mě prozměnu zkoušel syn. Vstával o hodinu později, nicméně venku o půl dvanácté se tvářil strasně utahaně a byl protivný, tak jsme šli domů. Poobědval a šel spinkat. No samozřejmě spánek nikde. Tak jsem mu tam dala knížky, a se slovy, že si je může prohlížet když nechce spát, a odešla. Nastal asi dvouminutový řev. Když zjistil, že mu to nepomůže, tak si tam chvíli broukal. Tak to probíhalo asi půl hodiny - řev, broukání, řev,... Pak usoudil, že toho bylo dost a začal lítostivě plakat. Tak jsem teda přišla, zeptala jestli už chce spinkat. On že jo, tak jsem ho vzala za ruku, a čekala až usne. Po pěti minutách vstal s úsměvem na rtech, jako že zvítězil. No to mě vytočil. Zavřela jsem dveře a nechala ho tam řvát asi pět minut, a pak znovu přišla. Konečně pochopil, že sranda skončila, zavřel oči a usnul. No nejsou ty děti někdy na zabití

Nevim,co si myslet

Byla jsem vcera u kamaradky, dlouho jsme se nevidely. Ma pulrocniho kluka. Nelli si tam odbyla svůj typický hysterický záchvat, že v půjčeném křesílku nebude a že chce k mamince. Malou chvilku jsem ji nechala, jestli se neuklidní, ale přeci jen, byly jsme v cizím prostředí, tak jsem ji zvedla, přitulila se a byl klid. Tak kecáme, co mimča, jak to zvládáme a tak..mluvila jsem o tom, že se Nelli začala budit, že nás trápí zoubky a bříško, chce se chovat...atd. Ale v dobrém, nestěžovala jsem si, všechno je to přece u tak malého mimi normální, navíc to nedělá (doufám ) naschvál. No a ona začala, že nechápe, jak to vydržím, že když jí tohle dělal malej, tak ho dala ke své mámě (bydlí o patro níž), že nemá sílu na to, poslouchat řev, a že odmalinka i na víkendy byl u babiček, že kvůli tomu ani nekojila, aby nemusela odstříkávat a nebyla na něm závislá, že je ráda, když ho někdo vezme ven a má chvíli klid..a tak podobně, nebudu rozepisovat vše. V podstatě z toho vyplynuly dvě věci - že jsem pěkně hloupá, když jsem se zakopala (?) s malou doma, nic si neužiju, jsem otrok dítěte..na druhou stranu že mě obdivuje, že hned nevyvádím a nemám nervy v kýblu, když má malá zrovna špatný den nebo bojkotuje veškeré mmé snahy něco stihnout. Je stejně stará jako já (22), mimino strašně chtěla, víceméně na něj toho svého chlapa přemluvila. Jako jo, je to fajn, když si někdo na chvíli vezme Nelli ven nebo hlídají hoďku dvě babičky a něco stihnu udělat..i chápu, že může být \"pohodlnější\" nekojit (ona mléko ale měla, laktaci jí zastavoval doktor práškama, pokud kojit žena nemůže, je to něco jiného, samozřejmě, ji ani nenutil nekojit např. návrat do práce apod.), že pak máma funguje nezávisle na dítěti..ale přece..takhle malý mimčo mámu potřebuje, nějakou jistotu, řád, jednoho \"svého\" člověka..neříkám, že ho nemá ráda nebo se o něj špatně stará, ale jak je problém, putuje k babičkám a ty v noci vstávají, utěšují...to se mi moc nelíbí.