Ach, Ti chlapi - nové diskuze

Nevím co si myslet.. :(

Mno tak asi kapla poslední kapka co mi k nervům scházela. Mamka se strejdou (nevlastní taťka) udělali krásný večer a mně a příteli oznámili, že nám zasponzorují vlastní bydlení, bylo to tak i u bratra. Já jsem samozřejmě ráda, protože s tou částkou jsme zcela za vodou a můžeme si hodně vybírat. Mno tak jsme se rozhodli, že si postavíme vlastní baráček, známý má stavební firmu, takže dostaneme i slevu. Mno a Martinova rodina má dva nádherný pozemky kousek za Brnem s veškerou dostupností. Nabídla jsem jim krásnou cenu (i víc než je samotná hodnota) a víte co má potencionální tchýně? Částka je to pěkná, ale to je pro vás jako by jste si odplivla, že? Pozemek vám s Martinem neprodám, protože Kubiček by neměl pak pozemek na stavění (zajímalo by mě kde on na to vezme, je to miláček maminky). Mno pak jsem šla na wc a jak vycházím tak slyším, jak Martinova mamka do něj šije, že \"takovou snachu nechcu, jestli si ji přivedeš do rodiny, tak tě vydědím a můžeš si s ní jít do prdele synáčku. Stejně její rodiče kradou.\" Mno Martin i další členové rodiny ji hned okřikli, jak to mluví a že jsem slušná holka, že jedinej kdo s semnou má problém je ona. Tak místo aby byla ráda, že by ty peníze co by byly za ten pozemek \"zůstaly\" v rodině, tak ne. Můžu vám říct, že já jsem už tak tady z toho tak unavená a znechucená, opravdu. Jak může říkat o mých rodičích, že kradou. Mamka je doktorka a to že můj nevlastní taťka je investor do zlata apod, neznamená že jsou zloději. Mno potřebovala jsem se vypsat.. Díky moc..

Jak mu mám vysvětlit, že prostě zpátky k jeho rodičům jít bydlet nechci ???On to pořád navrhuje, jakože se ze všeho víc dostanem finančně, že tam nebudeme platit tolik, že dost našetříme atd. To jo, jenže za tu dobu co bychom museli šetřit aby se hodně zlepšila finanční stránka, by se mně osobně zničila psychická stránka!Já prostě nemůžu bydlet s nikým, kdo by mě mohl nějak poučovat nebo rádoby pomáhat. Oni sice vše myslí dobře, ale já jsem ráda že jsem vypadla od svých rodičů, natož pak se vracet k \"cizím\" rodičům...Ty bych nemohla ani okřiknout ať mě nechají si dělat věci po svém...Já nenávidím když mi někdo říká jak mám třeba něco vařit, na všechno si musím přijít sama. Když chci pomoc, tak si řeknu, jenže tam by to přesně teď fungovalo tak, že by mi furt někdo stál za zadkem a já bych bouchla a vim že by to nakonec dopadlo tak, že bysme šli od sebe my dva s Davidem Já už nevím jak mu mám říct že se tam vrátím jedině v případě že bysme jinak měli skončit na ulici...On to nepochopí, protože on tam byl celý život spokojený. Já neřeknu křivé slovo o jeho mámě ani tátovi, jsou skvělý, ale právě proto jak by se mi snažili furt pomoct bych tam být nemohla. Mě stačilo už jen těch pár rad když jsme tam bydleli předtím, když byl Tadeášek úplně maličký, nebo jak mě věčně chtěli učit vařit, to prostě ne!!...navíc mě štve ta babička, (tatínkova matka),ta má nálady že by jí člověk občas kopl,k tomu žádné soukromí...prostě to je pro mě jako poslední řešení, kdyby se nedala finanční stránka už jinak řešit. Já tam NECHCI!! Ale on to neumí pochopit prostě...

unavený

včera byl Květoš s malým hodně, já dopo vařila a tak, večer u večeře říkám \"co je? si jakýsi přepadlý\" on \"no jsem unavaný, jak sem byl s malým, se divím, jak to můžeš vydržet celý den, když musí neustále s ním být\"¨takže uznání že je to někdy náročnéps. a to když byl problém, maminka přiskočila a bylo, tatínek nemusel nic

pohled

nebyt chlapa tak nosim asi velikonocni prani porad v kocaru..rano mi rika..nemate zas tu pohledovou akci??ja zemame a on a kde mas pohled?? ja ze vkocaru,a ze ho snad hodim,on na to,tak mi ho dej ,cestou na bus ho tam snad hodim,kdyz ho budu drzet v ruce a kdyz ne ,tak v praze mam po ceste 4 schranky a postu

postýlka

dneska mi ten můj Pavlík složil postýlku pro Natálku:) no krásně se na to koukááá:) sice je ještě čas ale aspon mám z čeho utírat prach:))protože je postýlka z bazaru tak mi koupil povlečení http://gustavoshop.eu/index.php?page=shop.product_details&flypage=flypage.tpl&product_id=48&category_id=31&option=com_virtuemart&Itemid=1 růžové pěkně prosím:) už máme i sedačku doi auta, ještě kočárek, kopu oblečení, vaničku, kosmetiku atd. a naše sluníčko se může narodit:)))

Je mi až do pláče

Ten můj je takovej sobec a někdy i blbec.Od porodu jsem se prakticky od malý nehla o on si stale jezdí do prahy.V sobotu jel do prahy prej že spravit odpad.To je práce na dvě hodiny ale prej že když už tam bude tak se stavý za bráchou a skočejsi do aquapalace do vířivkyaby si odpočinul.Už ted se děsim toho až dorazí ,že bude vyprávět a já se rozbrečím.Chápu že je unavenej ale já si snad celej den sedím na zadku? Taky bych se chtěla pobavit ale to on nechápe. omlouvam se za tak dlouhý příspěvek ale potřebovala jsem to ze sebe dostat.

ŽEHLENÍ:::

Já:Mari,přines mi prosím do obýváku prkno.On:(naprosto vážně)Jako žehlící,jo?Já:(to už pohoršeně)Jo,žehlící.Jaký jiný?Surfařský asi ne.To dnes nedám,kdyžtak až zítra...Chlapi z Marsu a ženy z Venuše.Co k tomu víc říct.

rozhovor s chlapem

Já: Zapomněla jsem koupit do rajské perníkové kořeníON: (sedí u počítače a něco si na něm dělá) HMMJá: Až se Toník probudí skočíte mi ho koupit?ON: JOJá: To bude fajn, si zatím připravím maso cibuli a takON: Jo to bude fajnJá: Vemete i psa?ON: JO(chvíle ticha kdy si čtu a přemýšlím)Já: Prosímtě, ale né aby jsi zase koupil kypřící prášek do perníku. Má to být koření do perníku.ON: Proč bych kupoval koření??Já: tak v kráměON: V jakym krámě?Já: Až půjdete teď nakoupitON: Proč bychom někam chodili???Po vysvětlení, že jsme o tom vedli docela složitej dialog asi před pěti minutama mi bylo zděleno, že jsem si asi zdřímla a něco se mi zdáloJá vim, že chlap toho nezvládne víc najednou a mluvit na něj když je na pC je nerozum. Ale když je na něm pořád....někdy na něj mluvit prostě musim

Dělá to proto, že je chlap? :D

Jednoho krásného dne mi rupne v bedně a hodím po něm ten ostrej nůž na cibuli! Situace za všechny. Uklízíme vždy tak průběžně a \"velký\" úklid probíhá o víkendu, kdy se vysaje, utře prach apod. Dneska je zrovna ten den V obýváku jsme měli kočár i se sportovní korbou, tak mu říkám, aby tu korbu někam uklidil, aby tu nepřekážela, přece jen než do toho mrně doroste, nějakou dobu (aspoň půl roku), to potrvá. Neměla jsem. Půlhodinová přednáška o tom, čemu to tam překáží a proč to tam nemůže zůstat a kam to teda má dát a proč mi to tady vadí, mě neminula. On prostě nemůže bez keců vzít tu korbu a dát ji na skříň, nebo do úložnýho prostoru, kam dáváme věci, co momentálně nepotřebujeme. Ne, on se desetkrát zeptá proč a až se naštvu a řeknu, že si to teda udělám sama, tak se zvedne a s nafouklou hubou to udělá. A tohle mám každý víkend, když se něco uklízí

Starost

Teda holky já myslela že se dneska zblázním strachy!!!Davidovi je od čtvrtka divně, měl teplotu a stejně šel do práce, protože jeho šéf je nechápavej, takže nějaká teplota na něj neplatí.David rozváží balíky, je celej den za volantem a s horečkou to asi neni nic extra řídit. Tak jsem celý den trnula aby se mu něco nestalo.Pak mi asi kolem druhé volá že se mu motá hlava!!! Tak řikám ať okamžitě zavolá tomu pitomýmu šéfovi,že prostě jede domu že je mu zle.Tak to provedl. Musel ještě čekat asi 2 a půl hodiny než přijede druhej zaměstnanec, aby od něj převzal zbylý balíky...No a pak mi někdy po půl páté volal, že už je na cestě domu a že zavolá až bude na Kladně. Já byla venku s malým a šla jsem zatím nakoupit a pak jsem seděla v parku s kámošem a s kámoškou, hodina od posledního hovoru a furt nevolal, tak už jsem se začínala bát, tak mu kámoš aspoň poslal SOSku aby zavolal, protože já nemam kredit.No furt nic...Pak už jsem strachy skoro brečela, malej do toho furt byl protivnej a vyhazoval flašku i dudlik z kočárku!Nakonec jsem usoudila, že jdu domu, přebalit malýho a zavolat z pevný linky..celá strachy bez sebe jestli se někde nevyboural, když jede s motáním hlavy! Po cestě domu jsem potkala druhého kámoše a ten mi řekl že teď Davida viděl že šel zrovna domu. Tak jsem mu děkovala a šla jsem...Ale to už jsem nevěděla jestli mam být ráda nebo mít vztek že se neozval, jak sliboval až bude na Kladně!!Jsem přišla domu, úplně vzteklá, on v klídku v koupelně...tak jsem ty slzy už neudržela a řikam: ,,Víš jakej jsem měla o tebe strach?!\" On že se to na dálnici protáhlo. Tak řikam: ,,Jo a hlavně žes řikal že se ozveš až budeš tady že jo?!!\"On že by mi napsal, ale že se chtěl nejdřív převlíknout a tak...No já div nezešílím strachy a on je v naprostym klidu. Má štěstí, že mu bylo blbě, jinak bych ho asi něčim praštila!

Člověk mu chce udělat radost

a koupí jako překvapení to, co má rád. Schválně jsem nakoupila pras.hlavu. Vlastimil to rád. A odměna? Div že mně nenařkl z vraždy Prý jestli mu schválně hatím tu jeho slavnou dietu. Včera s ní skončil... A já blbec starý ho ještě ušetřím obřího nákupu a jedu sama s Heli, i si ho nandám do auta.Jsem znechucená a unavená.... To není možné, jak tento týden se chová neuvěřitelně, snad už ty erupce na Slunci skončí co nejdřív.

k smíchu nebo k pláči?

Na moje postěžování, že s malou se nestíhám někdy skoro vůbec najíst, natož v klidu a že se někdy ani nedostanu na záchod, jsem se dnes od svého mužíčka dozvěděla, že od toho je přece ta mateřskáNo jak chce, ode dneška mu budu dávat seznamy nákupů, odmítám se tahat mlíkem, moukou apod. Od toho je přece živitel rodiny vůbec mám v posledí době pocit, že všichni tři chlapi doma berou automaticky, že je upečený čerstvý chlebíček, že je na ten chleba si taky co dát, navařeno, vyžehleno....a to všechno bez jediný pomoci. Občas už mě to začíná štvát. Chápu, že chlap hodně pracuje, že Michal má školu a taky kamarády. Ale sakra já taky chodím do práce, táhnu celou domácnost a s malou se doma rozhodně neválím. Kromě tý práce nemám šanci někam zatím vypadnout. Ale abych tomu svýmu chlapovi nekřivdila - není to ten typický domácí povaleč, jak přijde domů, vezme si malou (no ona si spíš vezme jeho) nebo sem tam pomůže. Omlouvám se za délku příspěvku, ale teď mě všichni tři tak nas....že jsem se musela vypovídat