Ach, Ti chlapi - nové diskuze

začalo to nevinně, skončilo to hádkou jak cyp...

a napíšu to schválně sem, abych si to mohla kdykoliv přečíst, až zase začnu mít pocit, že je u nás všechno v pořádku.Včera večer při pohodičce u telky jsem se manžela zeptala, co bychom tak mohli o víkendu podniknout, že jsme dlouho nikde nebyli, pořád jsme doma. Odpovědi se mi nedostalo, prý neví, tak jsem nadhodila \"tyjo a co kdybychom šli na ples? Tvoje mamka furt chce zkusit hlídat Ádu, tak jí jim přivezem a půjdem\". To jsem si dala! Dostala jsem přednášku, jak nesnáší plesy a co je jako na tom jít se oblíknout \"jako debil a tancovat na dechovku\", půl hodiny o tom mlel, že na ples v životě nepůjde a bla bla bla, že by radši na koncert. Řikám ok, koncert, to je zase klub, kde se schází ožralci, pogujou, že já stejně z kapely nic nemám, páč musím stát vzadu, aby mě v kotli nesešrotovali a všichni hulí, že je v celým klubu hustohustá bílá tma.No, zkrátím to, neshodli jsme se na ničem, prostě nikam nepůjdem, protože on není schopen vlézt do kvádra a já nezkousnu zahulenej zaplivanej klub.Nakonec z něj vypadlo, že je VŽDYCKY PO MÉM. Že on nemůže chudáček mít nikdy na nic názor, on nemůže dělat, co by chtěl, nemůže chodit, kam by chtěl. V ten moment padla hádka jako prase, protože se mě to fakt dotklo! Já mu nijak nezakazuju chodit s kámošema na pivo, na koncerty, na pařby, na střelnici, na grilovačky, na chaty... Nikdy jsem mu neřekla ani popel, když někam šel, maximálně, aby se brzo vrátil v případě, že druhý den musíme někam jet (to se stalo asi dvakrát, že jsme měli naplánovanou návštěvu). Vypadlo z něj, že já chci furt někam jezdit na výlety a furt někam jezdíme a on chce prý být občas doma! Byli jsme, dámy, naposledy v Zoo troja MINULÝ ROK v květnu na Ádiny narozeniny! Předtím jsme byli ve Slatiňanech, když jí byli 3 měsíce! ty vole to je hrůza, jak já si furt vymýšlím výlety, že? Prý JEZDÍME FURT K NAŠIM! Kua, to já za to můžu, že jsou daleko a prostě za nima občas chci jet? Loni jsem u našich byla 2x (v červnu a v prosinci)!Pak na mě teda vypálil, že je všechno po mým i v domácnosti, že on nemůže nikdy říct, jak tady co bude nebo nebude. Proč? Protože jsem si dovolila po něm chtít, aby v pokojíčku Adriance nalepil tapetu přes půl zdi. Že on to nechce, ale já jo a musí prej být po mým. Je na tom něco špatnýho, že chci, aby dcera měla hezký dětský pokojík s barvičkama, obrázkama, dětským nábytkem? To jako fakt nemůžu koupit ani tapetu za 500, aby jemu to nevadilo? Nechce se mu to akorát lepit, má ručičky naopak, takže nadává. Když jsem mu řekla, ok, kamoščin manžel to nedávno dělal u sebe doma, tak se zeptám, jestli by mi to nenalepil i tady, že bych mu dala 300,-, kafe a buchtu atd. Nasral se, že si sem chci tahat cizí chlapy! Takže to shrnu. Nikdy není po jeho, nikdy nemůže říct svůj názor, nikdy si nemůže dělat, co on chce! Do hajzlu, má rodinu, tak co si myslel? Že budem s Adrianou sedět každej víkend na prdeli, protože on chce hrát hry na kompu? Ok, ať si je hraje, ale já s ní budu jezdit teda po výletech sama nebo se domluvím tady na Bolu s nějakou maminkou, která má stejně dementního manžela a pojedem spolu i s dětma a bez chlapů. Kupuje si mobil za 6tis., jen proto, že ten jeho dosavadní je malej. On mi bude nadávat, že rozhazuju, že všude jezdím, že nic neušetřím, že jsem na hovno, protože mu nic nedovolím? Včera přišel, že ho kluci zvali dneska na pivo, řikám \"běž, však jsi dlouho nikde nebyl\", řekl že nejde, že zas utratí moc peněz! Tak co po mě sakra chce? Všechno, co udělám, co řeknu, i to, co neudělám, je špatně, všechno je po MÝM prostě...Tak ať už jde do prdele, takovýho chlapa já nechci a nepotřebuju...Sorry, za výlev, ale včera mě fakt naštval a asi budu naštvaná ještě půl roku...

pes a Martin

Noo tak to že je Martin něják agresivnější nebo nevím jak to nazvat (né že by nás napadal, prostě tak divně mluví). Říkal mi s takovým despektem at něco vyndám z auta a najednou se předemě (já chovala polospícího Tondu) postavil Many a šíleně vycenil zuby a začal vrčet....No já se lekla jak blázen a Tondou jsem se otočila k autu a na martina jsem zařvala at vleze do auta....On tam vlezl a many ke mě přišel a lísal se a jako že pro pochvaluNo já nevěděla co dělat, na pánečka útočit nesmí, nadruhou stranu mě hájil, což se i může hodit. Vůbec jsem nevěděla jak zareagovat.Každopádně i to zvíře cítí z martina něco negativního.

tak od zitra je muz az do stredy doma..hura..snad dame v pondeli deti do skolky a budeme si uzivat dopoledniho klidu sami dva a dokoncime loznici,jsou veci,ktere sama nevyrobim a nenavrtam

K smíchu nebo k pláči...

Fakt mého manžela miluju. Včera jsem mu byla naproti do práce, byli jsme nakoupit a celou dobu se pořád usmíval jak tydýt. Jsem se ho neptala, co je, protože je opravdu moc věcí na které by se dalo ptat, ale ty my dva spolu nevyřešíme tak jsem nechala volný průběh dění. A doma to z něho vylezlo...Používá mobil jako flash, nechal si kolegou stahovat do něho nějaké hry. Jenže má to háček, on ho používá i jako foťák a kdysi si mě fotil po ránu v posteli... No a kolega jak rozkliknul ikonu galerie vyskočily na něho fotky celé naší rodiny a mezi něma i moje přirození. Jediné štěstí, že vymazal ty \"hnusnější\" a nebyly tam vidět jiné části mého těla. A další štěstí, že kolega v té práci končí a bydlí dost daleko, tak nehrozí, že bych ho potkala a styděli bysme se vzájemně před sebou. Ale prý zachoval dekorum, nic nekomentoval...

Chudinek marodnej..

Tak si zase musím postěžovat na toho svojeho chlapa. Fakt to nechápu, chlapy píchne u zadku a už umírají, ale kdyý je něco mně, tak se o mně stejně nidko nepostará, nic mi nenachystá a stejně musím všechno zvládnout tak, jak když jsem zdravá. Můj měl nějakou střevní virozu, tak chudinek v pondělí ležel jako na umření v posteli (ale nezvracel a byl asik jen 2x na záchodě)-spíš nějaké bolesti v břichu. Tak jsem kolem něho lítala, pořád za ním chodila jestli nechce to nebo ono, čajíčky vařila, prášky nosila. Samozřejmě všechno bylo na mně- malý domácnost, ale to chápu i když jsem z toho byla utahanější protože ještě píšu po večerech bakalářku. No včera to asi nějak přešlo na mě. Mlela se mnou zima, malý byl k tomu ještě celý den jakýsi protivný, hnusné počasí venku. Celý den mi bylo nějak blbě a bolelo mě v žaludku. Jenže mně se žádné úlevy jaksi nedělají. Můj přišel domů z práce, tak čekal večeři že..pak jsem malého koupala starala se o něho pořád já..nebyl ho schopný ani nakrmi abych se na chvíli natáhla když mi nebylo nic moc..no děsný..Fakt aby člověk tady chcípnul. Však když jsem byla ke konci těhotenství a nebylo mi dobře (ale důvodně- měla jsem HELLP syndrom s těžkou preeklampsií) tak jsem byla přeci jen pro něho \"jenom těhotná\" a to mají všechny takové problémy tak..no kdybych si nevydyndala že chci v 39. týdnu odvézt do nemocnice že se mi to fakt nezdá..tak by mně nechal asik scípnout..už jsem ani nemohla chodit jak jsem byla celá nateklá...Achjo..

Potřebuju poradit

Vím že to sem vubec nepatří ale asi mi poradíte vic než v jiných kolonkách.Neco se deje s malou.Poslední dobou se mala zacala nehorazne stranit tatovy.Pokud jsou venku tak vše ok ale přijdou a nenechá na sebe ani sáhnout.Nic od nej nechce.Nikdy ji neublížil.Když spí v poledne budí se s hysterii a my nevíme co delat.Chlapovy je to hrozne líto a je bezmocnej.

Valentýn u nás

My na ty komerční svátky nejsme, ale minulý týden 4.2. mi donesl Martin višně v čokoládě a malinové pivo, to nakonec vypil sám neb mě nechutnalo. Když jsem se ho zeptala co to má být, tak jen prý dopředu že to měli a dnes z něj vypadlo že se vlastně spletl, že viděl 4 a myslel že je to to správné datum. A já mu díky tomu dala medovník už v neděli. Na správný datum jsme si dali jen pusu a já dostala růžičku.

chtěla bych být chlap

od rána poslouchám co ho bolí, nezapomněl snad na nic, kolem 16 h šel s malou do pokojíčku, samozřejmě usnul, tak jsem tam radši šla i já, aby si něco neudělala a teď šel na pivo, má to logiku, nemá. Kdyby aspoň byl z ticha.

Valentýnský večer

Myslím, že si ho můj manžel představoval úplně jinak a ne tak, že bude při sledování fotbalu žehlit plenky . Nedělal to teda jen z čisté lásky, některý práce jsou doma prostě jen moje. Jenže se mnou lomcovala zimnice a pokud jsem nespala, tak jsem objímala záchodovou mísu. Prohlásil, že když za mě nemůže zvracet, tak za mě bude aspoň žehlit

Valentýn

Tak včera byl tedy svátek zamilovaných, tak jsem pro svého milého udělala dobré maso a hranolky k tomu na véču..a koupila jsem mu koblihy, aby měl dnes do práce na sváču a taky takové srandovní trenýrky:))..donesl mi také pěknou kytičku..dali jsme si vínko k televizi večer..no a potom když má malý Toník dostat jídlo kolem 22:30 hod, tak mi s tím občas pomůže a včera se na to vyprd a jako že si jde lehnout..já se teda okoupala a on už jako že zhasnul a spal..sviňák!!..Já taky utahaná za celý den jsem spoléhala na to že mi s ním pomůže a on nic..tak jsem mu naschvál rožla, že si budu číst..tak hudroval, že chce spát a že mu to dělám naschvál..tak už jsme se spolu pak nebavili a s malým mi nakonec teda pomohl..ale už se se mnou nebavil..a ráno taky ne..tak jsem zvědavá jestli bude tichý víkend..prostě krásný Valentýn

překvapení

nečekané ale o to milejší, dostala jsem kytí

Tatka ze mě šílí

Jsme byli nakoupit v Makru a ja chtěla maso roštěnku a on mi pořád hledal nějakou malou,podměrečnou a vždy měl radost,když nějakou našel a byl smutný,když jsem ji nechtěla.Ja opačně hledala tu největší.Našla a koupila.Pak mamce s výrazem rybáře ukazoval tááákhle velkou tu roštěnku koupila.nemuže pochopit,že nás je hodně a ,že to mám na několikrát.Pak mi nesl tašky domu,nákup byl ve dvou velkých taškách,on je hrdinně zvedl z auta a málem mu to zlomilo pateř a říka-Eva říkala,že jsi koupila minule 30kg jídla a já ji nevěříl-už věřím.Ja na to,pořád jste chtěli at ty moje ubohe děti krmím,tak je krmím.Je pěkné jak si ted rozumíme.My se spolu strašně nasmějeme,protože jsme stejní.Ja šílím z něho od ze mě.