Ach, Ti chlapi - nové diskuze

muj chlap

je proste muj chlap,vcera prisel domu jako by nic,pohral s detma,dal je spat,sli jsme si lehnout ,a najednou povida,vis co je blbe?? ja ze ne,ze mas zlute zlato na nausnicich a prstynky z bileho...ja ze jsem rozbila nausnice z bileho a zadne hezke jeste nepotkala...on mi rika,hm...ale to se musi napravit,ja nepotkal nausnice,alepod polstarem neco mas..a tam lezel volne pohozenej prstynek,nadhernej...uzasnej..zlutej..s kamineckem...pravym kaminkem..tak mu jdu dat pusu a on jen reknejsem rad ze se ti libi,ale me desne boli hlava ,jdu spat...mel 39 horecku a proste na nej uz rano skocila choroba a on jeste udela tohle

Ten můj chlap...

...ten mi dnes hnul žlučí. Včera dělal 12ku noční a vím, že měl moc práce a ráno přišel značně unavený. Já se zrovna dnes necítila nějak dobře, celý den mi tvrdne břicho, bolí mě hlava a ráni se mi i točila hlava, prostě dnes den nic moc. Ale i přesto jsem se snažila Natálku usměrňovat a zabavit, aby se tatínek vyspal. Dala jsem ji v poledne i později spát, takže se oba pak probrali až kolem 14.30. Tak si chválil, jak si spočnul. Mno a já, mezitím co spali navařila oběd a poklidila si v kuchyni. Pak jsem ještě žehlila, oni dva se spolu koukali na pohádku. Přišel večer a myslela jsem, že než odejde na noční, tak se stihnu vysprchovat a umýt si vlasy, ať můžu jít dřív spát. Tak se koukněte, v kolik hodin tu ten příspěvek dávám. Čekám totiž, než mi trochu uschnou vlasy, fénem bych totiž malou vzbudila a ráno už musí šmarovat do obchodu, tak na to není čas. Nejen, že odmítl dát malé večeři, ale ještě tady prohlašoval, že ON se musí stihnout ještě umýt a ON se potřebuje oholit a kdy se tedy ON nají, přitom malá se v pohodě navečeří s ním, dobře to ví. Jako manžel je super chlap, ale někdy ho chytnou tyhle typické egoistické a sobecké chlapské manýry a to bych ho přizabila. Já si snad půjdu do té porodnice ještě odpočinout!

...se z toho zblázním:-).....

v neděli dopoledne jsem odložila mimi k tatínkovi do náruče a věnovala se ženským povinnostem:-)asi půl hodiny se vašíček vencovi způsobně válel na klíně a sledoval dění kolem sebe... a táta si u toho četl noviny!!!!!! chápete to???? já když si vezmu do ruky jakýkoli papír, tak mi ho vašík okamžitě rve z ruky a hodlá ho nejlépe sníst!!!! a tátovi noviny toleruje a nechá ho číst:-))mužská solidárnost je nádhrená:-))

Nádherný narozeninový den

Když zapomenu na angínu (která mě mimochodem po úžasné péči mého báječného muže už skoro netrápí-už jen doberu ATB)byl to kouzelný den.Včera jsem ho ještě trávila v posteli (ikdyž už bez teplot-měla jsem odpočívat)Kluci na pul dne zmizeli,když se vrátili měli s sebou výbornej oběd z indické restaurace (moc jsem chtěla už dlouho ochutnat,ale ještě nebyl čas se tam vypravit)Poo jsem si šupla zase do postele a najednou se otevřely dveře a v nich stál průvodRostínek s kytičkou,Tobíšek se dvěma stříbrnýma obálkama a tatínek s ořím talířem minizákusků (pro mě ideální dort)Všichni tři mi popřáli, předali dárečky.V obálkách byly nádherný šperky SWAROVSKI (v Olympii máme obchod Swarovski a já je snad co ho tam otevřeli mlsně chodila obhlížet)Už tohle byl pro mě vrchol dneA potom můj báječný muž řekl,abych ještě chviličku vydržela,když se vracel nesl v ruce malý balíček.Když jsem ho otevřela tak se mi zase hrnuly slzy po tváři,uvnnitř byl krásný, malinký NOTEBOOK (ze kterého vám právě tohle všechno píšu)A taky jsem si s ním mohla lehnout do postele a až do noci si ho vyňuňávat(stáhnout něco málo prográmků,tapet na plochu,trošku pohrát s nastavením)A protože už je mi opravdu dobře,ještě mě dnes čeká báječná večeře v mém oblíbeném podnikuBáječnějšího muže bych jen těžko hledala..protože báječnější už nejsou,myslím,že bych nenašla ani druhého takovéhoUž zase mi tečou slzy jako hrachy a cítím se jako nejšťastnější člověk na světě.Žiju s mužem,který je pozorný manžel,nejlepší přítel,nejstřelenější kamarád,starostlivý otec a něžný i odvážný milenecDěkuju lásko,potřebovala jsem to napsat,ikdyž ty to nikdy číst nebudeš

Nechat se???

Tak nevím, jestli tohle nebude spíš patřit do rubriky, jak přežít tchýni, ale napíšu to sem. Poslední dobou se s přítelem hodně hádáme kvůli jeho rodičům. Nevím, jestli to trochu nepřeháním kvůli hormonům, který mnou teď lomcují. Já prostě nemám ráda jeho rodiče a on se nejspíš rozhodl, že mě donutí je mít ráda nebo co. Já tam nechci jezdit, stačí že oni mají klíče od nás a jeho otec si sem jezdí, kdy se mu zachce. Jezdím tam, když mají svátek, narozeniny a na svátky. Myslím, že to stačí, ne? Teď za měsíc se nám má narodit jejich první vnuk a já se toho, jak to potom bude s nimi, bojím ještě víc než porodu. Přítel jim totiž nikdy nic neřekne, ať nám do věcí nekecají, když už ano, tak oni to prostě ignorují a je to furt nanovo. Někdo jim prostě musí ukázat nějaké hranice, co si můžou dovolit a co ne. Ale s nimi je to jako když mluvíte do dubu. Já si prostě jen chráním svoje soukromí a až bude malý na světě, tak to se mnou bude ještě horší, pokud se oni nezmění. Jsem držkatá, tvářím se jak kakabus, jeho máma kvůli mě brečí, že jim nebudu chtít půjčovat vnuka. Dokonce jsem přemýšlela, jestli jsem vůbec udělala dobře, že jsem se rozhodla mít s přítelem dítě. Upozorňuju, že jsou oba už staří, jsou už oba v důchodu a absolutně neaktivní. Nevím, co mám dělat, já jsem cholerik, takže prostě nejsem splachovací a ignorovat je mi moc nejde.

Fotbal :o(((

Vím, že jsou jím posedlé miliony lidí po celém světě, ale já se nějak nemůžu zbavit dojmu, že je to hra absolutně stupidní ... Jak jinak by se mohlo dokonce dospělých (tedy nejen dětí) 22 chlapů honit hodinu a půl za mičudou sem a tam Teda abych jim nekřivdila, pobíhá jich 20, dva zevlují jak tydýti z branky. Podle mě je to hrozná a stupidní hra - a konečně mám důkaz Můj manžel už skoro tři týdny pajdá o berlích, je po operaci kolene, nemůže nic, provoz rodiny i celého domu (se vším, co k tomu u nás patří, a že je toho dost ) je na mě, nálada doma á la ponorka a vyhlídka na další tři týdny ve stejném duchu mě doslova ničí Bože, nesnáším fotbal, tomu, kdo ho vymyslel bych zakroutila krkem.(A nebo, že by za to nemohl fotbal jako takový? )

:-(

Tak měl mít Michal dneska vono tak jsem se domluvila s tchyní že ji dám na odpoledne malou a budem s Mišákem dávat dohromady terárko a nevečer procházka.Večer volal tatka že ať jde na dopoledne do práce teď si přijel pro nějaké věci a že bude dělat až do večera že je tam toho tolik že když přijde v 7 bude rád já se tak těšila že budem spolu.Eliška bude taky pryč a já budu jak tydýt sama doma a to je venku tak krásně

http://www.youtube.com/watch?v=H6A0JU5pPnA

tohle mi přišlo mailem :)

Byl jsem velmi šťastný člověk. Má báječná přítelkyně a já jsme byli spolu více než rok, a tak jsme se rozhodli se vzít. Jen jedna malá věc mi vadila, byla to její překrásná a výrazně mladší sestra. Mé budoucí švagrové bylo dvaadvacet, měla na sobě velmi těsnou minisukni, a určitě byla bez podprsenky. Často se ke mě skláněla, když byla u mě, a tak jsem měl více než příjemný pohled na její intimní části těla. To muselo být úmyslné. Nikdy to nedělala, když byla u někoho jiného.Jeden den tato sestřička volala a požádala mě, abych jí pomohl zkontrolovat svatební pozvánky. Byla sama, když jsem přijel. Zašeptala mi že po mě touží a tyto pocity že nedokázala překonat. Navrhla mi, abych se s ní miloval, jen jednou předtím, než se ožením a zaváži svůj život s její sestrou. No, byl jsem celkem v šoku, a nemohl říct ani slovo. Řekla: Jdu nahoru do mého pokoje, a chceš-li poslední divoký úlet, přijď a vem si mě. Byl jsem ohromen, zmrazen a v šoku jsem sledoval, jak odchází po schodech. Když se dostala nahoru, stáhla si kalhotky a hodila je po schodech dolů na mě. Stál jsem tam na okamžik, pak jsem se otočil a šel přímo k hlavnímu vchodu.Otevřel jsem dveře a šel rovnou ke svému autu. A hle, celé mé budoucí příbuzenstvo stálo venku a všichni tleskali! Se slzami v očích, mě můj tchán objal a řekl: Jsme velmi rádi, že jste prošel naším malým testem... Nemohli jsme si přát lepšího člověka pro naši dceru. Vítejte do rodiny!A poučení z tohoto příběhu? Vždy si nechávejte kondomy v autě!

byt vs. dítě

Já jsem tak smutná. Hrozně ráda bych bydlela ve vlastním, stačil by mi byt v paneláku. Prostě něco. Hypoteku by nám dali, všechno by šlo. Tady máme 2+1 a až bude Toník větší tak by nemohl mít ani vlastní pokoj. A prostě bych tak ráda bydlela ve vlastním. Mám platit nájem nebo hypoteku, to je úplně fuk. Jen ten nájem hážu z okna a hypotekou si splácim vlastní.Ale martin o tom nechce ani slyšet. Pořád se vymlouvá. Že chce mít ted klid a nechce se mu něco zařizovat. Nemáme na stěhování. Tady se mu líbí. Nevidí důvod proč mít vlastní, že se do toho jen vrážejí peníze a kdesi cosi. Mě by se tak líbilo mít to zařízené jak chci já, vlastní pěkný nábytek. Tady bydlíme v cizim nábytku a nesmíme si ani natřít stěnu na barevno...nelíbí se mi to tu. Kdyby aspon tady mohl být náš nábytek, ale prostě to nejde. A kdybychom koupili nějáký byt tak by byl jednou i pro Toníka. Prostě mi to příjde rozumné. A jsem hrozně smutná, že martin to tak nevidiK tomu ke všemu nechce druhé dítě. Že prý žádné nebude tak skvělé jako Toníček. Nechce abych tak trpěla jako při prvním těhotenství a hrozně se o mě bál při tom porodu že umřu. A už to nechce prožít. A prostě druhé dítě ne. A já chci druhé dítě. Vždycky jsem chtěla. Ano taky se bojím celeho průběhu a toho že to nezvládnu. Ale já byla jedináček a byla to hrůza, taky jsem pěkně rozmazlená. Já chci aby měl tonda prostě partáka. A chtěla jsem mít vždycky hodně dětí. A Martin prostě ne.Takže jsem tu včera handlovala jak trhovkyně s bytama a dětma. A trochu jsem vydírala. Nakonec jsem to usmlouvala, že pokud sejdu z požadavku na byt tak mi za 3 roky bude ochoten udělat dítěAle já nechci mít vyhandlované dítě, které mi bude ochoten udělat na podkladě toho že nebude byt a ráda bych bydlela.Jak já jsem z tohohle jeho přístupu neštastná.

Jako vrtule..

..přesně tak jsem byla včera vytočená. A možná ještě víc. Bylo to tak hrozný, že jsem nemohla ani mluvit. A kdo mě zná, tak ví, že jakmile přestanu mluvit, je to hodně velkej problém.Začnu od začátku. Ve čtvrtek jsme měli domluvenou schůzku v Raifce kvůli stavebnímu spoření, schůzka byla naplánovaná na 13 hodinu. A Michal, že nás zve po schůzce na oběd a potom něco společně podnikneme. Tak jsme se s Kubíčkem moc těšili, protože poslední dobou má tatínek pořád hrozně práce, pracuje i přes víkendy pozdě do noci a vůbec se nevidíme.Schůzka ve spořitelně skončila a já se ptám kam tedy půjdeme na oběd, že už máme hlad - jsme s Kubíčkem zvyklí jíst kolem 12 hod. A Michal, že musí na deset minut ještě do kanceláře. Tady už jsem dost zpozorněla, protože to říká vždycky, že je to na chvíli a pak tak skejsne. Ale řekla jsem si, že když ví, že nemůžu Kubu zvedat, běhat za ním, atd. ( jsem po zákroku na děl. čípku ), že když jsme nenaobědvaní a bez pití, že nás nikde dlouho čekat nenechá. Nechali jsme se vysadit na jednom hezkém hřišti. Z levé strany satelitní městečko, z druhé strany velký lesopark.A to byla chyba. po půl hodině strávené na hřišti jsem mu volala, prý za 10 munit opravdu už vyjede. Po hodině mi totálně špinavý Kubíček ze hřiště oznamuje, že má žízeň. Ani se nedivím, lítá s dětmi jako smyslů zbavený.Další telefonát tatínkovi, omlouvá se, ale vyjede za deset minut. Tady už dost soptím, protože Kuba má žízeň, já mám hlad a Kuba už špinavej jako prase v úplně nově vypraném oblečení a bílých teniskách. a takhle mu volám po každých dalších 15 minutách a jsem víc a víc hysterická.Abych to zkrátila. Náš milý tatínek pro nás přijel v 16 hodin. Hodinu za mnou Kuba chodil, že má žízeň. A čím víc mi to chodil říkat, tím víc jsem byla běsná. Nejhorší bylo, že ani nikde poblíž nebyla žádná sámoška, prostě nic. Nejblíž Globus, asi dva km. Kdybych byla zdravá, tak bych se tam s Kubou vydala, ale takhle dost reálně hrozilo, že bych ho musela nést a to bych fakt nezvládla. Tatínek přijel. Tomu, že rovnou nedostal mezi oči , pomohl fakt, že měl pro Kubu koupené pití.Nicméně jsem s ním nepromluvila další dvě hodiny.A závěrem. Vůbec k tomu nemuselo dojít, kdyby rovnou přiznal, že musí do práce, odvezl nás domů a my zůstali vklidu doma. Ale tohle je prostě náš tatínek...

Je zlatej

Včera večer volala manžel a já jak jsem byla nevyspalá po probdělé noci a celá nějaká utahaná,jsme si mu postěžovala jak:rodící Gera mě nenechala vyspat a teď pro změnu dělá bordel v koupelně a já mám pocit že pořád jen chodím a uklízím u ní.Bytem mě lítají 3 děti,protože na návštěvu přijela moje máma s tátou a vzali sebou 4letou neteř,takže tam kde nedělají bordel psi,zvládnou ho dělat děti.Mám už plný zuby vaření,úklidu,mytí nádobí a pod.No a manžel mě podržel jako vždy.Prohlásil ať hodím potvoráky do postele,jdu si lehnout taky a na ůklidy kašlu,trocha špíny nezabije ani děti ani štěnata a v sobotu se mnou vydrhne barák,tak kde vlastně vidím problém?Má vlastně pravdu.A nejlepší na tom je,že já vím,že v sobotu se na ten úklid fakt vrhnem společně a bude to za chvíli hotový.