No nevím. - diskuze

Asi jsem měla smůlu. Ale já mám zážitek z porodu otřesný! Měla jsem rodit v Praze, kvůli genetické poruše krve, ale nestihla jsem to a tak jsem skončila v Rakovníku (bydlím tady). Hned na příjmu jsem dostala vynadáno, proč nerodím \"teda\" v Praze, když jsem tam celou dobu chodila ... No sál si ani nepamatuji, jen vím, že to na čem jsem ležela bylo dost děsný. Ten den jsem rodila jako jedniná. Tatínka, tam nejdřív ani nechtěli pustit a divili se, že tam vůbec chce jít. A pak to bylo jak ze špatnýho filmu. Sestra mi nadávala, že špatně dýchám a když jsem v bolestech prosila, at mi vysvetli co mam delat, řekla mi, že když to neumím tak mi nic řikat nebude. Stála nademnou se založenýma rukama. Já jsem dostala křeče do rukou a do obličeje, z toho jak jsem blbě dýchala. Pan doktor sestru neustále prosil, slovy\"sestři tak už\", ale vubec nevím o co mělo jít neb ta sestra jen stála a nadávala, protože mi to prostě nešlo. Přítel mě začal povzbuzovat a ona ho okřikla: Proč ji chválíte, když dělá všechno blbě. Takže dcera přišla na svět kleštěma. A k tomu mě ještě museli uspat, abych porodila placentu, neb ta šílená sestra mí dala trochu více nějaké té látky co mi kapala do žíly. Dceru mi nepřiložili, v noci jsem se probudila a měla ji vedle sebe v postýlce. Viděla jsem ji po té narkóze 2x, podepisovala do toho nějaké papíry a ani jsem nevěděla, zda si ji můžu vzít k sobě. A pak ještě problémy s kojením ... žádný citlivý přístup. Sestra mi prostě čapla za prso a rvala jej malé do pusy a pak mi dali odsávačku. No uff, ale co dělat když ostatní nemocnice jsou daleko a nikdo vás tam předem nenechá ležet ....