nikdy si to neodpustím - diskuze

holky, tak jsme se před chvilkou vrátili od doktorky. stalo se totiž něco, co si navždy budu vyčítat. byli jsme venku, chtěla jsem dát Rossiho na vodítko, zabrzdila jsem kočárek, ale nebylo zaaretované přední kolo a kočár se po něm svezl (bylo to v mírném kopečku) a i s malou se převrátil na stranu. nejspíš to bylo takto, byla jsem otočená zády. hned jsem k němu přiskočila, Nikolka plakala, vytáhla jsem ju a přestala. ale to jsem se pořádně rozbrečela já. překulila se v tom kočárku na bok, byla zabalená v dece, měla teplou čepičku a kapucku a korbička je polstrovaná, měla přes kočár ještě ten kryt a i pláštěnku, takže tam díky bohu byla fixovaná. přestože se Nikinka zdála v pořádku, smála se, kopkala nožkama, mávala ručkama, chovala se jako normálně, volala jsem doktorce a jeli jsme tam na prohlídku. naštěstí jí nic nenašla, tak nás ani neposlala do nemocnice. máme ji kontrolovat fontanelku, zorničky, pozorovat, jestli se neděje něco neobvyklého. už jsem ju i nakrmila a papala normálně. holky, ale já nemůžu přestat brečet. říkám si, jak jsem neschopná matka. jak můžu mít dítě, když mu nedokážu zajistit bezpečí. já bych za malou dala život a je pro mě nejdůležitější ju chránit. a teď jsem zklamala.