Nevlastní rodiče - diskuze

Zkušenosti s tím nemám a ani nechci mít a udělám vše pro to, abych ani neměla (a nikdo v mém okolí, pokud to budu moct ovlivnit).

Bývalý svou dceru neviděl skoro 13 let tuším a navázání kontaktu bylo náročné, tedy on to nakonec nechával i dost na mě, takže si vytvořila vztah spíš ke mě jako ke kamarádce, k němu skoro vůbec. Při rozchodu mi vyčetl, že o ni kvůli mě přijde ale stejně se potom nesnažil. Možná by to šlo alespoň částečně, kdyby vyvinul nějakou iniciativu, ale pokud je rodič pasivní, tak je to na prd.

Když jsem byla malá, po smrti vlastního dědy se babička nastěhovala k jinému chlapovi. Jen nám řekli, že to bude náš děda a v pohodě jsem to vzala. A byl to děda s D. Dokonce lepší než ten vlastní.Moje Karolína si s Davidem vytvořila taky hezký vztah.

Nevím jestli pro Ondru bylo těžké příjmout Martina, byl mu rok když se u nás začal objevovat. Ale jde vidět že nemá moc vztah ke svému biologickému otci a jeho rodičům, bere to jako výlet ale nikdy neřekne během týdne že tam chce oproti tomu se doslova dožaduje babičky Marty a Danky. Bohužel na vztazích je potřeba pracovat a iniciativa musí být od staršího né od malého dítka.

Já nemusím chodit daleko. Sice nemám nevlastního rodiče, ale nevlastního \"tchána\" neboli nového dědu. A je pro mě sakra těžké si k němu vytvořit vztah. Naštěstí naše děti to zvládají líp :))

ano,vidimsve deti a prarodice..na jedny kaslou a druhe se uz diky castejsim navstevam naucili ne ze vydirat,ale proste musej privezt spousty dobrot a navic saskovat jak oni piskaji,jinak si jich ani nevsimnou..ale kdyz na ne nemeli cas do skoro 4 let,tak at se ted nedivi

Já jsem si nějak neuměla vytvořit vztah s mamkou od taťky, tedy mou babičkou. Je pravda, že jsme se viděly celkem málo, ale ona to s námi (já+sourozenci) prostě moc neuměla, žila skoro na samotě a prostě to babičkovství v sobě moc neměla. Ale dělala pro nás vždy co mohla, nechci ji křivdit, jen jsme ji prostě neobjímali a nepusinkovali jako tu druhou a nesvěřovali se. Naše děti mají taky jedny prarodiče na druhé straně republiky a vidí je málo, ale tu lásku prostě cítí a nikdy neměli problém s nějakým zvykáním, mluvíme spolu několikrát týdně přes skype a když přijedou, tak se od nich celý týden prckové nehnou.

Se svou matkou jsem nebyla v kontaktu 20 let. Když za mnou pak po těch 20 letech přišla tak mi ze začátku volala skoro každý den. Teď už mi pořádně nezavolá, nepřijede a já nemám čas za ní jezdit. Takže cítím, že ten vztah je takový chladný, nic moc. Příjde mi, že k dcerám svého přítele má deleko vřelejší vztah a i za nima jezdí. Pokud to není jen má doměnka tak doufám, že až bude třeba tak se o ni taky postarají.Pak je moje nevlastní matka. Té jsem kdysy chtěla říkat mami, ale časem jsem zjistila, že ona mě a bráchu vlastně ani ráda nemá A TEĎ BYCH JI TAK UŽ ANI ŘÍKAT NECHTĚLA. MÁM PRO NI SPOSTU JINÝCH OSLOVENÍ, ALE MAMI UŽ ROZHODNĚ NÉ.

Nevlastního jsem měla jen dědu a tam jsem to asi nikdy nevnímala, vlastního dědu si nepamatuju. Určitě to musí být těžké. I když teď má mamka partnera, jenže mě bylo 25 když se dali dohromady a tvořit si vztah s ním nemusím, je to pro mě prostě člověk který žije s mojí mamkou, nikdo mě nenutí ho brát jako tátu.

zkušenost ze života mám, moje maminka se rozvedla s mým věčně opilým otcem a přivedla si \"strejdu\" :) nikdy jsme mu neřekla tati, ale vztah máme skvělý, ale museli jsme na něm oba zapracovat a nějak si ho vytvořit, ne vždycky to bylo jednoduché, přišel k nám, když mi bylo 10, už jsem nebyla úplně malá a měla jsem z toho rozum. On se ale hodně snažil si k nám najít cestu, dost s náma někam jezdil a tak, takže jsme získali spoustu společných zážitků a to bylo fajn :)Stázinka má taky doma \"strejdu\", nechtěla jsem zůstávat sama, po tom, co ex odešel a můžu říct, že s ním má asi lepší vztah než se svým vlastním otcem, hold s ním tráví každý den a je ještě malá, takže tu jeho společnost umí ocenit tatínek si ji sice bere co 14 dní, ale to je celkem málo na budování pevného vztahu

Ano, tchani si mysli, ze je vnoucata budou zboznovat i pri navstevni frekvenci 1x mesicne a mene. Kdyz ted odjizdeli a Elda zacal s tim svym babiky dedeky, sevrelo se mi srdce. Kdyby tak vedel, jak o nem mluvili, kdyz na ne plakal jako mimi... A nasi se pro nej muzou od narozeni rozkrajet...nastesti k nim deti maji uplne jiny vztah, ale stejne zamrzi.

taky bych ráda napsala,ale nechci to tady rozebírat.

Uf, na to bych tak ráda odpověděla, ale aj kdyby to bylo ve 48h, tak nemůžu...

bohužel i bohudík, bohudík že mamča si našla partnera, o kterém jsem si i bez společné minulosti vytvořila překrásný vztah a taky bohužel- že má dcera říká mému tchánovi strejdo, protože jí nějak nejde do hlavy že se nechová jako dědeček a vůbec si jí nevšímá.