Nevím kde nedávno kdosi vzpomínal na zážitky ze školy. I já... - diskuze

Nevím kde nedávno kdosi vzpomínal na zážitky ze školy. I já si vzpoměla. V prváku, nic chvályhodné, mluvila jsem na praxi u jídla, byla plná jídelna zaměstnanců a nás žáků, byl tam i pan ředitel podniku i naši všichni mistři a já si pěkně nahlas brkla, ale to samo, já za nic nemohla. No kázání bylo...V Hamé v Babicích jsme se spolužačkama při exkurzi snědly v tamní jídelně z jednoho stolu sušenky. Zaměstnanci neměli s náma slitování, bonzovali i důtku jsme dostala. Za blbé sušenky.Ve druháku jsme byli na praxi ve vinařských ve Bzenci, byla jsem s jednou spolužačkou přidělana k partě tamních 4 zaměstnankyň. 3 se rozprchly hlídat dveře a jedna nám nalévala vína. No teda byla jsem jak dělo, odpoledne jsem padla na pokoji do pelechu a chrápala až do rána. Druhý den mě mistrová řekla, že nikdo mě neviděl a proto by byla ráda, kdyby to zůstalo mezi náma.Ve třeťáku jsme jeli na praxi vlakem, spolužačka doma šlohla víno a už ráno jsme ho pily v tom vlaku, no, byla to chyba, pusa mě jela... byla jsem drzá na paní učitelku, pak mě to i mrzelo. Ona byla hodná a nic mě z toho neudělala. Pak jsme byli na Salimě, se spolužačkou jsem se zdejchla na Pivex, to ani nevím, jak jsem došla na intr, mám jen útržky z tramvaje a něco málo z cesty ve vlaku z Brna do Bzenca.Vychovatelce jsem řekla, že je p..., nechtěla mě pustit do kina na Fontánu pro Zuzanu 2, bylo to v době, kdy jsem si přála být tou Haberovou manželkou. Bylo z toho jen kázání s výstrahou.A poslední zážitek z chmelu. Byli jsme na jaro, když se předělávaly dráty a na ně se namotávaly ty rostlinky toho chmelu. Každý jsme nafasovali jeden píchák(železná tyčka s nášlapkou a dole jakkdyž vidlička, aby se mohl zapíchnout ten drát) pod pohrůžkou úhrady 50,- Kč, když s ním něco poděláme. Se spolužákem jsme dělali ptákoviny, zlomila jsem mu ten jeho a já dobrák si ho vzala, jemu dala svůj dobrý a šla na trestnou výpravu. Ukazovala jsem mistrové, kde jsem píchák zlomila, jasně, že ve svojem řádku, ač se věc udála o 3 řádky dál, u toho spolužáka. Mistrová ryla, kutala, hledala a já stála a tvrdila, že opravdu tam. Nic se nenašlo, dostala jsem nový se slovy, že už byl asi načatý. Budiž mě to odpuštěno, půl sta pro studenta bylo tehdy fakt dost.