něvěřila jsem tomu - diskuze

po těch několika negativních testech, jsem to nějak nemohla pochopit. Jako bych se koukala na film, který se mě ani trochu nedotýká. Už jsem byla smířená, že to nevyšlo; jako bych si vybudovala bariéru, abych to štěstí přijímala postupně a ne naráz. Byla jsem spíš zmatená, věděla jsem, že se mám radovat ale ten pocit štěstí se nějak nedostavoval, to přišlo později, až když mi to potvrdila OG a absolutní nadšení přišlo až na druhém ultrazvuku, když jsem viděla tlouct srdíčko.