NEVĚRA - diskuze

Radit nebudu nevím co. V tvé situaci by mě to položilo. Asi nezbyde buď to přejít a dělat jako by nic a zbláznit se. A nebo si o tom promluvit. Ale jak znám chlapy bude se to celé točit kolem toho, že jsi mu neměla lézt do mobilu. Ach jo. Jak vám to může udělat. Vždyt má rodinu malé dítě co víc si přát. třeba šlo jen o sex a o nic víc. Ale jasně že je to od něj hnus největší. Posílám jen hodně síly. Snad se to urovná

Je mi líto,že musíš procházet něčím tak hroznýmVůbec nevím,co bych dělala.Asi bych nedokázala odpustit a bojím se,že bych mu to vždycky v nějaké krizové situaci předhazovala a hlavně už bych nikdy nevěřila.Ale každá jsme jiná.Moc ti přeju,aby ses rozhodla co nejlíp.Drž se

ahojky, v prvé řadě bych ti chtěla poslat jedno velké obejmutí a do budoucna pevné nervy... a teď k tomu co ti chci říct,pokusím se to zkrátit ... je mi sice teprve 24let, ale bohužel tohle všechno a mnohem více už mám za sebou...když jsem se začala vídat s mým nynějším přítelem, měl přítelkyni, takže v podstatě jsem já byla v roli milenky, bylo mi 17 let,takže jsem byla ještě dítě a nevnímala jsem nějak okolí, hlavně jsem byla šíleně zamilovaná... on za mnou jezdil a stěžoval si na přítelkyni, se mnou mu bylo krásně, jak tvrdil... táhlo se to tak asi 2,5roku...mimo další jiné problémy které jsme měli (byl to lump ze všech stran) jsem toho začínala mít dost a chtěla jsem aby se rozhodl, několikrát jsem to s ním ukončila, ale pokaždé mne přemluvil...asi po 3letech mi začal tvrdit že to s ní ukončil a je jen se mnou...byla jsem šťastná a zaslepená láskou...asi po roce měl půjčený telefon neřekl mi od koho a když ho té osobě vracel, zapomněl vymazat sms které jsme si psali. Ke vší smůle pro něj ho měl půjčený od ní..(s tou s kterou už neměl být) tak se mi ta dotyčná ozvala...zjistily jsme,že celou dobu chodí se mnou i s ní...myslela jsem že se zhroutím...ukončila jsem to, on prosil... a uprosil... ale jak jsem se za další rok dozvěděla uprosil i ji stejný scénář se opakoval...tentokrát jsem se s ní sešla...(to bych poradila i tobě!)rozhodně nenechávej nic jen na něm...protože díky tomu co udělal je tvoje důvěra někde...takže jsme se obě domluvily že se na něj vykašleme, já si našla nového přítele ale on pořád za mnou jezdil a prosil,posílal kytky,písničky do rádia atd... (jo, chlapovi když jde o krk,tak dokáže cokoliv) po 2 měsících mě dostal zase zpět...udolal mě a byli jsme zase spolu...tentokrát jsem si pohlídala osobně,že není i s ní...byla jsem relativně šťastná,ale nevěřila jsem mu bohužel ani slovo uběhl další rok a něco a přišlo něco co jsem opravdu nečekala ani v tom nejhorším snu...opět mě podváděl, ale s jinou...byla jsem na dně a rozhodnutá buďto zabít jeho nebo sebe, bylo to strašný období...důvody proč to pořád dělal když jsem se ho na to ptala byly různé...nevěřil mi (je hrozně žárlivý), nebyl spokojený, dostával od té poslední milenky peníze... bylo mi to jedno, nenáviděla jsem ho a nechtěla jsem ho v životě vidět... byl konec...nenáviděla jsem všechny mužský...po roce se mi opět ozval...bylo to nad ránem, brečel mi do telefonu,že mě potřebuje a zase ty řeči... v tom roce co jsem byla sama to bylo strašné, byla jsem jako bez duše, ale nechtěla jsem ho vidět...a pak když se ozval, sešli jsme se a mluvili a mluvili... odpustili jsme si vše co jsme si provedli v minulosti, prostě celou minulost jsme hodili za hlavu a teď jsme spolu znovu po roce od listopadu, čekáme chlapečka, koupili jsme baráček a já se strašně snažím mu věřit...mám chvíle kdy se mi to všechno vrátí v hlavě a chce se mi z toho zvracet, brečet, křičet, prostě utéct pryč...potom to ale zase přejde a je to fajn. Víš, spíš jsem ti napsala můj příběh z toho důvodu, aby jsi viděla, že v tom nejsi sama a můžeš být opravdu ráda (i když to zní blbě) že to máš takto... přišla jsi na to určitě brzo. Já po x letech zjistila že jsem byla a žila s člověkem který mi denně lhal a podváděl mě... ale teď jsem se dokázala přes to přenést a je mi s ním opravdu krásně... a on se samozřejmě moc snaží...a hlavně nechodí nikam pořád ven, neesemeskuje, říká mi vše... to je taky strašně důležitý... protože pokud se rozhodneš vzít ho na milost, musíš mu narovinu říct, že teď mu nebudeš opravdu důvěřovat a musí si tvou důvěru získat zpět a to jde sakra dlouho a pomalu, ale jde to, OPRAVDU... nevím, asi jsem ti moc neporadila, ale snad ti něco můj příběh dal kdyby ne, tak promiň za zdržování a přeji aby jsi se rozhodla správně... já na tvém místě... no to je snad jasný, co bych udělala ale ty se musíš rozhodnout sama a hlavně... podle srdce!!! Přeji hodně sil

Ja te chapu .. ja to zjistit u sveho tak te dotycne vyskrabu oci vykucham ji za ziva :( nemas treba moznost jet k rodicum nebo tak na tydenaspon at se uklidnis ??

A nebyl to jen takový únik od stereotypu domova přes sms? Nechci ho hájit ani nějak omlouvat. Beruško, já nevím, co napsat, abych ti ulevila. Je mi to moc líto. Budu na tebe myslet.

ještě jedna věc - mojí sestře byl také její bývalý nevěrný, našel si jinou v druhém zaměstnání, a on byl takový poctivý a chtěl se zachovat správně že mojí sestru opustil a zůstal s tou milenkou, ale dodnes (a jsou to asi 4 roky) toho děsně lituje, neustále jí píše, zkoušel si domlouvat schůzky, kytku k narozeniním jí dal apod., kdyby tenkrát zůstal s mojí sestrou a zatajil to (i když nevěra je hrozná věc) udělal by lépe, a i kdyby se to dozvěděla možná by to spolu překousli, protože měl moji sestru opravdu rád