Nejhorší cesta s dětmi

Zdravím všechny a vyhlašuju soutěž o nejhorší cestu s dětmi. Po tom co jsme včera absolvovali, myslím, že bych mohla vyhrát. Přesouvali jsme se od manželovo rodičů domů, většinou je to 5-6 hod jízdy, takže jsme raději jeli na noc. Těsně před naloděním jsem změřila syna, protože se mi zdál horký a měl teplotu 37,7. Když jsem ho měřila, tak dcera spadla z postele na hlavu. Přemýšleli jsme, jestli tedy pojedem a nakonec jsme si řekli, že jo..cesta tam proběhla úplně v pohodě, stavěli jsme jednou, obě děti v klídku, žádný pláč naopak sranda. No tak jsme vyjeli, děti hned usnuly a my si říkali, že dobrý. Jenže po hodině se oba vzbudili a brečeli. Zastavili jsme, manžel se s dcerou prošel, syna jsem nakojila a celkem se uklidnili. Ale už neusnuli a dceři se začalo dělat blbě, nakonec se pozvracela v serpentinách, kde nešlo vůbec zastavit, takže asi dalších 20 min jela v tom. Oba brečeli. Zastavili jsme, převlíkli jí na autobusové zastávce, očistili sedačku a jeli dál. Nicméně zvracela pak ještě třikrát, na to první převlečení jsem měla věci připravené, kdyby něco, pak už jsme to tahali z totálně narvaného kufru. Oba brečeli, já totálně ve stresu, nevěděla jsem, jestli zvrací z auta nebo jestli má otřes mozku. Syna jsem furt kontrolovala jestli nemá horečku, ten se zase potil, takže i jeho jsme několikrát převlíkali. No šílené, nikdy po tom zvracení nešlo hned zastavit, takže vždy stres, kdy už ji z toho vysvobodíme. Sedačka totál mokrá, všechno poblinkané, děti nešťastné. V půlce cesty už jsem to chtěla vzdát a někde se ubytovat, ale nakonec jsme to teda dojeli. Poslední hodku a pul děti spaly, ale byl to teda horor a zase dlouho nikam nepojedeme.