Čau holky!Snažila jsem se s přítelem otěhotnět 4 roky a nic.V 18 letech jsem podstoupila potrat a v devatenácti jsem přišla (díky špatným výsledkům z cytologie) o děložní čí
pek.Ve 25 letech jsem potkala toho pana pravého :-)no a o 2 roky později jsme se rozhodli, že si uděláme miminko. Po 10 letech jsem vysadila antikoncepci a myslela si, že to přece nemůže být problém otěhotnět. No a první rok nic, druhý rok nic a třetí rok .....Po pravidelném mencesu jsem pořád špinila, ale nepřikládala jsem tomu žádnou váhu, jednou večer jsem dostala hrozný křeče tak, že jsem byla úplně bílá a měla hroznou zimnici. Nacpala jsem se brufenama a přešlo to. Druhý den jsem si udělala test a vyšel pozitivní, mazala jsem k doktůrkovi a ten mi sice potvrdil těhotenství podle krve, ale plod nebyl vidět.Říkal že nemám plašit,že plod se může ukázat později, ale může to být taky mimoděložní těhotenství. Na kontrolu si mě pozval hned po neděli, ale pro jistotu mi vypsal žádanku do nemocnice, kdyby něco. V neděli jsem začala krvácet, ale už jasně červenou krví. Hned jsem sedla do auta a mazala na pohotovost. Pořád jsem si říkala, že nemůžu mít přece takovou smůlu, aby to bylo to mimoděložní těhotenství. Ale bylo :-(( Nebudu vám tady popisovat naše pocity)Okamžitě jsem zůstala v nemocnici a ještě ten den jsem šla na operaci, kde mi odebrali celej
vejcovod.Byla jsem rozhodnutá, že hned jak to půjde, tak podstoupím umělé oplodnění. Ale pořád jsem si říkala, další měsíc, další měsíc a nakonec z toho byl zase rok. Od 20let mě pořád bolela záda a tak jsem si řekla, že než podstoupim to oplodnění, tak se nechám dát do kupy. Bolest zad se přesouvala i do břicha,třísel a ke kyčlim. Můj obvodák mě poslal na ortopedii, tam mě pan doktor vyšetřil a zjistil že mám spasmus pánevního dna a napsal mi rehabilitace dle Mojžíšové se slovy, že se nám to určitě na 80% potom povede. Na rehabilitace jsem nastoupila a tam mi sestra řekla, že mám hnutou kostrč a díky tomu špatně svaly v pánevním dně.Po třech měsících rehabilitací jsem to nedostala, ani jsem tomu nemohla uvěřit, že by to najednou šlo :-)) Dneska jsem v 5 měsíci těhotenství a strašně se těším i když po těch útrapách se každej den \"modlím\" aby to bylo všechno v pohodě a mimčo bylo zdravé :-)Proč to píšu !!!Neplašte, neztrácejte naději a nezmatkařte, když se vám nepovede otěhotnět hned jak si to naplánujete. Já jsem neztratila hlavu, protože jsem si říkala, že je tu šance umělého oplodnění a i po těch útrapách jsem zůstala v klidu a vyplatilo se to.Děkuji rehabilitační sestře p. Bočanové, že mi pomohla otěhotnět přirozenou cestou!!!!