něco z časopisu MAMINKA - diskuze

Četla jsem a díky bohu za to, že jsem o takovou zkušenost chudší. Ani si nedokážu představit,že bych Šimonka neměla u sebe.úpřímně... v porodnici mi dělalo problém i jen to, že jsem ho musela dát na chvilku pohlídat k sestřičkám, když jsem šla poobědvat do jídelny, nebo když si ho vzali první noc po porodu k sobě prý abych se vyspala. No jasně, že jsem jen odpočítávala minuty do rána.. Nevím proč...věděla jsem, že je v bezpečí, ale když jsem ho měla pořád na očích...byla jsem naprosto klidná a spokojená.

Taky jsem to četla a některé ty příběhy jsou docela síla.Jsem ráda,že jsem rodila o pár let později

Taky jsem už podobný příběhy četla a jsem fakt moc ráda, že už se to změnilo

Tak to mě taky zaujalo. Vůbec si nedokážu představit, že by ten lékařský přístup byl pořád takový.Hlavně nemít miminko na pokoji. Já byla tak ráda, že jsem Markétku měla hned u sebe.