Nechat dítko pokřtít?? Ano nebo ne?? - diskuze

Já pokřtěná jsem,manžel není.Kluky jsme pokřívat nedali.

Helča pokřtěná je. Já ji vlastně počala ten den, kdy jsme jako dospělá měla křest svůj. Tatin je v dětství pokřtěný a nyní dloholetý praktikující buddhista. Helčiným kmotrem je mojeho brácha. TAky buddhista. Farář, kterým nám dceru křtil, tohle všechno věděl, i to, že s mojím nejsme oddáni. A přece to povolil a provedl. Stačilo jedno sezení ohledně formalit a papírů na faře. Tomuhle přístupu já říkám křesťanský akt tolerance! Ještě podotýkám, že Vánoce slavíme normálně, Ježíšek dárky nosí.

Já křtěná nejsem, manžel ano. Syna nenecháme pokřtít. Pokud bude chtít on sám, udělá to sám. Rozhodně bych nedala na nářky rodiny. Pořád je to ještě moje dítě.

No, tak třeba já jsem nechala Maty pokřtít kvůli babičce. Ona by z toho byla fakt nešťastná, už je hodně stará a já ji mám ráda. Moc by se kvůli tomu trápila, kdybysme Maty pokřtít nenechali a to nechci.Proti křesťanským zásadám nic nemám, ale z pohádek už jsem vyrostla. To, že farář vylije dítěti na hlavu vody a něco zablábolí mě k něčemu zavazuje? Vážně?

Nechala bych to na nem, at se rozhodne sam az vyroste. manzel je pokrteny, ja ne, jeho rodina je silne verici, takze tyhle tlaky u nas taky probehly, nastesti v tomhle je Honza pri mne. Deti si to muzou rozhodnout samy, nechci je k vire vazat, pokud to sami nebudou chtit

Já jsem pokřtěná, manžel ne. Děti obě nejsou. Babička měla taky nějaké ty řeči, ale neovlivnilo mě to. Mám kolem sebe pár hluboce věřících, u nich to 100% respektuji, ale najde se i pár jak tady zaznělo pokrytců, co nikdy do kostela nepáchnou a křtí děti jistě ne z vyšších duchovních důvodů

Já křtěná jsem, nevím na co. V kostele jsem byla párkrát a když už do kostela vlezu není to z důvodu modlení či co se tam dělá, ale proto, že se mě tyto stavby strašně líbí.Děcka křtěné nemám ani jedno. Myslím, že ani manžel není pokřtěný.

Já taky nejsem pokřtěná a šťastně žiju Naopak jsem ráda. Pro nevěřícího to nemá smysl. Pokud bude někdy dítě věřit, tak pokřtít se může nechat vždycky. Odkřtít ale asi ne

já nevím, mě se tady to křtění bez víry nelíbí. mám několik známých a příbuzných, co jdou do kostela leda tak na půlnoční, ale křtiny byla velká sláva..pokrytectví to je? možná je to tím, že mám i pár hluboce věřících kamarádek a od nich poslouchám, že to je velice duchovní záležitost, rodiče i kmotr se berou závazek..jako divadýlko pro příbuzný nebo dodržení tradice, kterou člověk neuznává, se mi zdá, že to ztrácí ten duchovní význam, který by to mělo mít. ale zas, křtiny nikomu neublíží, že?

Hele tchánovci také nedokázali rozdýchat že nemáme pokřtěné děti. Což ovšem neznamená že bych si z toho něco dělala. Já jsem nepokřtěná a Tom sice vyrůstal v hodně věřícím zázemí ale má na to svůj pohled. Tak tchánovci všem na slovensku řekli, že v česku křtiny nemáme :)))) A máme klid. Na přesvědčení rodičů bych nedala.

pokud budete křtít, musíte se zaručit, že budete vychovávat dítě ve víře a taky to slíbit v kostele.. vy pak za to dítě berete na sebe závazek, že bude chodit do kostela, žít ve víře.. podle mě je lepší nechat dítě, ať si samo vybere, až bude větší a babkám se nediv, mají pocit, že člověk skončí v pekle, pokud není pokřtěný

no, my tohle máme na talíři snad denně. Že je Honzíkovi už rok a - prokristapána, to dítě ještě není pokřtěný!!!. My s manželem jsme pokřtění věřící, manžel do kostela nechodí vůbec, studovali jsme teologii oba a oba na to máme svůj pohled narozdíl od rodičů. Já jsem se nechala pokřtít teprve před pár lety, když jsem studovala, protože jsem chtěla. Moji rodiče si teď ve stáří hrajou na strašné věřící, ale nikdy předtím to nepraktikovali. Teď do mě pořád hučí. Tchýně je Polka vychovávaná přísným katolickým způsobem, tak je z toho úplně vedle, že ho nechceme nechat pokřtít, ta by nás nejradši umlátila oba. O křtu mluvíme, ale jak to dopadne, nevím.

tim sem chtela rict, ze pokud vy o tom nejste presvedceni- nedelejte to jen roto ze do vas nekdo husti..