Nebezpeci - diskuze

U nás bylo dětské hřiště ohraničené plotem, za plotem dolů byly pískovcové skály a tam jsme si samozřejmě hráli, na skalách..pak jsme přeskakovali z garáže na garáž.Jo a jinak mé největší nebezpečí bylo, když ve čtvrté třídě po hodině fyziky (probírali jsme elektřinu), jsem přišla domů a vrazila nějaké dráty (co táta jako elektrikář měl doma) do zásuvky a vyhodila proud v celém baráku.

Na všelijaké zakázané věci jsme byli experti... vylézat nahoru na skříně a z nich skákat do manželských postelí, šermovat s velkými kuchyňskými noži, závodit s auty-my děcka po chodníku podél silnice a na kole, problém nastak když tam šly lidi, na to mám památku dodnes 5 stehů nad kolenem,lyžování s kopce, většinou jsme skončily zmáchaní v potoce, protože jsme neuměly na lyžích zatáčet natož brzdit, no naši si s náma užily a divím se. že jsme to všechno přežily...

My si u babičky hrávali ve stohu sena. To až tak nevadilo, horší byly balíky slámy, které držely pohromadě silou vůle. Taky nějak dodnes nechápu, že to na nás nespadlo... Jinak výpravy na ovoce sousedům do zahrady apod. byly taky oblíbené.

Chodili jsme potokem. Když stavěli konečnou tramvaje, tak jsme si chodili hrát na to staveniště (to bylo extra zakázané). Jednou jsem byla v takovém podzemním bunkru - to se dodnes divím, že to ty kluky, kteří si to tam vybudovali, nezavalilo.

já lezla na stromy, na střechu od stodoli - podotýkám, že byla mokrá, na trámy ve stodole a skákali jsme dolů do sena. Prolízali jsme půdy, klouzali jsme se po střeše psí boudy kde byly samý hřebíky. No to už snad stačí.

já lezla po stromech a jedna třešně byla zakázaná byla už strašně stará.Samozřejmě se my to vymstilo zlomený ramenní kloub a 3týdny v nemocnici.A pak za pozdějšího věku stopování

Kouřili na hůře plné sena.A taky jsem skákala po schodech, toasi každý,ale já machr celou devítku schodů najednou, všichni ostatní brali max 5 za sebou. A taky jsem s oblibou skákala ze střechy maringotky, co stála kousek od našeho baráku. To byla celkem výška.