Né mamánek, ale taťánek - diskuze

Trochu se připojím k přízpěvku níže. Můj drahý Daneček a závisláč na tatínkovi. Ale totální. Jakmile jsme doma oba, já neexistuju. Dobrovolně ke mě nejde, jíst ode mě chce až když už umírá hlady, při přebalování a oblíkání je řev. Jak se toho ujme tatínek, je to andílek (na přebalováku s ním blbne). Když se táta ztratí z místnosti, žve že by spadl barák.Jakmile ale táta doma není, už jsem mu zase dobrá. Mazlí se, pusinkuje, normálně funguje.občas mě to trošku mrzí :-(Jo a ještě něco. Máme doma trošku grázlíka a vzteklíka, jakmile se mu něco nelíbí, vříská, lehá sebou o zem, bouchá do nás a štípe. My mu to teda netolerujeme a já doufám, že je to jen období :-/ Ale jakmile si ho vezme moje máma na víkend (bere si ho asi 1x za měsíc), mé dítě se promění v andílka. Nic z toho nedělá...Je to normální???!!!