Názor na jedináčka - diskuze

Počet dětí bych nechala na rodičích a přírodě.Holt někteří lidé pro nedostatek vlastních aktivit, nebo ze závisti, vždycky budou řešit to, co jim nepřináleží. Hlavně se tím nenech trápit.

Určitě je to věc každého, ať si kdo chce co chce říká - každý sám za sebe musí vědět jestli chce dítě jedno nebo deset. A určitě mi to nepřipadá divné, když má někdo jen jedno

Myslím,že je každého věc kolik má dětí.

Manžel je jedináček a maminka je na něho moc vázaná protože má jen jeho,nemá už manžela.Je pořád sama a myslím že je to smutný.Já jsem ze dvou dětí ale vždycky jsem si přála ještě jednoho sourozence.Je to každýho věc ale myslím že jednomu je vždycky smutno.Víc dětí-víc lásky

Přesně tak, je to každého věc. Já jsem se ale na to dívala tak, že jednou tady já ani manžel nebudeme a Kája by tu zůstal sám ... bez sourozence.

Je to každého věc ,kolik bude mít dětí,a nikomu do toho nic není.Já mám staršího bratra,nedovedu si představit život jako jedináček,ale fakt záleží na rodině,kolik bude mit dětí.Někdo se na druhé necítí ,někdo zase mít nemůže,a rozhodně by neměli být odsuzován,že vychovávaji jedináčka

Mám stejný názor jako holky. Zatím máme jedno dítko- rok a půl- a já prostě druhý neplánuju, manža by rád, ale mně se do toho už nechce. Ne, že bych děti neměla ráda, syna nade všechno miluju, ale prostě se necítím na druhé. Možná jednou obrátím, ale to je jiná věc.. Nebaví mě pořád dokola ode všech poslouchat, že jsem blbá, když ho nechám samotného, že bude chudáček, že dvě děti mít musíme atd.. Mrzí mě to od kamarádek i od ségry. Každou návštěvu se do mě musí pustit, že jsem úplně blbá. Nejsem, mám do třiceti ještě šest let a prostě teď nechci druhé dítě ani kdyby se měli postavit na hlavu.

Jako jedináčkovi mi často bývalo trapně. Ale zvyknout se na to dá.Nechtěla bych, aby byl Maty jedináček, ale je možný, že prostě bude Každopádně je podle mě každýho věc, kolik má dětí, kolik jich může mít a kolik jich mít chce.

my máme děti 3 a také jsme považováni za zvláštní, ale my jsme je chtěli a jsme štastní, že je máme

Souhlasím s holkama.Je každého věc.Někdo chce jen jedno dítě,někde jsou normální 4 a více.A někde třeba ani druhé dítě mít nemůžou ze zdravotních důvodů.

já byla jedináček devět let a bylo mi vždy líto když kamarádi mluvili o sourozencích ( hlavně o těch starších) a já neměla co k tomu říct.nakonec jsem naše přemluvila k ségře ale stejně jsme cestu k sobě našly až ted ale to je už na jiné téma myslím že je každého věc kolik má děti hlavně at má tolik na kolik se cítí jestli je to jedno nebo 4 to už je jedno.a když někdo z jakéhokoli důvodu má jedno je to jen jeho osobní věc a spíše by ho měli lidi chápat a podporovat než pořád rejpat proč je jen jedno.

mně je to celkem jedno,nemám na to žádný názor,je to každého věc ale kamarádka je jedináček a říká,že jí jako dítěti bylo smutno

Já si myslím, že to je každého věc. Každá rodina je jiná a nikdo nemá právo do takových rozhodnutí kecat. A je úplně jedno, jaké důvody vedou rodiče k tomu mít \"jen\" jedno dítě. Stejně tak se mi nelíbí, když se někdo pozastavuje nad těmi, kteří mají děti tři a více...