návštěva z Afriky... - diskuze

Já jsem šílená povaha, držka prvního kalibru, s níčím se nebabrám, hned jsem se vším hotová a vím si rady. Porod pro mě byl docela náročný a hormonální bouře v šestinedělí mě zpracovala tak, že jsem chtěla být jen doma a v klídku a to poslední po čem bych toužila byly návštěvy nebo nutnost někam chodit. Taky jsem měla naplánováno všechno možné a nakonec jsem byla ráda, že jsem doma v klídečku s miminkem a pomaloučku se zžíváme dohromady. Chci ti tím jen říci, že v tuhle chvíli, kdy je mimísek v bříšku si můžeš přijít jako někdo, kdo zvládne hory přenášet, ale až z toho bříška ten malý tvoreček vyklouzne, tak zjistíš, že ne všechno je jen černobílé. Jsou maminky, které šestinedělí poznají jen tak, že jim odchází očistky a některé jako já prožijí opravdovou bouři hormonů. Nic neplánuj, nic neslibuj a nech si všechno projít hlavou. Dneska míníš, zítřek mění.

Uf to je krásná debataMuj názor je takový, že uvidíš po porodu. každý porod je jiný, každé mimčo je jiné...podle toho se rozhodni. Třeba ani nebudeš moc chodit jako já po první dceřiTo bych ti teda nepřála. Při prvním dítěti jsem si nedokázala představit ani po 3měsících dvojhodinové odloučení, těd mám měsíčního prcka doma a klidně bych na ty dvě hodinky zmizla někam na čajík...ale jenom na ty 2 hodinky, kojím a lahvičkou bych ji nedala. Taťka by to zvládnul na 100% ale já prostě nechci. Jsem mamka a mamkou zustanu za všech okolostech.To je muj názor a tobě přeji to nejlepší rozhodnutí. Jo a k očkování jen jednu věc: ani my jsme neměly žádnou reakci.

Uf to je teda čtení. Tvůj dotaz rozpoutal zajímavou debatu. V mnohých věcí s tebou nesouhlasím, ale je to jen na tobě jak se rozhodneš, jak sama píšeš máš svůj selský rozum, který asi námitku nesnese. Já bych sama tak malé mimi do tak neznámého prostředí nebrala, sama nevíš jak na tom po porodu budeš ty se zdravím i se zžíváním dítka. Do tohos e budeš muset ještě učit na státnice, protože určitě ti nedají vše zadarmo při pohledu na dítko, v Plzni na právech asi nestuduješ.

to je zase poctenickono nic,asi bych taky rekla,ze pockej,az se mimi narodi a pak to zvaz.ono na to koukas jinak ted a pockej potom.nebudes vedet co driv a urcite se ti zcela zmeni priority.je to na tobe.osobne bych nejela a kdyz uz,udelala bych to tak,jak pise Liberte.aby kamarad prijel za mnou do pardubek.vsak pardubky jsou taky krasny,rychlikem praha-pce je to hodina.a pro tebe to bude urcite pohodlnejsi a kamarad to pochopi.a po tech pardubkach uz klidne muzes i s kocarkem,vsak zahradek a mist,kde si muzete dat kavicku a ty popripadne nakojit a prebalit je taky dost...

jinak ja bych se vyprdla na prochazku prahou..mit mimino,pokud chce at prijede zatebou aukaz mu pardubicko...kazdy to pochopi...teda pratele...zamnoutake jezdi k nam a uz v tehotenstvi se finove ubytovali u nas a potkavali jsme se k veceru...

Tak jsem to vše přelouskala a můj názor je takový, že takhle do předu bych nic neplánovala. Nevíš jak se budeš po porodu cítit, jak na tom bude miminko. Pokud budete v pořádku tak bych z toho udělala rodinný výlet, ale nejela bych vlakem, ale třeba autem na kraj Prahy a pak městskou, nemusíte se potom honit na spoj do Pardubic. Pokud by jste jeli tak určitě s kočárem, protože budeš potřebovat věci na přebalení nebo na převlečení kdyby se miminko poblinkalo. Doma bych ho určitě nenechávala, protože nevíš co se může stát a kdy tě budou potřebovat a taky jestli by si mlíko vzalo z lahvičky pokud budeš kojit. Taky by mě zajímalo jak by jsi to dělala v Praze s prsama a s mlíkem, protože ze začátku se prsa dost nalívají a za těch tvých plánovaných 5h tě můžou pšknš bolet. Taky z plánovaných 5h může být třeba 7h. Nejlepší řešení by byl záskok za tebe a kamarád ať příjde na návštěvu. Jinak když byl Petřík miminko a já byla na podnikovém večírku tak jsem pořád přemýšlela jak to kluci zvládají doma beze mě a večírku jsem si tolik neužila. Když budeš mít miminko tak je potom vše jiný než když jsi byla sama. Co se týká té zkoušky tak bych se zkusila domluvit, jestli by tě vzali přednostně, přeci jen to jsou lidi a tak by mohli dát matce s malým miminkem přednost.

Ufff, to byla fuška to všechno přečíst  Takovou reakci bych nečekala. Nenech se odradit, jen počkej, jak vám to s mimčem půjde, jak rychle se sžijete. Já jsem byla po porodu (císařem) úplně v pohodě, Honzíček byl strašně hodný pohodář a cestovali jsme bez problémů od 4 týdnů. I na lyže jsme si, jednou v 5-ti týdnech \"odskočili\", asi na 4 hodiny. Ale já jsem nemohla kojit, tak to babička zvládla s flaštičkou. Já osobně bych malého vzala do Prahy s sebou, nikdy nevíš, kde se sekneš, ale určitě v kočárku. Budeš se divit, kolik věcí budeš všude tahat a miminko se potřebuje i natáhnout  A taky doporučuju Hexa, není to žádný jed, naopak je mnohem šetrnější.

Já si myslím,že v tu dobu budeš mít určitě jiné starosti

ahoj, koukám, že jsi tady rozpoutala pěknou debatu ani to všechno nepřečtu.Já bych to teď moc neřešila, nechala bych to až to bude aktuální a jak se budeš cítit, třeba na to nebudeš mít ani pomyšlení. Jinak na tom nevidím nic špatnýho když pojedeš i sama. Pokud s mimčem, tak určitě vzít kočár, už jenom na ty všechny věci co musíš mít sebou.

Přečetla jsem to všechno a že mi to dalo trochu zabrat:) Jestli budeš mít pětitýdenní miminko, nejela bych nikam. Praha-Pardubice když nemáš auto za hodinu? Tak to ani náhodou. Ano tatínek se může postarat, to máš pravdu. Odstříkat mlíčko můžeš vždy. Jen si myslím, že si to ani neužiješ. Hele já si o sobě myslím že jsem vcelku tvrdej člověk, sice cíťa, ale nenechám se sebou moc mávat a občas jsem dost držka. Přiznám to narovinu, měla jsem těžký porod a když mi malou poprvé přiložili, cítila jsem že je to zázrak, ale ta pravá, maminkovská láska, to obrovské štěstí a naprostá oddanost miminku přišla později, prostě každým dnem sílila, každým úsměvem si mě malá dostává blíž a blíž. A teď neumím ani vyslovit co pro mě znamená. Za týden jí budou 4 měsíce. Máme babičku na hlídání, takže když jde malá spinkat, jdeme občas s taťkou na večeři (i na 5 hodin mimo domov), na nákupy nebo podobně. Malá spinká v postýlce a já vím, že kdyby se něco stalo, jsem u ní do 20 minut. Mimo město bez ní bych nedala. Celou dobu bych jen trnula na telefonu jestli je v pořádku, jestli se má dobře, jestli jí něco nechybí. Ujede ti nějaký spoj a co uděláš? Vážně si myslíš že si tu návštěvu naplno užiješ? Moc tomu nevěřím. Ohledně očkování, nevím, jestli je povinná hexa, ale nechat miminko píchat 10x místo třeba 4x?? Však se s tím popasuje, my jsme ani teplotu neměli, žádné reakce. Vždycky se najde nějaký lékař který bude proti danému očkování či proti nějakému lékařskému postupu. Vždyť si vem jen antikoncepci, kolik doktorů je absolutně proti a nikdy by to nevzali a kolik jich to chválí. Nemůžou se všichni doktoři shodnout na jednom návrhu, protože to jsou pořád jen lidi. A před X miliony lety si taky lidi mysleli že je země placatá..vývoj jde dopředu a má to nějaký význam. Tak si to radši ještě rozmysli...

Myslím, že celé to bude záležet na tom, jak se budeš cítit. Já neměla šestinedělí ale devítinedělí. A to se vším všudy. Ale věřím, že je to vzácná návštěva a pokud bude na manžela spoleh a o miminko se půlden postará, tak v tom nevidím problém.

kdybych se rozhodovala já, určitě bych neopustila malé miminko kvůli žádnému kamarádovi a všichni moji kamarádi a kamarádky by to pochopili, že moje dítě má prostě přednost

Tak jsem si to tu celé přečetla a na začátku mě vůbec nedošlo že budeš mít vlastně novorozenečka. Já s Tondou nejezdila takhle mhdčkem nebo vlakem do jeho 3 měsíců, kromě nutné návštěvy dr nebo tak. A obecně to má být do první dávky hexy, tu můj tonda měl až v 8. měsících tak to bychom nemohli jít jinam. ALe v šestinedělí jsme i k dr jezdili autem. To jsem byla hodně opatrná. Takže z tohohle důvodu bych mimi sebou nebrala. Ale pokud budeš kojit tak si mylsím že je zbytečné dávat takhle malému mimi z lahvičky, ale to je tvoje věc do toho ti nemá právo nikdo mluvit. Ale teda já bych umřela takhle někma jet v šestinedělí. Jsem jen spala a byla jsem totálně vyřízená. Nebyla bych schopná něco takového absolvovat. A chlap nebyl schopný se o takhle malé mimi postarat. nedržel hlavičku, byl křehký, neznali se ještě tak dobře a Martin ani nepoznal co chce když řve...a babičkám bych ho nenechala.Fakt si počkej až to mimčo bude. Já vždycky říkala jak pojedu na dovolenou v létě a Toníka nechám babičce a mi si od něj aspon odpočineme. A ted....tak dlouho bych bez něj být nemohla a hrozně bych se o něj bála a vůbec by to relaxace nebyla. Naopak se těším až uvidí moře a hledám už dovču vhodnou pro dítěJá bych si udělala dvě verze. Jednu kdybysi jela druhou kdyby ne...