naše zasnoubení :) - diskuze

ahojky holky, tak když tu procházím ty různá témata rozhodla jsem se malinko přidat mým zážitkem...šlo o zásnubyv září 2007 jsme jeli s přítelem sami do Itálie k moři na týden, aniž bych něco tušila...měl v plánu, že mě požádá o ruku, jak romatické, ale já nic netušila...dovolenou jsem si opravdu užívala, protože moje srdíčko se o mě krásně staralo, jen jsem hned druhý den dostala škaredý zánět, takže bylo po sexufuje vždycky se všechno vydaří jak by mělo..., jeden den se z ničeho nic rozhod, že pojedeme na noční Benátky, měli jsme to asi 60km a počasí nám přálo, tak jsme jeli...na začátku Benátek jsme nechali auto a čekal romantický přesun na lodi na hlavní náměstíčko, bylo to fakt krásný, protože jsem nikdy nic takového nezažila a byla jsem opravdu moc šťastná, jen přítel se pořád tak nějak nedokázal uvolnit, protože vymýšlel, kde mě tam požádá o ruku, ale já pořád nic netušilakdyž jsme se dopravili na to náměstí, byla jsem jak v novém světě, bylo tam moc krásně...a tak, že si uděláme pěkně procházku zpátky městem k autu a to všechno začalo...začali jsme bloudit, hodiny utíkali a já jsem se začala cítit tak trochu bezmocně a vyřízenánajednou jsme narazili na kondoliery a to moje zlatíčko se tam vrhlo, aniž by se zeptal na cenu...tak jsem se nechala zlákat a krásně jsme proplouvali Benátkami, ale mě to nedalo a chtěla jsem vědět kolik to stojí...byli jsme už naloděni a po chvíli se přítel zeptal na cenu, protože jsem do něj stále hučela...čímž jsem zkazila veškerou romantiku a dokonce i zásnuby, které chtěl províst na kondole, ale to jsem stále netušila...holky tak 20min na kondole 100euro...když jsem se to dozvěděla, chtěla jsem kondoliera praštit pádlem a utéci..., ale už se nedalo tak nějak nic dělat...přítel se mě snažil uklidnit a tak poprosil kondoliera, aby neco romantického zaspíval a mě dostal do klidného stavu a třeba se mu to ještě podařilo, jenže jak začal zpívat, tak jsem vyprskla smíchy...já vím, že jsem ostuda, ale holky, když to bylo fakt hrozný...na neúspěšné kondole jsme dopluli do cíle...unaveni, zklamaní a připraveni o 100euro jsme pokračovali dál...přítel vybral po cestě krásné romantické místo u břehu řeky v jedné restauraci a tam si myslel, že to třeba dopadne...jenže jsme si sedli a chtěli si dát jen něco k pití, čímž nás začali úplně přehlížet číšníci a absolutně nás ignorovali...přítel je tady na to hrozný a chtěl se hádat, ale přemluvila jsem ho, že raděj půjdeme dál, abychom už konečně došli k autu, přeci jenom jsme se tam toulali už nějaké 4hodiny...po opět neúspěšném pokusu o zasnoubení a bloudění a já nic netušení, jsme si mysleli, že už jsme konečně blízko garáže, kde jsme měli auto...a tak jsme si sedli k jedné hospůdce ven, kde to bylo takové chudé s pohledem na garáže a úplně vyřízeni...přítel mi koupil růžičku a objednal víno a začal...Láskojá se Ti musím k něčemu přiznat, v tu chvíli mi zatrnulo, protože jsem myslela, že ztratil klíče od auta, nebo něco horšího..., ale pokračoval, že mě miluje a i když si to takhle nepředstavoval a celé Benátky trne strachy kdy a kde a aby neztratil prstýnek mě chce požádat o rukuHolky to bylo tak krásný a já jsem byla opravdu moc šťastnápo dlouhém objímání a říkání si sladkých slovíček jsme se vydali ke garážím a zjistili, že to nejsou ty naše garáže a musíme asi ještě 2km pěkně pěšky, protože bylo už po půlnoci a nic už nejezdilo...úplně znaveni a utahaní jsme došli k autu, chudák miláček musel ještě řídit 60km...když jsme přijeli do hotelu, tak jsme se opláchli a znaveni, ale šťastni jsme padli do postele a spali až do 8do večera asi od 5ráno...moc na ten den ráda vzpomínám, i když to bylo náročné, hlavně pro to moje zlatíčko...