Nase dva pobyty v nemocnici - diskuze

Zacalo to teplotama ke 40,tak jsme v pondeli 30.4. leteli na pohotovost. Tam nic jineho nezjistili,jen trochu zarudly krk,tak nas poslali domu s tim,ze mame jen teplotu srazet. Na druhy den byl svatek a vubec se to nelepsilo,tak jsme ve stredu leteli k nasi dr. Ta mu nasla v puse afty a nasadila ATB s tim,ze kdyby se to do patku nezlepsilo,tak zase k ni. V patek jsme samozrejme byli u ni zas, stezovala jsem se ji,ze Adam neji,nepije,nijak to neresila,jen nam vymenila ATB za jine a poslala domu. V sobotu jsem do nej nedostala uz ani trochu piti,tak jsme se po porade v lekarne (kde mi ochotne vysvetlili jak zjistim u ditete dehydrataci) vydali opet na pohotovost. Jak jsem predpokladala,hned si nas tam nechali.Lezeli jsme na detskem oddeleni MNO. Musim tam pochvalit personal, ani jsem se necitila,ze jsme v nemocnici, vsichni ochotni,usmevavi,vysvetlovali,utesovali,k malemu pristupovali s citem. Do pondeli se natolik zlepsil,ze uz normalne pil a jedl,tak nas pustili domu. V utery dost pres den polehaval,pospaval, ja jsem to pripisovala unave jeste z nemocnice,tam jsme toho moc nenaspali. V noci ale zacal zvracet a prozvracel celou noc,rano se pridal jeste prujem a tak jsme zase sli za nasi dr.Rekla,ze asi chytil nejaky nemocnicny infekt a budeme muset do nemocnice zas. A ja blba jsem se nechala ukecat,ze nas asi na to detske,kde jsme byli nevezmou,ze budeme muset do jine nemocnice na infekcni .A tak jsme jeli do nejvychvalovanejsi ostravske nemocnice,kde nas po dvouhodinovem sepisovani ruznych papiru hospitalizovali. Nejprve me nechteli vzit s malym kvuli tehotenstvi,tak se nabidl Ahmed,ze zustane on,ale jeho zas nechteli, protoze by jim nerozumel (a personal by mel tim padem vic prace kolem Adama). Ja ale trvala na tom,ze tam zustanu,prece ho nenecham samotneho.Po prichode na pokoj ho napichli na infuzi,mel je skoro dva dny nepretrzite. To napichovani rucek bylo desne,ma je chudak uplne rozpichane a modre obe,nakonec uz brecel jen co uvidel sestru nebo doktora . Jeden z doktoru mu rekl,ze rve jak arab,no mela jsem dost . Jeste jsem byla sprdnuta,ze jsem tak utlocitna a ze mi je ho lito. V ten den jsem byla sprdnuta tolikrat,ze jsem se nakonec neudrzela a zeptala se sestry,jestli ma taky deti a jestli s nima nesouciti (ta jedna byla fakt na ranu ).Na prujem mi cpali kazdy den Smectu v prasku, marne jsem rikala sestram i doktorum,ze to do nej nedostanu,kdyz mi nepije,jen pokrcili ramenem . Kdyz uz zacal aspon trochu pit,tak jsem to do nej natlacila a v momente to vyzvracel,ale to je taky nezajimalo.Na 4. den se natolik zlepsil,ze zacal jist a trochu pit,ale stale nas nechteli pustit,ze toho piti je malo. Nevim kolik chteji,aby dvoulete dite pilo, Adam celkove,co sleduji ostatni deti pije malo,proste je bohuzel po me a dva litry do nej nedostanu ani za tyden,natoz za jeden den. To je taky nezajimalo a tak uz vrcholne vytocena jsem zacala zapisovat vic,nez ve skutecnosti pil (nezvracel ani stolici uz nemel zadnou,takze dehydratace nehrozila).Na 6. den nas pustili domu a ja se modlim,abych uz do teto nemocnice v zivote nemusela. Necekam Interhotel ani zadne extra nadstandartni sluzby,ale chovat se jako clovek by melo byt samozrejme.Omlouvam se za roman, ale potrebovala jsem to ze sebe dostat .