Ráda bych holky znala váš názor na následující. S přítelem jsme necelé dva roky, 4. 4. máme svatbu a jsem ve 4. měsíci s mimi. Přítelovi rodiče, jedná se hlavně o tátu, jsem viděla cca dvakrát a naposledy před rokem. To jsem jim tenkrát jela pomoct na pole a když jsem naivně doufala, že díky tomu budeme moct být s přítelem déle, tak mě táta s ohromným řevem vyhodil, že se má dělat vše podle něj a že takových histerek jako jsem já už viděl spousty. No od té doby z něj mám strach a už jsem ho neviděla a ani nechci. Celé dětství jsem si zažívala psychický teror a v mládí zase od partnerů, naštěstí přítel je úplně jiný než jeho otec a je to jediný chlap, kterýho se nebojím. Ale na druhou stranu se mě zase před tátou nezastane, protože se ho taky bojí. No svatba se blíží a měli bychom se stěhovat do jejich baráku, který mají pro nás volný, sami bydlí jinde. Tchán mi teď asi dvakrát volal, bylo to jakž takž, dávám si pozor na každé slovo, co ze mě vypadne. Včera volal zase, hovor asi na půl hodiny. A začal vést řeči, jestli jim budu půjčovat dítě, tak jsem to zahrála do autu, že když se bude kojit, tak asi sotva. Další přišla rada, teda spíše příkaz, prodej klisnu, co mám ustájenou za 3500,- měsíčně a čekáme hříbě, takže pak se náklady zdvojnásobí. Jenže tu bych mohla prodat až tak za rok a hlavně ani nechci! U toho baráku,kam se máme stěhovat, je ohromná zahrada, kde by klidně kobyla i s hříbkem mohla být a navíc jsme doufali, že si budu moct při mateřské přivydělávat, jsem OSVČ a stříhám pejsky. Tak jsme si řikali, že by mohli chodit zákaznícic k nám domu. Takže na toto přišla od tchána otázka, jestli už mám našetřeno na postavení \"stříhárny\" a že bych měla šetřit. Tak jsme mu řekla, že asi sotva, když teď nevydělávám a stát mi nedá ani korunu. Tak mi řekl, že pokud jim budu dostatečně posluhovat, mají doma dobytek a asi 40ha pozemků, tak že mi jí teda postaví. A hned v zápětí skuhral, že nemá žádné peníze, přitom takovou sumu, co oni mají jsem v životě neviděla ani napsanou, jenže on neví, že já to vím. Tak teď nevím, jestli zůstat v bytě 2+1 se čtyřma psema, dvěma kočkama, akvárkama a ptákem a kobylou s hříbkem za Prahou nebo zkousnout to, že se zase budu pořát někoho bát nehledě na to, že v tom bude vyrůstat i to malé Měli jsme to s přítelem tak hezky naplánované, byt by se pronajmul, už máme seriózní zájemce, kobča s hříbkem, se psama, čičinama a ostatním by šla k baráčku, měla bych tam i obživu a on nám to chce zase takhle kazit. Tak vůbec nevím, co mám dělat, už se mi nechce zažívat ten psychický teror, ze kterého jsem se konečně po 25 letech vymanila. Jak byste to holky řešili??