nakopla mě angieblack - diskuze

Nějak jsme to neprobíraly..Jen mám za to že mi spíš babička říkala že se mnou jela máma do porodky autobusem. Táta neměl řidičák a byl snad v práci a máma snad neměla telefon, tak se vypravila busem Naštěstí jsem se ale narodila opravdu až v porodnici takže cestu ustála

Tohle jsem několikrát v těhotenství obrečela - že si s maminkou nikdy nepopovídám, jaké to bylo...

Jo jo vím..mamce bylo chvilku 18, říkala, že bylo děsný jelito. Narodila jsem se dřív, protože den předtím čerpala vodu ze sklepa. Psal se rok 1981 a v Praze byli povodně a u nás to vždycky znamenalo zaplavený sklep. No a přišla bouřka a slejvák a já šla na svět. Prý jí babča šoupla do sanitky a chudinka nevěděla co má dělat. Ale prý to bylo nakonec tak rychlé, že se nestihla ani bát

tak zhruba, mamka s tím moc vědu nenaděla, po prasklé vodě ještě umyla všechna okna

jojo, nekolikrat sem slysela tu prihodu jak me nenvadile kdzy sem lezla ven. snura omotana kolem krku, tlusta jak prase, 2dny to trvalo, roztrhana az ke krku, jmeno sem nemela 2dny-jelikoz se nedohodli s otcem...

jj vím, a hlavně vím co následovalo potom V tom je naše zdravotnictví stále stejné, problém se řeší zpravidla 5minut po dvanácté....

Taky se o tom občas bavíme.Ja se narodila v pátek v poledne-ti doktoři co rovnou nezdrhli na víkend ,ti v jídelně obědvali a mě rodila stará uklízečka(to podle mamky)ve skutečností porodní asistentka a až jsem byla na světě tak v klidu příšel doktor.Taky si pamatuji jak šla rodit segru a cele těhu s ní.Je o 12 let mladší.

Jak jsem psala, mamka si to nepamatuje. Jen, že byla stejně jako já chudokrevná, po porodu jí museli dávat transfuzi, protože ztratila hodně krve. Nepamatuje si ani čas, kdy jsme přišly na svět, já to teda taky nevím, měla jsem to někde napsaný, ale už nevím. Ona je takovej svéráz, co se tohohle týče. Když jsem přišla jednou k ní domů a předtím jsem upadla a zlomila si ruku, tak jí říkám mami, já mám asi zlomenou ruku, tak mi odpověděla, to bude dobrý a namazala mi to Dolgitem Co si ale pamatuje, byl potrat prvního dítěte, stejně jako já. Možná proto, že to bylo před svatbou a na obřad musela podepsat reverz a jela rovnou z nemocnice.

Já jsem se narodila přesně na termín. Den před tím byla mamka na kontrole a doktor ji ujistil, že se nic nechystá. Já jsem však o půlnoci změnila názor a už to začalo. Mamka šla vzbudit taťku, ať jede do budky telefonovat. Taťka se probudil, šel si v klidu na velkou a mamka už šílela. Když si šel čistit zuby tak mu nadala, že jede jen do budky volat sanitu. No a já jsem se narodila 3 hodiny po půlnoci. Sestra se narodila o chvilku dřív, mamka lezla po lešení a umývala okna, tak jí odtekla voda a jeli do porodnice.

No jééééje...jsem ráda, že žiju dneska, když to poslouchám. Celou dobu přikurtovaný nohy, u porodu měla Vietnamku, co neuměla moc česky a když na ní řvala, že má křeč v té noze, myslela si, že hysterčí skrz ten porod a ona chtěla jen uvolnit ten třmen. Taky jsem jí prý dala hodně zabrat...Naopak brácha...o tom se traduje, že tak spěchal, že už mu hlavička \"bimbala o schody\", když šla mamča do porodnice, takže kdykoliv se chová jak magor, tak mu to připomenu, že za to vlastně nemůže Pak mi vypráví o nemožnosti návštěv (jak táta ležel společensky znaven pod balkonem v trávě) a šílených poporodních \"vložkách\" a jak nás vůbec neměla u sebe, nikdo jí nic nevysvětlil, oblečenou a v zavinovačce mě prý předali a nazdar, jede se domů.Porovnávat se to nedá. Já měla nádherný porody a hlavně ta doba je jinde.

Mama mi nikdy zadne detaily z porodu nevykladala, ale prilezitosne neco zminila a spis myslim mela negativni zkusenost. Nevlidny personal, zachazeni jak na bezicim pase, zadne informace... pozdeji ani zadne info o kojeni atd. Myslim, ze celkove ne moc pozitivni zazitek a to ja i bracha jsme velmi milovane deti...

Bavily jsme se o tom několikrát.Nejvíc si ale pamatuje nepříjemné sestry,průběh porodu prý už moc ne.Nedávno jsem se jí ptala,jestli byla šťastná,když jsem se vyloupla na svět,ale podle reakce se pocit štěstí nedostavil

Vím to přesně. Nesu si z toho celoživotní následky, takže vím, jak to probíhalo, co se stalo a co následovalo. Ale rozhodně to není téma, které bychom s mamkou milovaly a své holčičí chvilky zaplňujeme úplně jinými hovory.

Ne, já vím jen jediné a to mě bylo řečeno doslova: \"Ty k****, kvůli tobě jsem se musela vdávat.\" Takže tak o mém početí a porodu.

mamka se mnou měla celý den poslíčky, pak večer se to rozjelo, ale táta byl v hospodě, tak mu jen nechala vzkaz, zavolala si sanitku a za pár hodin porodila. Jak hrozné to bylo, si nepamatuje. Ale hemeroidy a zatvrdliny v prsou jí zůstaly dodnes

já vím jen,že kvůli tomu aby mě donosila musela být 3 měsíce v nemocnicia kdy a v kolik

uz se o tom nebavime,ale vim jak jsme bracha i ja prisli na svet a desila jsem se prirozeneho poroduze se to take zkomplikuje atd

Vím, bavily jsme se o tom dost, když jsem byla těhotná. Ve dvě ráno s prasklou vodou a slabýma kontrakcema naznala, že asi už a zavolala si sanitku. O půl šesté jsem byla na světě a mamka prý ani nestihla zaregistrovat nějaký pořádný bolavý kontrakce, kterýma ji všichni strašili. Bohužel jsem to nepodědila.

Já to vím. Jezdila s taťkou v traktoru a proto jsem se narodila v 34.tt