nakonec vše jinak - diskuze

tak mi o čtvrt na dvě došla sms, že jestli můžu, tak na dvě má Míša (nehtařka) volno, tak sem jí hned odepsala, že to beru a měla sem 40 minut, na oblečení se, vzbudit malého, přebalit, oblíct, nachystat mu baťůžek se sváčou a cestu k babi a do města. vše sem to zvládla, sedíme v autě a já si zpomněla, že mám na šporáku dvě polívky a maso, tak honem zpět a vypnout (ty jo, ještě že sem si vzpomněla, nechci domyslet, co by to způsobilo). bylo 14h a dofrčela sem na nehtíky, mám nádherné blišťavé, před půl čtvrtou sem dojela k babi a za chvíli zvonil tatínek, že už máme jet, tak sme jeli, setkali sme se před garážou, hodil tam auto a jela sem ho zavést do Buchlovic do muzea, já pak jela na benzinku a domů, malý svačinu, přeslíct, já přeslíc a opět do auta a opět do BUchlovic, tam už bylo všude lidí, spousta jídla a dobrá muzika. vydrželi sme tam do sedmi, hodila sem tatínka na obec (mají zase nějakou schůzi) a my domů, vana, malý byl splavený a špinavý, šel hajat, já dovařuju oběd, pouklidila sem a čekám, až mi tatínek zavolá a sfrknu pro něj na otočku do dědiny, aby nemusel pěšo. byla sem ráda, že to dopadlo vše tak jak mělo, ale sem ulítaná, v autě šílený vedro, já spocená, malý jakbysmet. a už nic nedělám, jak dojedeme napustím si plnou vanu a budu odpočívat. tak krásný večer bolečky