Na vesnici - diskuze

Byla jsem dopoledne na poště, že vezmu i psa a dojdeme rovnou do lesa. Dojedu, krásné počasí, malý koukal. Tak jsem ho zaparkovala u krámu, bylo tam lidí, tak jsem přivázala Angie u kočáru a šla. Za chvíli samozřejmě řev, protože jsem zastavila a vypadl mi dudlík. Přede mnou ještě dvě babči, já to neměla vypsané, tak jsem si říkala, chvíli mu to neublíží. Jenže tam byla nějaká holčina nejspíš na naučení a všechno jí to trvalo. Už za mnou přišel i jeden dědula, co tam seděl na lavičce, tak jsem říkala, on se nezblázní, když bude chvíli řvát. Babči odešli, pak si říkám, nějaké ticho najednou, že by přestal? A ony ty babči si tam s ním hrály a povídaly mu, držely ho za ruku. Dokonce se na ně řehtal. A musím říct, že mi to nevadilo. Ono tady u nás je to jiné než ve městě, tam bych se bála, jaký je to magor, ale tady se víceméně všichni známe, já tu mám spoustu příbuzných. Dědoušci, že prý by ho taky povozili, ale že se báli psa No, nevím, asi máme doma krvelačnou bestii. Jo a prý se nemohli shodnout, jestli je to holka nebo kluk. Tak já už nevím, asi mu dám na krk cedulku, jsem kluk.