Myslíte že v 19letech je to ještě puberta a přejde jíto??? - diskuze

Promiň, ale řekla bych, že ta holka má všechno zadarmo a ty jí to ještě naservíruješ. Vyrůstala jsem s tátou od 15.let. Alimenty a přídavky od 18.let taky chodily mě a od táty jsem tedy nedostávala žádné jiné kapesné, žádné oblečení, kosmetiku, boty, prostě nic, pokud jsem neměla narozky, svátek, Vánoce. Všechno jsem si musela koupit z těch \" mých\" peněz a pokud se mi nedostávalo, musela jsem na brigádu. Platil mi pouze intr, a jídlo. Když jsem skončila školu, tak jsem už nedostávala žádné peníze od nikoho. Musela jsem si hned najít práci a mezitím mi taťka půjčil, abych měla např. do té práce za co jezdit a za co si kupovat sváču. Vše jsem musela vrátit. A svýho tátu za to bezmezně miluju. Je mi opravdu moc líto, že se k tobě dcera takhle chová- teda k vám! Ovšem měnit teď přístup k ní je asi blbost, radši bych počkala do té její maturity. A i pak se ti může stát, že tě bude nenávidět, když jí najednou nedáš na kino nebo nekoupíš nové džíny. Je to holt těžký. Už není zase tak malá, aby se proutek lehce ohýbal.Přeju pevné nervy a ať hlavně úspěšně odmaturuje!!!

Mně přijde, že všechny matky to někdy vidí takhle... dobře si pamatuju, jak jsem vždycky dostávala vynadáno já, že nic doma neudělám atd. Je fakt, že dárky rodičům bych teda pořídila vždy, i kdybych nic neměla a měla je vyrobit z papundeklu nebo ušít... ale tak na tu domácnost je asi nejlepší domluvit se na přesných pravidlech a nečekat, že mladé holce samo dojde, že má něco udělat. Prostě stanovte pravidla, kdy bude co dělat (třeba: každý večer zkontrolovat myčku před spaním atd.) a pak už jenom kritizovat nesplnění konkrétních věcí.

Normálně bych jí napálila nájemné, ať pochopí jakou mají peníze cenu. Mě to taťka taky udělal. Když jsem se chovala jak kravka, přišel a přinesl mi rozúčtovaný náklady na bydlení a jídlo a nechal mě platit poměrnou část. Bylo to velice výchovný. A když jsem se vdávala, tak pak přišel a řek, že všechny ty peníze schovával stranou a dal nám je na svatbu.

Vítej v klubu. Taky bojuji, ale už nemůžu a tak to řeším i jinak. Při čtení mě jen tak napadlo, že slečna se má asi až moc dobře. Nic nemusí a má co chce. Možná bych ji trochu utáhla opasek. Když jí chodí vše na co má nárok na účet tak bych po ní vyžadovala, alespoň část za to, že bydlí. Nejde o peníze, ale o princip.

Jééé,ahoj!!Tebe jsem tady už strašně dlouho neviděla!Mrzí mě,že tě dcera tak trápí,ale poradit nedokážu.Sama se bojím,že mě to jednou potká.Ale moc doufám,že jí to jednou dojde a začne se k tobě chovat jinak,protože tohle člověka musí fakt hrozně zraňovat

Jak píše Evička, snad jí to jednou přejde a bude si Tě vážit.jinak bych s radikálním řešením čekala až po maturitě. Jistota je jistota. A moc bych nespoléhala na řešení typu sbal si kufry a běž. Teď to udělali synovcovu spolužákovi, a on si je fakt sbalil a šel. Týden o něm nevěděli. To bych strachy umřela.

takze ja se chovala v 18 ti letech uplne stejne..drza sem byla jak hruza- jen sem teda neutracela-nemela sem prachy... jen 200kapesnyho za mesic a to bylo hned pryc..ale prachy na obedy- misto obedu sli na kraviny.utikala sem z domu atd atd.. meho pritele nasi nenavideli, a ja vecne u neho doma bordel atd... trvalo to cca do 20-pak sem se definitivne odstehovala a ted se dokonce s nasima i normlane bavim... a kdyz si to zpetne uvedomim-byla sem ludra a zaslouzila bych nevim co... jenze cas vratit zet nejde, ale doufam ze toto nikdy nezaziju u svych deti... drz se!!! a snad to brzy prejde i dceru

Opravdu moc mě mrzí, že se k tobě dcera takhle chová. Moji sestru naštěstí puberta přešla krapet dřív, ale taky jsme si s ní užili drsné časy, utíkala z domu na diskotéky, které měla zakázané, odmlouvala.... fakt hrůza. Ale co si našla nového přítele, slušňáka, tak je z ní jiný člověka a celkově mám pocit, že už do starých kolejí nemůže sklouznout. Máme se teď moc rády, je super teta pro naše děti, i když v květnu oslaví teprvé dvacátiny. Radu nemám, snad jen vydržet, pořád být laskavou maminkou, která má svatou trpělivost, ale zároveň být důsledná a snažit se, aby nezabředla ještě hlouběji.Doufám, že jednoho krásného dne se chytí za nos, pochopí, co starostí a nervů tě stála a do konce života už se k tobě bude chovat jen hezky.

Zapoměla jsem napsat jejího přítele a jeho rodinu.