Myslíte si, že jste dobrří rodičové? - diskuze

jsem hrozná matka, proto ustupuji od plánu mít 4 děti a tím pádem život zvládnu zkazit jenom jednomu :) Áda je holt chudák taková \"zkušební\", na ní jsem si všechno vyzkoušela a teď vím, že znovu podstupovat nic z toho nechci. Na výchovu jsem tu hlavní já, ale i to se mi moc nedaří :D

Jsme úplně příšerný rodičové a děti by nám měli odebrat.prázdniny jsme prožili tak jak se nám líbilo,tahali jsme děti na vandry pod stan,i to skoro 2leté nechali běhat v lese,okolo ohně,málem se utopit v potoku,když to šlo vyhnali jsme je někam do světa,takže 7 letý kluk byl na 14denním táboře,holka ještě bohužel nemohla tak byla aspon u známých.....Hraju si s nima jen když mám náladu,buzeruju s domácíma pracema od úklidu po vaření...no prostě,chudáci děti.Ale zatím stále ještě žijí a dokonce se tváří poměrně spokojeně,takže se dospělosti možná dožijou.

Ale houby, nejsi mizerný rodič, máš úžasné holčičky, jak tady píšeš a tak není ani potřeba, abys kolem nich \"prdélkovala\" celý den. Znám spoustu lidí, co spí od mala se svými dětmi v posteli a nikdy nikdo nikoho nezalehl. Naše potvůrky tohle nikdy nevyžadovaly a řeknu ti, kolikrát mě to i trošku mrzelo. Stejně si myslím, že je nejdůležitější, aby děti věděly, že jsou milovány a to bezvýhradně. Nějaké drobné chybky už toho pak moc neovlivní. Jsem nedávno Míšovi sama opravila autíčko a on mi řekl, že jsem úúúúžasná maminka. Tak mi hned zvedl sebevědomí.

a ještě mě tak napadlo, že si myslím, že moje máma je skvělej rodič, že nás krásně zvládala, byla přísná, ale i hodná, byla super a stejně to nezabránilo tomu, že jsem od třinácti chodila domů opilá, ve čtrnácti přišla o panenství a do 16ti jsem stihla vyzkoušet všechny drogy na trhu s tím podle mě totiž už rodič nic neudělá, to by to děcko nesměl pustit ani do školy my máme nějaké tulácké alkoholické geny asi, protože já jsem byla drsný puboš a můj brácha je ve 24 letech už potřetí ve vězení, a výchovu jsme měli dle mého fakt dobrou, nějak mě ani jako rodiče teď nenapadá, co bych udělala jinak, být mojí mámou proto mám strach, co mé děti podědily a co z nich vlastně vyroste, protože ať jsme dobří jak chcem, tak přijde období, kdy už na ty děti nemáme skoro žádný vliv

včera dostal poprvé na zadek, takže nejsem dobrý rodič

Já mám pocit, že jsou moje děti se mnou celkem spokojené, takže zas tak mizerný rodič nebudu. Je jasný, že občas dojde k výměně názorů, ale to k tomu patří.Ale jaký jsem doopravdy rodič, to by ses musela optat mých dětí.

Já nevím :-)Něco si myslím, že nám jde. Myslím si že jsem třeba dost vnímavá k tondovým specifikům a docela mu rozumím, otázkou je jestli je to plus nebo mínus. Martin je zase k tomu naprosto nevnímavý. A ted který je ten špatnýNapadá mě, ale hned z fleku plno věcí, co bych třeba s odstupem udělala jinak, nebo dnes už dělám jinak. Ale jestli to ze mě dělá špatného ridiče, tka to asi ne.Já si asi myslím, že jsem takový normální rodič....Občas se mi stane, že se toník zachová něják v situaci, na kterou ho připravuju, o kterou my ve výchově hodně jde (např pustí sednout babičku v tramvaji), tak to si pak řeknu že ho vedu tím směrem jak chci.A někdy zase stluče nemluvně na písku a k tomu ho nevedu a stejně to udělá. Tak nevím jestli jsem selhala já nebo on.Já se naštěstí nemám tendence hodnostit tka mi je to fuk. Toník mě má rád, nebojí se mě, vyhledává mě a tráví semnou čas rád. Tak asi tak úplně špatná nebudu.

asi nejsem ideální rodič, ale kdo je, že? Nevěnuju se jim, pokud to nevažadujou a oni to od mala prostě moc nevyžadujou, jsem lenivá, takže jsem ráda, když je od nich chvíli klid...jsme docela i lehkomyslní rodiče, oproti kamarádkám, co se strachují při každém pohybu dítěte, kupují jim helmičky, my už jsme to u Igora vzdali úplně a nesundáváme ho ani z knihovny, ani ze stolu, kam si prostě sám furt leze on je prostě dítě horolezivé zatím jsou oba zdraví, živí a celkem normální jedinci, jestli jsem byla dobrým rodičem poznám, až za spoustu let a možná ani tehdy ne ale máme se všichni rádi, hodně se tulíme, Stázinka nám pořád vyznává lásku a jsme takoví pospolití, to si myslím, že je hlavní

nevim, nekdy si myslim, ze nezvladam absolutne nic, ze bych se jim mela vic venovat, delat s nimi jeste vic aktivit, nekdy kdyz vidim jine deti, tak si myslim, ze je (ten starsi, ten mladsi je zatim ve veku, ze se vychovavat nemusi) vychovany dobre, ze mu davam co muzu... takze u me je to tak pul na pul..

Gabka mi posledních 5 let denně říka jak strašná jsem matka,jak strašný jsem člověk atd.Šíří o mě příšerné zvěsti jak se o ní nestarám.Zažívám s ní něco podobného jak se tady píše o dceři víše,kurnik nevím tu její novou přezdívku.Naopak o malé se starám tak dobře,že mě chválí všichni široko daleko.Dnes mi ségra ukradla Zuzku,aby pracovala pro ní.Paradoxně se o malé starám stejně jak o Gabku,na ně jsem ještě o hodně přísnější.Tak,že v tom asi chyba nebude.Gabce totiž vadí ,že je z normální rodiny,máme se dobře,nic ji nechybí,nejsem alkoholička,nevodím jí tu cizí chlapy,nemusí nic dělat atd.Ona by raději žila v takové rodině než v té naši.Jinak bych řekla,že mám stejný přístup k výchově jak ty.Nesloužím dětem za každou cenu.Jsem sice doma,jsem s nimi hodně hodin,ale tím je ten čas rozprostřen. Švagrovka ,která je se svojimi dětmi 2-3h denně pro ně dělá úkonu mnohem víc než já za celý den.

Mě za prvé rodičování nebaví, nebo teda už baví, ale fakt jsem měla ještě dva-tři roky počkat než dozraju a užiju si to. Ale jinak si myslím že jsem dobrý rodič, neb mu dávám co mu dát chci a myslím že je správné. Jestli to bude k něčemu ukáže až čas. Dokonce vidím i přínos v tom, že má ode mě má jinou výchovu než od otce, nesouhlasím s ní, ale respektuji ji, může si aspoň vybrat směr.... A to že jsem z pohledu okolí dost často divná, už jsem si dávno zvykla :-D

zeptej se ma za xxxlet:o))ale ted si myslim ze jsem dobra mama- ma co jist, hraji si s nim, kdyz chce byt sam, ma prostor.. nestrada.. proste nascloucham co potrebuje a to mu davam.. Theince taky. prso ma k dispozici, hrajem si, povidame si, mazlime se- myslim ze ji to zatim staci.. teda jevi se spokojene... netesim se na zari. me doma to dite vubec nevadi, kdyby mu to nic nedavalo- do skolky by nemusel.. nam je doma dobre..

Čím déle jsem rodičem, tím méně pochybností si tak nějak připouštím :-). A to mám problémové dítě

Já teď těžce narážím v práci. Psala jsem, že tam mám dceru. Ona je silně problémový člověk a zároveň je taková mrcha, že imí nasadit útrpný pohled, rozbrečet se ve správný čas... A všichni ti co jí to žerou jsou proti mě a nadávají mi. Ale dom ju jaksi nikdo nechce, ať si zkusí. Už jsem se i okřikla, ať se neserou do toho o čem ho*no ví a ať se starají o svoje děcka.A s klikama... Taky si s náma tak nějak spolužijou, občas nás až šikanujou :-). Doifám, že i přes to budou v dospělosti spokojení a plnohodnotní lidi.

my jsme lini rodice a rostou jak drivi v lese...ale nas bavi ze jsou veseli a divoci a proste ze si jeste porad chteji hrat..coz obnasi hriste,hriste,hriste,vylet,kolobezka,zniceni tatinka,hrani divadla s manasky nebo loutkami pro vsechny a vsichni vzajemne,coz konci znicenim tatinkaa obcas karty......toto je u nas hrani si...ale stat jim za zadkem vazne ne..a uz jen to ze prazdniny konci je pro me naprosto nejlepsi vec v roce..uz se jich zbavim zase na par mesicu