Inzerce
Inzerce
Inzerce

Jak jsme si šli pro naší Johanku... - diskuze

Příspěvek z diskuzí: Můj POROD (strana 58).

  • Jak jsme si šli pro naší Johanku...

    Jako u Jonáška...jsme šli zase najisto. 29.1.2019 suspektní monitor a málo plodové vody. Jonášek tenkrát saltatorní ozvy. Johanka měla ofiko termín 30.1. O.K. Stejná paní promářka, tentokrát vše posunuto do Jeseníku, kterej já teda můžu pro absolutně rodinný přítup jen doporučit. Joňďu jsem rodila den a půl. Ráno se tentokrát zavedly prostaglandiny k čípku, na který dle dr. nešlo ani dosáhnout, tuhý, 3 cm - já to jinak neumím, a po hodině (8.30) první kontrakce. Protože byli ráno všichni skeptičtí, byla jsem překvapená jako blázen a začala se pomalu cíleně uvolňovat, jak jsem si to tentokrát naplánovala. Strašně jsem si přála, aby vyvolání byl jedinej zásah. Byla jsem na pokoji, občas jsem měla monitor- jak se malé daří. Na rozdíl od úterka, kdy jsem přihlížela příliš klidnému monitoru, jsem už tentokrát párkrát zatřásla břichem a hnedle byl monitor o chlup lepší. Muž byl se mnou, třikrát si ale odskočil do města, jako lékař prostě nemocnice nemá rád, zbytek prokládal statistikou, kdo jsou voliči pana Babiše včetně procent..To už jsem byla fakt bolavá a říkám...hele, jako buď potichu, mě to nezajímá, já si představuju, že jsem v lese a už mám fakt bolesti....takže se mi dostalo odpovědi, že mě vždycky všechno zajímá a najednou (!) nic... No, od 11 kontrakce mega i na monitoru a po kontrole ve 12 zjištěno, že čípek zašel a bude se čekat na otevírání bez oxytocinu plus na mou žádost nálev. Tak muž se šel ostříhat, jasný, příchod nového člena rodiny se nesmí podcenit...víme. Na nálev už jsem fakt skoro nemohla dojít a říkám si, jestli je to normální.....No po nálevu...cca 12.40 sama na pokoji a fakt každá kontrakce už šílená. Nicméně....tak dlouho jsem si říkala, že to tak má být asi ...,až jsem ztratila všechny síly a z těch fakt posledních zavolala na mobil paní doktorku, která byla v té době v ambulanci. Já už jsem nebyla schopná ani dosáhnout na ten tísňovej bzučák. Když přišla a viděla mě, tak říkala, že dáme epidurál, já už byla fakt mimo, tlak nízkej, prostě jsem si říkala, že to snad nedám a mimojiný jí říkám, že už je pozdě, nedala jem skoro ani nohy od sebe bolestí, fakt tentokrát, jak by mi někdo mlátil sekyrou do páteře. Po vyšetření na posteli už nastal fičák. Za tu hodinu jsem se totiž otevřela z nuly na deset...takže se jelo fofrem na sál, holky, ona se mohla narodit na tom pokoji...Paní doktorka říkala, že odhadovala tak otevření na 3. Na sále jsem dostala možnost rodit v sedě, což jsem strašně chtěla, ale ukázalo se, že na to už nemám. Tak nic, rodila jsem klasicky na křesle a Johanka, poklad malej 13.14 vyplula na svět. Cca 10 minut poporodi přiběhl udýchaný muž, půl hlavy ostříhané...., volali mu ze sálu, že rodím:)...chlapíci....

    Co dodat...odpoledne přijeli rodiče muže a mamka s Jonáškem. Mezitím ten můj chlapík obíhal matriku pro RL, neboť nám zařídil odchod z porodnice druhý den....., což teda nikdo nechtěl, ale už jsem neměla sílu to reorganizovat....Čiličili...domu jsem se dostala totálně bez sil a následovaly různý šarády zdravotní a v příštim životě fakt budu v porodnici klidně týden....a o tom až jindy. Po propuštění přijel brácha a Johanka se tedy jako dvoudenní mohla seznámit s celou srdcovou částí rodiny..., byla jak generátor štěstí a tím i zůstala.

    Ten jedinej podvečer v porodnici mi strašně chyběl táta, že jí nevymazlil a nevymazlí. Pak, sotva se jí pořádně otevřela očka, mě čekala konfrontace u každýho kojení...má tátovy oči...nebo moje a já jeho..., občas jí řeknu Matyldo..., ale jinak cítím takový štěstí po těch smutných okamžicích, co nás v uplynulých letech potkaly, že to ze mě musí i odkapávat....

    A Jonášek.... je brácha světovej...milující...tak skvělýho bráchu mám snad už jen já:)

    Mějte krásný dny. Píšu s velkou časovou prodlevou, takže nastal posun a Johanka na svoje týdny spí.

    Jo. Jsem fakt šťasná máma dvou lumpáků.

    miho   | 11.04.2019 14:46:25 | Reakcí: 6, poslední: 12.04.2019 20:17:43
    Reagovat | Skrýt reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Jak jsme si šli pro naší Johanku...
      Jezis,to je tak dojemny 
      Uzivejte si Johanku kazdou minutku, tak strasne to utika. Johanka bylo me jmeno pro holcicku,ale u manzela neproslo,tak mame Hanku 
      S tatinkem je mi to lito a dovedu se do toho vzit. Ani jeden s manzelem nemame tatu, jeho zemrel r.2000,muj rok po nem. Nase deti maji jen babicky, je to smutne.
      Kazdopadne miminko je obrovska radost! Krasne jarni dny!!
      Myšice   | 11.04.2019 20:42:09
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE: Jak jsme si šli pro naší Johanku...
        Vim, ze nejsem jedina, komu rodic odesel brzo a teda 2000/2001...to je sakra brzo.... nezbyva nez bT rad za tu dibu, kdy tu byli. A za sebe teda muzu rict, ze tata byl tata tatovitej. Saturoval me a brachu citove tak, ze mozna i diky tomu jsme vlastne naplneni tou jeho laskou odchod dali. Jednou uz jsem tu psala. Hrajeme.s kartama, ktery mame v ruce. A vetsinou jsou to prese vsechno trumfy;) Krasny jaro i vam doma. Jinak Hanka je taky krasny jmeno.
        miho   | 12.04.2019 12:48:00
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE: Jak jsme si šli pro naší Johanku...
            diky, jojo,navic Hanicce moc slusi,nedovedu si ted predstavit,ze by to byla Johanka. Tak to tak asi melo byt 
          Jinak je to jak rikas, byla jsem v prvaku, musela jsem se postavit rychle na vlastni nohy a vse zarizovat a postarat se o mamu,ktera byla na tatovi hrozne zavisla. Takze mi to paradoxne do zivota i neco dalo
          Tak uzivejme tech nasich kocicek 
          Myšice   | 12.04.2019 20:17:43
          Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: Jak jsme si šli pro naší Johanku...
      Tak to je vtipný,že tatínek zmeškal porod kvůli sestřihu       můj chlap taky propásl Kryštofa,seděl na chodbě a čekal a prý neslyšel že ho volají       prostě chlapi no  
      A je to vážně dojemný,ještě jednou přeji hodně štěstí a pohody a všeho a paráda,že tě nechá aspoň trochu vyspat a nabrat síly  
      markíla   | 11.04.2019 21:13:58
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE: Jak jsme si šli pro naší Johanku...
        Chlapi jsou v tomti bajecni....
        Vyspat uz me vetsinou necha, je fakt neuveritelne optimisticky decko. Jen aktualne bojujeme a udravujeme uplne ucpanej nos, takze se ji spatne ji a zvraci...dneska zkusim inhalator s vincentkou...
        Krasny dny!!!!
        miho   | 12.04.2019 12:51:20
        Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: Jak jsme si šli pro naší Johanku...
      Krasne jsi to napsala, jsem uplne dojata. Uzivej miminka, silene to vse leti  
      plaz   | 12.04.2019 13:29:16
      Reagovat | URL příspěvku

Téma: Můj POROD (strana 58)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce