Ahoj holky. Nemůžu spát, tak se s Vámi chci podělit o svůj nejkrásnější den v životě, den, kdy se nám narodila naše holčička Nelinka. Začalo to tím, že jsem šla na kontrolu k dr. podle ultrazvuku miminko za týden nepřibralo nic, byla jsem 37-8tt a mimísek měl necelých 2500g a podle dr. nám už nevyživovala placenta, tak nám napsala doporučení o ukončení těhu a druhý den jsem nastoupila do porodnice a tam mi stanovili císařský řez (mimi bylo zadečkem a ještě k tomu málo plodové vody), hned na další den tedy 22.10. Od půlnoci jsem nesměla jíst ani pít. Ráno za mnou přišel manžel a byl se mnou, když mi zaváděli kanilu, holili bříško, zaváděli cévku a tak... jsem moc ráda že byl u mě až do chvíle kdy jsem šla na sál, tam už ho nepustili. Pamatuju si jak jsem tam ležela, v dálce hrála hudba z hříšnýho tance, kolem plno doktorů a sestřiček v zeleném, nademnou zářivé světlo, musela jsem dýchat kyslík a když mě připravili tak mi dali do žíly anestetikum a už si vybavuju jen ten kyslík,světlo a už jsem spala......Paní Sedláková, paní Sedláková, proberte se, tamhle máte manžela...slyšela jsem nějaké hlasy jakoby z dálky, pamatuju si jen slova necelý 3kila a pak mi něco utkvělo o chlapečkovi a nevěděla jsem jestli mam tedy tu holčičku nebo ne. Chtěla jsem mimi moc vidět, víc si nepamatuju, usnula jsem. Podle manžela jsem volala zmateně, mi máme chlapečka?Mi máme chlapečka? A on ne, je to holčička. A já: kde? Já ji chci vidět... tak mi ukazoval fotky a ještě ve výtahu jsem prý volala že jí chci vidět, kde je... Vůbec si to nepamatujuPAk jsem se probrala na JIPce, vedle mě ležela žena taky po císaři, naproti byly staré paní, všude to pílalo a jinak bylo ticho, všichni spali... Jak jsem přišla k sobě začlo mě to šíleně bolet až jsem brečela a trvalo jim to než mi dali něco na bolest, protože čekali na mojí dokumentaci. Asi po hoďce jsem se dočkala. Hned jsem se ptala jestli mam holčičku a oni, že je to Nela, 2960g a je zdravá! Já byla tak šťastná! Těšila jsem se až ji uvidim. Asi po 2hodinách od probuzení se otevřeli dveře a tam sestřička s pojízdnou postýlkou a s miminkama Konečně mi přivezli ukázat mojí holčičku. Dali mi ji na hruď, ta byla tak krásná až jesm štěstím začla brečet, teda brečet jsem nemohla to mě to šíleně bolelo, tak mi alespoň tekly proudem slzy. Byl to nádherný pocit, ten malý uzlíček spinkal, na chvilku otevřela očička a koukaly jsme na sebe a já byla tak nezkutečně šŤastná! Koukala na mě těma svýma tmavýma kukadlama a já se nemohla na tu svou krásnou holčičku vynadívat a holky nebudete tomu věřit, ale byla a je to ta nejkrásnější holčička na světě A na tenhle okamžik já nikdy v životě nezapomenu i teď jak to píšu mi slzí oči dojetím