Můj hrozný porod - diskuze

Zdravím dámy, tak si tu čtu jaké jste měly porody a také se s Váma podělím a možná mi i některá dáte pár rad, za které Vám budu vděčná. Rodila jsem v roce 2005, bylo to mé první dítě. Na porod jsem se těšila a ani se nebála, naopak jsem byla zvědavá co příjde. První takové mírné stahy začly v pátek večer (týden po termínu), jeli jsme tedy do porodnice, poněvadž jsem nevěděla jak ty stahy mají vypadat, a jestli to nejsou poslíčci. Nechali si mě tam, že jsem otevřená jen 3 cm. Pak už mě bolelo jen v bederní části zad a to čím dál tím víc. Dostala jsem tabletku na spaní, tak jsem 2 hoďky spala, ale pak tu byly bolesti znova. Ráno jsem si přikládala vyhřívanou dečku na záda, aspoň to mi trochu pomáhalo. Pořád jsem byla jen na 3 cm. Tak to šlo až do odpoledne. Pořád hrozné bolesti zad a pořád jen 3 cm. Tak jsem je v 15 hodin prosila, jestli mi nemohou dát něco na vyvolání, že nevím jak dlouho to vydržím. Na to mi bylo odpovězeno, že odpoledne se porody nevyvolávají. Nu což, večer mi dali první epidurál tak jsem spala zas 2 hoďky a pak to bylo opět tady, v neděli ráno další epidurál (ještě že to existuje jinak nevím), a pořád 3 cm. Tak už se jim konečně zdálo, že tam jsem nějak dlouho, tak že mi propíchnou plodovou vodu. Ale nijak se to neposunulo ku předu. O půl dvanácté mně napíchli na vyvolávací injekci, to se mi zdálo, že asi fakt umřu. Už jsem nemohla, byla jsem nevyspaná, nenajezená a měla jsem těhotenskou cukrovku, tak mi pak nakonec povolili lokat si čaje. Ještě že tam byl manžel.Během vyvoláváku jsem dostala ještě další 3 epiduraly, přičemž ten poslední už vůbec nezabral. Pořád jen bolesti v kříži. Mezitím jsem připoměla sestře, že jsem ještě neměla JAL, tak mě odpojila a dala mi ho. Tak jsem tam ležela do půl osmé večer s tím že už jsme prosili sestřičku ať zavolá doktora, ať mi udělají císař. Na to nám bylo odpovězeno, že na císaře je třeba více doktorů, že je to operace a přece byla neděle večer ne?Tak teda,že mě už vemou na porod, byla jsem otevřená na 8cm. Pak mi po břichu chvíli skákal doktor a chvíli sestra, tlačila jsem tak, až mi popraskaly žilky v očích a na chvíli jsem omdlela, to mě sestřička omývala studenou vodou. Dvakrát mě nastřihli a nakonec jsme Terezku vytlačili. Vím že už píšu moc dlouho, ale to ještě není všechno. Terka ani nezaplakala a hned jí brali na vyšetření. Měla křeče, krvácení do ledvin, krvácení do očních sítnic a poškrábanou šedou kůrů mozkovou. Pak jsem s ní ležela v Ostravě a naštěstí se vše do jednoho měsíce spravilo. Nebo jsme to celá rodina vymodlili. A to štěstí má nakonec i Nemocnice Třinec, protože pokud by se to nespravilo, tak by viděli co by se s nima dělo.Samozřejmě z hlediska lékařů z Třince nebyla chyba na jejich straně a u své lékařky mám napsáno že porod proběhl normálně s epiduralem.Ty bederní bolesti měli svou příčinu a to nehodu v roce 2000, kdy mi neudělali rendgen páteře (kde jinde než v Třinci), až teď jsem poprosila svého lékaře, byla jsem na rendgen a ukázalo se že ji mám nějak vychýlenou.Teď jsem 6 týdnů těhotná, (jen aby Terezka nebyla sama). A už teď mám hrozný strach a nespím z toho co bude. Chci si vyžádat císařský řez,tak doufám že mi to vyjde.Nechtěla jsem Vás samozřejmě vystrašit tím jak to probíhalo u mně. Každá je jiná a někdo to má za 2 hodiny za sebou a doufám, že budete patřit k nim. Hodně štěstí.