mlátí - diskuze

ahoj, vydrž do tří let. Já vím zní ti to ted asi hrozně. Ale dle dětských psychologů tato batolecí agresivita souvisí s dozráváním vyšší nervové soustavy a některé děti si s tím prostě nevědí rady. Některé to dělají jiné ne. Oplácení, fyzické trstání nemá smysl, protože jim děláš v tom ještě větší zmatek, jak to že ty můžeš a o on ne?Až okolo 2,5 roku, když už víš že ti rozumí opravdu dobře asi lze naplácat na zadek a přitom říkat, plácám tě jen proto, abys věděl jak to bolí, přesně tgakhle to bolelo Aničku, když jsi bouchla ale ještě mnohem víc protože ty jsi uhodil do hlavy.takže se obrn trpělivostí a obklop maminkami, které tě znají a vědí, že se z něho nevychováváš schválně grázla

myslím, že toto je věc, která prostě být musí, že to není až tak osekání osobnosti, ale nastavení mantinelů. ostatní děti se prostě nemlátí, nekoušou, neškrábou. teď už je větší, teď už by to měl chápat a mělo by se to na něm neustále vynucovat. toník je tvrdej, vzpurnej..a ty musíš být víc. vydržet a neustoupit! já mám doma taky nepoddajný dítě, ale oproti toníkovi je měkkej. navíc teda nemlátí děti, bojujeme spíš spolu. co jsem o tom tak načetla, musíš se v dané situaci chovat pořád stejně a neustoupit. já mu hodně vyhrožuju (že mu něco seberu nebo že jdeme okamžitě domů) a když po více výhružkách nespolupracuje, nastane masakr - je to blbý, hlavně pro mě a ty, co to musí poslouchat, ale ustoupit si nemůžu dovolit. a on už moc dobře ví, že to splním, přesto to pořád občas zkouší. když chytne vzteka a je to možný, jdeme někam do izolace, kde nás nikdo nevidí (ven nebo na záchody) a tam mu nadávám a vysvětluju. u nás taky docela funguje motivování - jako, když budeš ve cvičení cvičit, dostaneš lízátko..pořád mu to připomínám a docela to funguje (áá, tak to to lízátko nedostaneš, dám ho radši tady tomu hodnýmu klukovi! - a on často okamžitě otočí). a asi to chce furt chválit, za každou blbost, za každou hračku, kterou obranýmu dítěti vrátí.musíš přijít na to, co na něj platí a co v jaké situaci uplatňovat.bití bych se projistotu vyhla, vidím to na D., teď několikrát dostal na zadek, protože se počůral (nechtěl jít na záchod, vysmíval se mi u toho a tak)a od tý doby, když má emoce, tak po mě jde..ono je to docela směšný, ale přijde mi, že zjistil, že to je způsob, jak dávat najevo naštvanost a nesouhlas-a je to špatnej způsob.

Kamarádky dcerka všechny štípala a bouchala. kamoška jí to opakovala, když nepomohla domluva, když začala zlobit tak si ji vzala k sobě a nepustila ji hrát, pořád se jí to snažila vysvětlit, když nepomáhalo odcházeli ze společnosti. Zkus si hrát s ním a ať ti hračky půjčuje, aby si zvykal že se má dělit a nemůže brát ostatním jejich.

Mně v té souvislosti ještě napadla otázka: Jak se chová k dětským návštěvám u Vás doma? Taky si tak silou brání svoje hračky nebo se chová trochu mírněji? Jinak taky osobní zkušenost nemám. Což neznamená, že A nikdy nezlobil. Snažím se po dobrém, ale vždy jasně vysvětlit co, jak a proč a nemame zatim zadne trable. Po dobrem, ale trvat na svem. Dobre rozumi, co se bude delat, jak a proc se urcite veci nesmi. Byt ho nemusim, navic bych si to nekde venku ani nedovolila, jelikoz si nejsem uplne jista, jestli by to nebylo brano jako nasili na diteti a neprisla by si pro me rovnou policie A to A neni jeste ani rok a pul. Tonda jiste uz ma kapacitu na to, aby chapal, ze deti se netlucou a vse neni jen MOJE.Jinak četla jsem teď pěknou knížku Jak komunikovat s dětmi od 0 do 3 let. Možná by nějaká z metod nebo fíglů tam popsaných pomohla i Toníkovi.Preju hodne sil a treba to stejne rychle, jak to prislo, zase odezni. Jedna kamaradka ma taky zlobivou holcicku, ktera ji a manzela tluce, kouse, skrabe apod. ale nastesti na deti ani me s A nikdy neutocila. Mozna je to fakt jen v tom, ze si urcite veci deti nedovoli, kdyz vedi, ze to nesmi.(promin, ze to pisu bez diakritiky, ale petkrat sem si v rychlosti prepla ceskou klavesnici na anglickou a uz dnes nemam energii to poseste vratit zpet)