mít či nemít - diskuze

@veverka77 uf, tak to jsem špatně pochopila, omlouvám se.

@twigginka Jenže 25% je taky dost. A zatím jsme zase na začátku toho nejtěžšího a defacto začínáme od znovu. S implantací to tepve všechno začíná a sami zatím moc nevíme, do čeho jdeme. Ano, máme načteno a zjištěno,ale z vlastních zkušeností vím, že kolikrát je to jinak. Psychicky náročné to je, ale je složité to vysvětlovat. Je problém, že já a manžel jsme jediný, kdo Tomovi dobře rozumí a někdy má i manžel problém. Tom to ví a tak odloučení ode mne snáší docela špatně. Ale nepovolila jsem a ukázala mu, že prostě tatínka ani babičku odstrkovat nebude a bude jejich péči muset respektovat. Občas je toho na mě moc, když se Tom rozhodne ukazovat něco nového a vymýšlí si svoje vlastní znaky a strašně se čílí, že mu nerozumím. Nebo když chci, aby se učil nové znaky a ony se mu nelíbí a odmítá je. Autíčka třeba miluje,ale znak neukáže. A taky nemám každý den náladu na všechny aktivity, které on vyžaduje a je složité mu to vysvětlit. Co se normální dítě naučí za pár dní, to jemu trvá třeba měsíc. Prozatím si třeba neumím představit, jak ho budu učit na nočník, protože z toho má srandu a nechápe, co po něm chci. Ale pak jsou chvíle, kdy přijde, pohladí mě po tváři, dá mi pusinku, chytne si mě za prst a odvede si mě do pokojíčku nebo mi jde ukázat, co vlastně chce. Je to běh na hrozně dlouhou trať a výsledky se dostavují zvolna, ale stojí za to. A jsem na něj moc pyšná, že je tak šikovný a zvládá to a hlavně jsem pyšná na svého chlapa, že to ustál a neutekl. Ne, každý chlap by to dokázal.