Místo radosti splín - diskuze

Tak celý den přemýšlím jestli to napsat či ne, ale už jsem z toho docela v depce, tak asi musím. Místo radosti z přicházejícího mimíska mám akorát depresi a jsem smutná a vůbec nevim proč. Nic mě nebaví, všechno dělám dál jak mám, ale prostě mě nic nebaví a přemýšlím jestli takový život chci, je to normální? Přemýšlím nad starou láskou i se mi o něm mnohokrát zdálo tak jsem z toho byla ještě smutnější.U prvního mimíse jsem to neměla a radovala a těšila se na něj, a teď? Vůbec radost nemám, plánovali jsme ho ale radost se ke mě nedostavila, jsem pořád z toho jen smutná a proč, když to miminko přece chci.. nechápu. Možná mám jenom strach jestli to všechno budu zvládat mít doma novorozeně a k tomu skoro tříletého raracha... nevím, a k tomu všemu mě přestal bavit sex a to úplně a vadí mi i když mě přítel pohladí.. nevím už na co se vymlouvat protože se mi chce úplně zvracet když si představim že by šlo na věc, ach jo.