má už rok. Teda vlastně přesně spíš 13 měsíců Děsně to letí! Je to nejpohodovější mimino široko daleko, pořád se usmívá. Oproti klukovi, se kterým bylo (a je) všechno problém, tak s ní ještě žádný problém nebyl. Jako jo, spí hodně blbě, ale to určitě časem přejde Zatím se mi to nechce řešit, spí vedle mě a já jí většinu noci rvu prso do pusy, aby zas usnula. Postýlku už jsem rozlož
ila.Na roční poradně jsem doktorce říkala, že žádný slova neříká, ale to jsem ji zle pomluvila, už hrozně dlouho říká Danovi "dada". A pak říká "ba", když hodí něčím na zem. Její oblíbená činnost. Objevila, že může věci zázet za pračku, to je veliký ba a já musím čekat na chlapa, až mi to vytáhne, protože já nemám tak dlouhý ruce. No a pak mňam, klasika. A nově teda říká halo na telefon a cosi, co zní jako auto, na auto. S mámou a tátou se neobtěžuje:-). Ještě nechodí, ale určitě brzo bude. Ségra má o půl roku staršího kluka a běhala s ním na fyzioterapii, protože pořád něco špatně, tak mi na Aň průběžně ukazuje, jak to má být a u nich nebylo. Občas na ní zkouší, jak má silný který svaly. Má je silný:-). Jednu dobu jsme si dělali legraci, že bude chodit dřív než on, ale on se nakonec hecnul a Aň si jede dál ve svém poklidném tempu. Je to teda šplhavka, hned jak začala lézt, začala i šplhat, žádný schody neobejde, žádný žebřík ji nenechá lhostejnou. Přisouvá si takovej ten schodek k vaně a šplhá do ní - je tam taková debilní hrana s rohem, z toho mám teda
nervy.Kdekoli jsme, je dost do světa, komunikuje s úplně cizíma lidma, ale nechat ji doma s chlapem nepřichází v úvahu, děsně po mě řve. Už po chvíli a už odjakživa. Když jí byly asi tři měsíce, šla jsem s klukem na hodinu bobovat, ona celou dobu řvala, měli jsme po celým bytě úplně mokrou podlahu od jejích slz. Jsem si myslela, že je to chlapova chyba, že se o ni špatně staral (protože do té doby neřvala ani jednou, vždy šlo poznat, proč kňourá a šlo to lehce vyřešit), ale ne, to ona mu tak dělá. Tak v tomto je to s ní těžší, ale já stejně nemám, kam bych chodila:).Jinak je teda taky dobrá ve šroubování, resp. rozšroubování různých lahviček a tubiček pusou. Nic před ní není v bezpečí, děsila mě obzvlášť antibiotická mastička, kterou tu pořád nechával různě položenou chlap. A taky neumí pít. Vůbec to nechápe, jen se polívá. Ale zatím ze všech takzvaně netekoucích lahviček dokázala nějakým způsobem vylít minimálně podstatnou část obsahu. To miluje, vylívat vodu a roztírat ji po zemi:).Já pořád nevycházím z údivu, jak se velký děcka zajímají o miminka; snad všichni Danovi spolužáci, jako kluci!, nad ní šišlají, vyptávají se na ni a tak. Klidně si s ní i chvíli hrají, když tu je někdo na návštěvě. Dan si s ní vážně hraje. Je to hlučný a většinou je lepší se na to nedívat (teď už je to lepší, ale když byla malá, ufuf), ale fakt se baví. Tomu bych asi nevěřila, kdyby mi někdo říkal, že si osmiletej kluk bude hrát s
kojencem.Tak to je asi tak všechno o té mé malé tlusté radosti.