Maruska se me dneska zeptala - diskuze

Kubík taky dost řeší smrt. Když babičce umřel pes, tak jsme jí řekli, ať řekne, že umřel, protože byl STAREJ, ne proto, že byl NEMOCNEJ - nechtěli jsme jim do hlavy dostat, že nemoc = smrt (i když to taky tak bývá, že).

Dceři před rokem umřela prababička, to jí byly čerstvě tři. Nějak moc to nevnímala, přece jen ji viděla dvakrát za rok. Ale pamatuje si ji dodneska. A občas se zeptá \"proč musíme umřít\"? Tak jsem vymyslela nejpřijatelnější odpověď (i pro sebe), jaké jsem byla schopna. Dneska byla otázka \"jak umřeme\"? No, tak jsem uvedla pár možností, snažím se to brát věcně, aby se nad tím nerozesmutňovala, má k tomu sklony, ale je zbytečné se tím trápit. Ale vyhnout se těm tématům asi nejde. Přitom ale hmyz zašlápne jako nic a když se jí nelíbí, tak jí ho není líto, naopak nasadí krvežíznivý výraz...

ty jo, že jsi to tak uvědomuje.. Syn to bere jako fakt, umřel, umřel už není.. Možná chvílí je mu to líto, ale nějak to nerozebírá a netruchlí...

To je takové smutné,když si už děti začnou uvědomovat smrtelnost.

Gabka se takhle ve 3 letech zeptala moji babičky,kdy umře a ona i odpověděla,že až Gabka bude na střední.Což se taky stalo.Tak bud opatrná na odpovědi,aby se ti to nevymstilo.

Je zvláštní, jaké mají myšlenkové pochody, že?