Ve středu 18.5 jsem měla od rána
den-blbec.Začalo to slibně,že jsme jeli na kafíčko k mé mamce na zahradu,sluníčko pálilo tak jsem se vyslíkla do prádla ať se miminko trochu nahřeje.S Markem jsme měli komunikaci na bodu mrazu,měla jsem opět pocit,že se na dítě snad ani netěší-to sem ,ale nepatří.Každopádně nic nenasvědčovalo tomu,že by se mělo něco dí
t.Akorát den předtím mi udělali důkladnýho Hamiltonu a večer mi odešla hlenová zátka a kontrakce po 20 min
cca.Jeli jsme na Obilňák,ale poslali nás domů no a v tu středu úplně
klidno.Ve čtvrtek jsem byla objednaná na příjem-s tím že mi budouporod vyvolávat,takže jsem už byla nervózní a počítala s tím,že druhý den nastoupím.V poledne jsme přijeli domů a Marek si jel vyřizovat svoje pohledá
vky.Tohle zkrátím,protože jak jsem řekla to už patří do jinérubriky:přijel asi v osm večer,když jsem si dávala vanu,byla hrozně unavená a otrávená z jeho celodenní nepří
tomnosti.Toužila jsem jenom zalézt do postele a spá
t.Nicméně jsem se ještě chvíli povalovala v obýváku u televize(mezitím byl náš Marťa už u mojí mamky na noc,pro jistotu).Bylo půl deváte a najednou takové křupnutí a
mokro.Odtekla mi voda a s ní nastoupili okamžitě celkem silné bolesti zhruba po 7 min,pak už častě
ji.Tak jsme
jeli.Po příjezdu do porodky,mě kontrolovala p.a. a opět nastal ten stejný problém,že nejsem otevřená,ale já jsem měla silné kontrakce po 5-ti minutách a málem mi to nevěř
ila.Pak jsme šli na porodní box a tam se to
rozjelo.Co Vám budu povídat-bylo mi hrozněZvracela jsem,bolesti cca po dvou minutách,únava z toho celého dne-jo a ještě jsem byla spálená od slunka,tak rudá jak
rak.Tak to šlo asi do půlnoci,kdy jsem usínala mezi kontrakcemi a pak jsem si vyprosila epidurál a to mi hrozně
pomohlo.Najednou jsem ucítila nucení tlačit a byla fakt úleva když mě p.a.řekla,že už můžu tlač
it.Myslela jsem,že to nejhorší už mám za
sebou.Jenže ani tak na dvacáté tlačení malej nešel
ven.Holky já už nemohla.a když jsem uslyšela
dr.vezmem kleště-tak jsem si řekla teď nebo nikdy a dala do toho vše.A malej byl
venku.Ukázalo se,že mě obmotanou šnůru kolem krku a ta ho vždycky vtáhla zpátky dovnitř.Marek pak říkal,že tohle byl pro něj nejhorší okamžik z celého porodu když viděl jak se trápím a malej nejde
ven.Musím říct,že hned po těch bolestech pro mě
taky.Naštěstí vše dobře dopadlo a Mareček se nám narodil vpořádku v 02.00hod. 19/5 2011.Měřil 51cm,3250g.Křičel a já jsem byla a jsem moc šťastná i s tatí
nkem.Ten navzdory tomu,že už má dvě děti s předchozího manželství-byl u porodu poprvé a myslím že mu to hodně
dalo.možná i některé věci konečně pochopil-uvidím.V pět ráno jsem byla na pokoji,marek mi zaplatil nadstandart a musím říct,že jsem byla ráda.Měla jsem klid a malýho jsem si naplno vychutnala už od začá
tku.Takže takhle to u nás bylo,jak říkám:Přišlo mi to daleko horší než u prvního,ale možná je to jen pocit po těch letech.