Mám hroznej strach - diskuze

ja zemetreseni zazila na vlastni kuzi,6,8 stupnu ve stonu v dalmacii,byla jsem 16 km od epicentra..desive ,hruzne,i tornado a pozar celeho ostrova mam za sebou a hurikan andrew na jamajce...vse je silene...a desim se uz jen tsunami...a nerada uz take cestuji a litam letadlem...plne te chapu...

Mě přepadne vždycky lítost nad oběťmi,ale zároveň se rychle uklidňuju,že je bezva žít ve středu Evropy a že je tady od všeho relativně klid.Mnohem víc je pro mě alarmující,že se živelných pohrom děje strašně moc,a já cítím,že je to daň za to jak se lidi k planetě chovají-zním jako greenpeace cvok,ale prostě to tak mám, i když v žádném hnutí nejsem.Nechápu i takové maličkosti,že někdo netřídí odpad, že někomu nedochází jak je to důležité.Všechno na sebe navazuje.Ale ty se Naty neboj a šup domů do bezbečí.

Lidí mi je ohromně líto. Jsem ráda, že tady je malá pravděpodobnost že by se to stalo a jsem taky ráda za to málo co mám, někdy jei to málo moc.Jinak cestovat se nebojím. Ale jelikož stejnak nemám v plánu cestovat mimo evropu tak mě nad tím takhle uvažovat ani nenapadlo. Já se při cestování spíš bojim, že spadne letadlo či tak.

Já se nebojím, jsou jiné věci, kterých se bojím víc, jak píše Vlastík třeba toho blba Trpišovského. Pochybuju, že se někdy dostanu do nějaké seismicky aktivní země. Lidí je mi samozřejmě líto, myslím si, že pro ně je horší to tsunami, než to zemětřesení, na to jsou myslím si zvyklí, i to říkali, že jsou tak odmalička vychováváni. Mají tam strašně vyspělý systém varování, budovy jsou stavěny, aby odolali. Je to strašně vyspělý národ, myslím, že si to ani nedovedeme představit, takže to zase nebude tak katastrofální, jako kdyby se to stalo někde támhle v Indonésii nebo tak.

vždycky mám z nějaké takové katastrofy hodně nepříjemný pocit...ano trochu se bojím

Já myslím že tě to přejde...samozřejmě je to umocněné tím že teď nejsi doma, ale proč končit s cestováním. Stát se ti nehoda může 20 minut od baráku stejně jako v Japonsku. Jsou to přírodní katastrofy které nikdo neovlivní...

Kdyby jsme se všeho báli, nesměli by jsme nic a nikam...samozrejmě je riziko větší v zemích kde tyto desku jsou, jako zrovna Japonsko, Chile apod. to jsou země kde zemětřesení nějakého slabého stupně je denně. Zažila jsem zemětřeseni 7.2 st. nastěstí mělo ohnisko 50 mil od nás a nebylo to nic příjemného, klasicky v noci asi měsíc jsem pak nemohla v klidu spát a pořád jsem měla pocit, že se to zase klepe...tohle silné zemětřesení musí být strašný zážítek...když si vzpomenu jak nám padalo vše z polic a nešlo chodit po zemi, vzbudilo nás jak postel tancovala, než ti sepne co se děje ...tma, noc a proud nejde, lidi šílej....mám kamarádku v Tokyu a včera mi psala, že to bylo strašné, že naštěstí byla doma a tam ví kam utíkat....a hlavně pak nemusela řešit jak se dostat domu, neb nic nefungovalo, jestě pořád čekám na zprávy od druhé kamarádky, ta odjela k rodičům na týden z Tokya...tak jen doufám, že je vpořádku....živelné katastrofy jako zemětřesení, hurikány tajfuny, povodně apod to je vždy smutné a bohužel příroda nám ukazuje svoji sílu....Ono za pár dní, až vše utichne budeš na to koukat jinak uvidíš. Měj se fajn.

Myslím, že se toho zemětřesení nemusíš bát. Větší reálný strach bych měl na silnici autě z magorů v mercedesu s SPZ 2222. A místo lítosti přejme japoncům, ať se jim co nejrychleji podaří odstranit škody a ať je neohrozí radiace z elektráren.

Ja se teda zemetreseni nebojim, ale lidi samozrejme lituju.Proc myslis, ze to bude zatez pro nasi zemi? Zrovna Japonsko mi prijde tak vyspela ekonomika, ze by se z toho mohli vyhrabat docela rychle a i zasazenym lidem by se mohla dostat adekvatni pomoc.