Krize - diskuze

Doufám že na té dovolené Vašek trochu prokoukne...ono je to fakt občas na palici pokud nepomáhá tatínek, já to znám. U nás ale pomohlo to že taťka jednou hlídal fakt celý den a pak ocenil to že já se tady fakt nedoubu v zadku a že ta Baruška potřebuje pozornost a trochu toho rozptýlení. A pokud je naštvaná mamka tak je potom protivný i dítko a dohromady to moc nefunguje:( Já bych si hlavně s Vaškem promluvila, že už je to vážný a ať nic nezhlečuje. Ale třeba vám dovolená pomůže. Nebo naopak pomůže třeba týden odloučení

to je mi líto, nevěděla sem, že to máte takové těžké. a pokud je ječící dítě, tak je to fakt šílený, to vím ze své zkutečnosti, ale u mě to byl právě Květoš, kdo mě podržel. ach jo, proč sou některý chalpi tak divní. posílám obejmutí

Veru už jste stejně na dovče, ale napíšu. Moc vám přeju ať se to tam srovná, ale na mě mají takové dovolené v době krize opačný účinek. Budu na vás myslet.My máme krize každou chvíli. Teda spíš já, manžel je v pohodě a nikdy nechápe, co mi jako je. A za těch x let, jsem nikdy neodešla, tak už to teď s dvouma dětma udělám těžkoBlbě se radí, oni jsou ti chlapi stejně natvrdlí a když se to zlepší, tak většinou jen na chvilku. Pak je to o tom, že se musíš stejně rozhodnout ty, co s tím životem uděláš. Já na nějaká razantní řešení nikdy nebyla. Vždycky si říkám, že jsem se na to měla vyprdnout dávno a teď už to nemá cenu, nějak to spolu doválčíme. Novýho chlapa se mi stejně hledat nechce, kdo ví, jak by to vypadalo po pár letech? možná ještě hůř.Jen aby to nevypadalo zase tak hrozně, já si fakt nestěžuju, já už jsem jen smířená

Angie u mě to probíhalo zrovna tak. Dokonce jsem toho svýho chlapa posílala pryč, ať se vystěhuje, že to takhle nejde. Nějak se to srovnalo, já se vyrovnala s mateřstvím (nebo jak to nazvat) prostě s tím, že je to ten stereotyp. U mě to teda bylo dřív. Jednou je ten vztah úplně super, pak zas úplně na nule. Jde asi o tu komunikaci, vyříkat si to. On nikdo číst myšlenky neumí. Ne vždy se nám to daří, ale rok se s rokem sešel a čekáme druhou cácorku a já si říkám, že všude je něco. Tak se drž. Pěknou dovolenou

Verunko,tak to mě mrzí...Tvou únavu chápu,Karolínka má taky dny,kdy je protivná a já jsem večer vyplivnutá.Ale zase si nemůžu stěžovat,že by mi chlap nepomohl.Pomáhá víc,než si zasloužím,protože na něho bývám taky někdy dost protivná...Moc bych vám přála,aby zase bylo dobře.Třeba to dovolená spraví

Doufám, že už je dobře. Nejspíš to na tebe všechno dolehlo díky počasí.

Jeje to mě mrzí. Ale ještě skus vydržet. Já mám taková období že mě všecho štve, říkám si proč mám proboha dítě že jsem ted mohla dělat to či ono. A většinou to má souvislost s tím že je toník taky dle jeho období protivný a do toho nějáký problém. U vás třeba teď ve vztahu. A to pak mám pocit si zbalit pár švestek a jít po přehodnocení bych sbalila i toníčka a šla. ALe zatím se to vždy srovnalo když přešlo určité období. Vždycky jsem skusila něco nového né divočinu. Ale třeba jsem hodně chodila do města, jela do bazénu apod. Klidně přijed k nám, tak za 5 dní už bude voda

no já se jen bojím, že si dovolenou pokazíte pokud je to mezi Vámi ted takove napnuté... ale třeba to bude mít opačný efekt a odpočineš si, uleví se ti, budete spoludržím pesti, at se to vyresi

To je mi moc líto. Taky si myslím, že řešením by mohlo být sehnat hlídání a věnovat se víc sami sobě. Máš nějaký čas jen sama pro sebe? Třeba aspoň dvě hodinky týdně - zajít si někam zacvičit, projít se, kafe s kamarádkou? I to by mohlo pomoct. On i když člověk to dítě miluje, tak být jen s ním je prostě na palici.

Beruško, já si myslím, že by to chtělo dát hlídat maličkého a někam vyrazit spolu a hezky v klidu si promluvit. Krize se dostaví v každém vztahu a nemá smysl ho hned zatracovat.

A nechceš navštívit nějakého odborníka? Třeba jde u tebe opravdu o poporodní depresi. Ale neznám tě, abych to mohla říct ani nejsem odborník, tak doufám, že jsem tě neurazila.

docela ve vašem problému vidím nás doma:-! máme to teď velice obdobné, a ještě sem s ním přestala spát.. když sem se na týden odstěhovala, po příchodu to bylo fajn, dokázali jsme spolu hezky mluvit,on se začal snažit, a tak..ale postupem času, už zase nemám síly s ním komunikovat.. :(:( přeji aby se to nějak zlomilo a bylo to zas dobrééé... ikdyž radu proto nemám.. jinak byhc ji praktikovala i doma