kontrola- nic moc - diskuze

Jen ty emoce ze sebe dostaň ven. Ale neboj, všechno dobře dopadne a ty i prcek budete určitě v pořádku :-) Držím palečky!

Je mi líto, že je ti smutno a těhu si přes ty problémy nemůžeš pořádně užít. Vím dobře, jaké to je s prckem doma. Snaž se moc se nehonit po domácnosti (což určitě děláš) a i psík přežije méně venčení. Prostě když je potřeba odpočívat, tak se musí něco omezit. Mýmu došlo, že situace je vážná, až když jsem začala krvácet a hrozila mi nemocnice. Od té doby okolo mě skáče a je fakt milionovej. Někdy je potřeba ty chlapi pořádně postrašit.Myslím na tebe, aby ti bylo líp

Drž se, to zvládnete, a chlapa zapřáhni jak se dá, ať si nevyskakuje. Je to i jeho mimčo tak taky musí pomáhat. Tvrdě na ně :-)))

Ahojky, naprosto tě chápu. Jsem sice prvorodička, ale ten můj chlap je taky někdy na zaškrcení. Ono jim to nějak nedochází. To, že se může kdykoli cokoli stát a to, že by měli pomáhat automaticky a bez toho, že jim to budeš říkat a vysvětlovat,aby na tebe nekoukal jako na nějakou semetryku je někdy dost těžké. Holt jsme moc samostatné a stále fungujeme.Někdy si říkám jestli nemám začít fňukat ať si zvyká na pomáhání...a pak není s mimčem překvapenej, že se i v jeho životě něco změní.... Hlavně se nestresuj a snaž se být co nejvíce v klidu.

holcicky moc vam dekuji za podporu jste zlaticka...uz je mi trosku lip na dusi,pritel asi konecne pochopil a kmita ted kolem male,ale volno si zas vzit nemuze nejak to doklepeme snad..sice to obcas boli i v klidu ale jsem rada ze aspon muzu chvili lezet...dekuji vam vsem apreji take hodne zdravicka a pohody...

ahoj, neboj se prcek to zvládne. já jsem ještě před chvílí řešila, abych ho tam udržela aspoň do 24tt a teď tu sedím s pupkem ve 38tt. v klidu se vybreč, trocha stresu patří k životu. a hlavně mysli na to, že tě ještě pořád můžou poslat lehnout do nemocnice. rodina by to musela nějak zvládnout a úplně nejvíc mysli na to, že při dnešní úrovni lékařské péče jste v podstatě z nejhoršího venku. byla jsem v nemocnici s maminama, které rodily ve 34tt, miminka měla kolem 2kg, papala, kakala, všechno v pohodě. jen je museli zahřívat v inkubátoru. jedna mamina tam tehdy bojovala za každý den a nakonec jí i miminku zachránili život tím, že to ve 34. porodili. voda byla špatná a jí kolabovaly ledviny a játra. a holčička je nádherná, teď má 3,7kg a je naprosto v pořádku. příroda ví co dělá a i když tobě to může připadat jako neštěstí právě teď, tak nakonec než aby bylo broučkovi zle uvnitř, teď už to zvládne i venku. neboj se, věřím že to zvládneš a rodina tě podrží. snaž se odpočívat, kdyby to nešlo, tak do špitálu, rodina to bude muset zvládnout a jinak věř, že to dobře dopadne a že příroda ví co dělá. budeme na vás moc myslet.

Hlavně to nedus v sobě a radši to vypusť ven.Neboj dobře to dopadne snž se s mažou o tom promluvit říct mu jak se cítíš jak ti je oni jsou v tomto někdy dost natvrdlíHlavně odpočívej dej si něco dobrého a pohlaď pupík snad už bude jen líp

Ahojky, hlavně se moc nestresuj, to je pro prcka nejhorší...neboj, určitě to bude dobré a ty i maličký budete v pořádkubudu držet pěstičky a hlavně zapoj do všech prací přítele, jde přece i o jeho dítě, tak by to měl pochopit

Ahoj Jity, neplakej, bude líp. Vem si nějaký maminkovský časopis nebo noťas, jestli máš, na gauč a relaxuj, co to jen jde. Tatínka zaměstnat, poprosit ho, že maličký opravdu potřebuje klídek, aby v bříšku ještě vydržel. I kdyby se prcínek hnal na svět dřív, tak mám známou, která v prosinci porodila ve 32. týdnu a kdybys viděla, jaká je už z maličké teď slečna - zdravá a krásná.