Domísek se narodil v sobotu 1.3.2008. Mlíčko se mi udělalo třetí den a tak jsme v UT z vesela mazali dom.Prvních pár dní dobrý, kojila jsem asi po 2,5 -3 hodinách a bylo to fajn. Ale pak mě to začalo děsně bolet a bradavky jsem měla popraskaný. Občas to byla taková bolest, že mi až tekly slzy. Nakonec jsem zavolal laktační sestře, která se přijela podívat. Byla moc fajn, řekla mi, že techniku mám dobrou, abych si to pořádně mazala a větrala, že se to brzy zlepší. Ale nezlepšilo. Jeden večer nám Domča začal blinkat krev, když už to bylo asi po páté za 45min, tak moc jsem byla vystrašená, že jsme jeli na pohotovost. Doktor mě ujistil, že s prckem nic není, že ta krev je z mých popraskaných bradavek. Představa, že Domča pije krev s mlíkem, mě vyděsila. Ať prý z toho levého jen odstříkávám, hojím ho a kojím jen z pravého. Ač jsem se snažila odstříkávat co nejvíc, tak asi tři dny na to jsem skončila na pohotovosti já, s čtyřicítkama hořečkama a začínajícím zánětem v prsu. Verdikt: vráti se ke kojení i z levého. Od tý doby jsem měla vždy hrůzu z toho, jak to dopadne. Strašně jsem se trápila a nervovala. Co já probrečela a protrpěla chvil. Chvíli to bylo lepší, pak zase horší. Když se 29.4. opět objevila krev, tak to byla poslední kapka. Řekla jsem si a dost, má cenu se takhle trápit, chtěla jsem si mateřství užívat a ne být pořád nešťastná. Domča nebude první ani poslední nekojený dítě. Takže od 3měs jsme přešli na umělý mlíčko, Domčovi Nutrilonek hned zachutnal, s lahvičkou jsme taky sebemenší problém neměli a já zase byla v klidu, spokojená a mateřství jsem si začala užívat na 100%. Ty moje zlobivý prsa se mi uzdravily až po 14ti dnech nekojení!!!! Naopak, na umělým mlíčku jsem našla spoustu pozitivního. Od tý doby, co Domík baští Nutrilon, mi spinká celou noc. V 19h se nabaští, usne a budí se na jídlo až kolem půl sedmý ráno. Vím, že ho to přes den zasytí minimálně na 3,5h, a ne jako kamarádka, která kojí za 3hodiny 4x????? Jen je to trochu dražší než jen vystrčit prso. Teď už baštíme i ovocné a masozeleninové příkrmy a na ty si Domík zvykl taky bez problémů a rychle. Je to šikulka.Kdyby mi někdo během posledních 4,5 měsíce řekl, jestli bych se ke kojení chtěla vrátit, odpověď by byla jasná: v žádném případě. Já už jsem ke kojení měla jakýsi "odpor" .