ko v porodnici 41+1 - diskuze

Tak po kontrole jsem na tom psychicky čím dál hůř, hodinu jsem byla na monitoru, než se chlapeček trochu umoudřil a začal spolupracovat, zaplaťbůh, že to dnes jinak docela odsýpalo. Dr. mi udělala hamiltona, že třeba by to mohlo pomoct, trochu postup od čtvrtka je, ale minimální. Nejděsivější pro mě je odhad váhy, to mi snad ani neměla říkat, je 3,6 kg. To já snad nemohu porodit, kluci měli oba do tří kil a teď takový obřík, to mu nebude ani oblečení, se z toho picnu. Třeba se spletla a bude menší. A ve středu mě čeká hospitalizace a vyvolání, strašně se bojím, abych nemusela na císaře. A ještě ke všemu jsem oteklá jako koule, všechno mě bolí. Tak alespoň půjdu na procházku s pejskama, to je terapie. A to Bára začíná hárat, tak tu na ně bude manžel sám, snad je uhlídá, abych neměla k miminu ještě hromadu štěňat. Zkrátka...když se to se.. tak se to se.. všechno