Když to nejde... - diskuze

Ahoj, my když jsme se s partnerem snažili o miminko, taky to nějakou dobu trvalo a byly chvíle, kdy jsem si začínala říkat, že to snad nebude tak jednoduché, jak jsem si představovala. U nás to nakonec trvalo něco přes rok, než se to povedlo. Během té doby jsem si hodně zkoušela nevyhledávat příliš informace, protože jsem zjistila, že to jen zbytečně zvyšuje stres. Ale nakonec jsem šla na vyšetření, protože i když jsem to nechtěla hrotit, chtěla jsem mít jistotu, že vše je v pořádku.

Pokud to trvá více než rok a stále nic, určitě bych doporučila jít na vyšetření. Oba partneři by měli být vyšetřeni, aby se zjistilo, jestli je vše v pořádku. Někdy je potřeba jen malá změna nebo podpora ze strany lékařů.

Co se týče IVF, tak to je samozřejmě velký krok, který se doporučuje, pokud se problém nevyřeší po nějaké době, ale každý pár to má jiné. Důležité je být trpělivý a otevřený i těmto možnostem, pokud by to bylo potřeba. Ale za mě to není žádná ostuda jít na IVF, musíš vybrat správnou kliniku, aby ses cítila dobře.

IVF může být řešení, pokud se ukáže, že je potřeba něco víc. Dnes je to běžná a velmi úspěšná metoda, která pomohla spoustě párů splnit si sen o rodině. Navíc čím dřív začnete situaci řešit, tím větší máte šanci na úspěch, protože čas hraje u plodnosti roli. Takže já bych se toho nebála a domluvila si konzultaci přímo na IVF klinice.

Snažit se o miminko může být psychicky náročné, zvlášť když člověk kolem sebe vidí těhotenské bříška a ptá se sám sebe, proč to nejde. Je dobře, že o tom mluvíš. Pokud se snažíte už rok a zatím bez výsledku, určitě bych doporučila nečekat a domluvit se na konzultaci s odborníkem. To neznamená, že hned musíte jít do IVF, ale lékař může zjistit, zda je vše v pořádku, a navrhnout další kroky. Někdy stačí jen malý zásah – třeba stimulace ovulace nebo inseminace – a hned se věci posunou.

Na vašem místě bych se už raději šla poradit s gynekologem. Rok je už dostatečně dlouhá doba a není nač čekat.

Nevím, ale já se pokoušet už něco kolem roku, tak už jsem dávno u lékaře... není na co čekat. Držím pěsti

Taky tohle mám bohužel za sebou. Člověk si říká, že to půjde přirozeně, ale pak se každý měsíc upínáš na ty dvě čárky, které se nikdy neobjeví a už to začíná být na palici. Ten rok snažení je za mě přesně ta hranice, kdy má smysl to začít řešit s doktory. Určitě to není důvod k panice a k tomu, že bys měla hned letět na IVF, ale aby se podívali, jestli je všechno v pohodě. Může to být jen drobnost, co tomu brání, a třeba vám pomůžou i méně invazivní metody. Už bych neváhala a vyhledala pomoc klidně dřív po mých zkušenostech.