kdy uklízíte? - diskuze

u me vecny boj - taky bych rada byla perfektni - hahahaRano omdlivam pri nejake vetsi akci ( shybani se,prenaseni veci - kmitani jako takove)takze hned rano nejde uklizet - musim si dat kafe a snidani - projedu maily ,pocitac co se deje,pripadne se po smskach domluvim s kamaradkama na nejake schuzce,parku a pod.Pak bych si v idealnim pripade predstavovala,ze uklidim nez kamkoli pujdem.Nejvic a kazdodene je zabordelena kuchyn -t ak to se snazim uklidit,dat do mycky a pod nez odejdem.Take ustelu. Ale uprimne - jako treba dneska - kdyz je pekny den a spoustu aktivit pro malou,tak radsi jdu pryc - uzivame zivota a holt pak uklid prijde na radu az odpoledne nebo vecer. Jsem takovej bohem,takze vsude vse pohazene ,ale kdyz uz dojde na uklid - umim to udelat jen perfektne..takze bud na to musim mit spoustu casu,nebo to radsi necham at to pocka.Nekdy bych se dost stydela, kdyby nekdo prisel...ale zijem a ja nehodlam uspokojovat nezive zdi poradkem,kdyz muzu komunikovat s zivyma lidma( at uz pres pocitac,skype nebo tvari v tvar) a zachovavat si tak psychickou pricetnost a dobrou naladu,kterou mohu dal predavat sve dceri. Uprimne ! Nejvic stretu,nervovani a rozcilovani u nas s malou nastane kdyz uklizim.Bud me rozhodi jak mi vse uklizene nejak nici nebo ,ze zrovna nechce i ona pomahat.Takze pro klid take radsi uklizim,kdyz je prazdny byt a nevesi se mi na nohu ditko,ci mi neslape do zametene hromadky

Baru, máme všechny asi dost podobné pocity... Udržet v přítomnosti batolátka byt ve stavu neustálého perfektního uklizení je zhola nemožné

Baru, já si vždy uklízela při spaní, jenže teď se to Květulovi rozházelo, takže uklízím s ním, sice je to dokola, neb něco uklidím on mi třeba na čerstvě vysátý koberec rozdupe sušenku, ale tak jdu a vysaju znova, už vysává se mnou. vařím dopo a snažím se trochu \"propracovanější\" jídla, neb už jíme všichni stejně, tak abych nešidila malého. dokonce sem se s ním už odhodlla síct zahradu, je to sice časově náročné, ale ona se sama neposeče.někdy sem si sedla a ihodinu čučela, teď sednu a hned stoupnu a raděj jdu něco dělat. a jak usne, tak taky až do 22h něco podělám,třeba teď musím naložit maso na zítřejší grilovačku, udělat salát a jetšě pár maličkostí. někdy si ohlídnu a pochválím se, co sem toho stihla a někdy mi přijde, že dělám celý den a nejde to ani poznat. neřeším, večer je vše na svém místě, hračky uklizené, oblečení ve skříních a že není utřený prach či vysáté (i když skrz Kaylu vysávám denně) tak mě to neva. Květoš by mi nikdy nic neřekl. on byl zvyklý na bordel, takže můj bordel mu přijde jako uklizeno

Baru, kdyz jsem byla jeste doma, vsechno jsem vzdycky delala s detma a behem dopoledne. to byla moje zasada. dopoledne jsem varila, uklizela, prala a tak.Deti se musely zabavit samy. A odpoledne uz jsem mela klid, deti spaly a ja treba s nima nebo jsem si cetla nebo si proste vyhodila nohy. Pak jsme sli ven. Nerikam, ze bylo perfektne naklizeno, to zas ne. Ale razim zasadu, ze deti si proste musi zvykat, ze se vse netoci jen kolem nich a musi se zabavit samy. pochopily to pomerne brzy. Kdyz mam na hrani s nima cas, berou to jako bonus. Kdy se budes porad beze zbytku venovat diteti, budes jeho otrok. No a ted chodim uz dva roky do prace a to je teprve masoVarim uz jen o vikendech, uklizim taky tak a jsem unavena, ze padam kazdy vecer na usta. Takze asi takhle. zlata materska, jeste budes vzpominat, kolik jsi mela casu

Ja mam uklizecku a muza co pracuje domaCize to zvladam na jednicku

Báro, teď domácnost fakt nezvládám Kdyby tu David nauklízel,tak tu normálně schnijem S Nelinkou se uklízet nedá, stejně hned udělá bordel, s ní můžu max. něco rychlého uvařit,protože je to hrozná netrpělivka a nejraději by už jedla a když ona spí,tak jdu spát taky, protože jsem teď fákt strašně unavená. Jak to bude se dvěma dětma, to nevim, ale před těhu jsem to relativně zvládala, ale jsem jak ty, taky jsem líná, mam ráda svou chvilku klidu a když už se něco má dělat,tak pořádně

Kdybys viděla, jak to vypadá teď u nás. A toho bordelu, když jsme odstěhovali gauč... fuj. No jenže přeci ho nebudu každej tejden stěhovat, abych pod ním vytřela, ne? Já teda ne

Já uklízím průběžně a nehroutím se z každého smítka.Máme normální provozní nepořádek.Ale vařím téměř denně,to mě baví

Já uklízím tak nějak, aby to vypadalo, každej večer. Poklidím po Adamovi, v kuchyni, v obýváku na stole. Dřív jsem velkej úklid dělala jednou za týden, když Adam ještě nebyl. Obden luxuju, někdy i každej den. Minule mi měla přijet kamarádka a to jsem si fakt mákla, za dvě nebo tři hodiny jsem stihla utřít prach nahoře, částečně dole, umýt koupelnu a vyluxovat všude. Každej den určitě nevařím, tak obden. Taky jsem zlenivěla, vařila jsem každej den. Nejhorší je, že si na to Vašek zvyknul a držkuje. Proto říkám svojí ségře, ať to rozhodně nedělá, že ten její bude taky držkovat

přítel na to včera koukal a pořád říkal: \"no to je hrozný! to není ženská, to je domácí spotřebič!! co je to za debila, on si ani chleba neumí namazat???!!! ještě že se oženil se spotřebičem!\" fakt to nějak nemohl rozdýchat. ale on je takovej hodně opracovanej jednou jeho emancipovanou kamarádkou a životem. takže to na úvod.já uklízím pořád trochu. do čehož počítám nutnosti jako nádobí a praní a tak to nejnutnější poklízení. nepořádek mi moc nevadí, to mi mnohem víc vadí uklízení. je to tak demotivující, něco uklidit a druhý den znovu, a pak zas, ten efekt (aspoň u nás) trvá několik hodin (a to ještě přes noc). špínu se snažím nemít. jsem odporně líná, to vím, ale myslím si, že když mi nevadí poházený věci, nevyžehlený prádlo a opatlaný okna, nemám důvod se stresovat a po večerech hystericky uklízet. někdy se trochu stydím (už se mi dokonce zdálo, že jsem se hádala s tchýní, že jí není nic do toho, že mám doma bordel), ale stejnak s tím moc nedokážu udělat. až začnu chodit do práce, bude to ještě mnohem horší ale já naštěstí nejsem perfekcionalistka já chci mít pohodu a né mít ze života chuchli.

A víš, že už si to ani moc nepamatuji? Byly období jak píšeš, kdy měl potřebu mě mít pro sebe, jindy si vystačil sám... Já hodně věcí udělala po ránu (nebylo mi líno vstát a něco udělat) a pak při poledním spánku. Večer už se mi většinou nic nechtělo a chtěla jsem mít klid... Jinak veřím tomu, že víc dětí se spíš zabaví, a člověk má víc klidu, než s jedním (ale ani to samoržejmě nemusí být pravidlo)... Teď co pracuji, tak to zvládáme buď spolu nebo pak to doháním po večerech a ráno...

Pro me je asi lepsi neco s Maruskou delat, nez si s ni jen tak hrat, to nam vydrzi max. hodinu. Ale u vareni se superne vyvztekame obe a i Pepa je spokojenej, protoze je luxusne nadlabnutej.Tonda asi neni pomahaci typ, co? Ho by nebavilo chodit s hadrikem a otirat nabytek?Jo, a jen tak mimochodem, na co bys uklizela, kdyz se stehujete.

Jelikož jsem z těch, co milují uklizeno a na takovou věc si čas udělají vždycky, i s dvěma malýma dětma za zadkem... Tak nějak jsem taky sobec, hlavně co se týká toho pořádku, děcka mě lezly po bytě, kramovaly šuplíky anebo rozhazovaly hračky a já si kuchtala v kuchyni nebo třeba utírala prach... Prostě jsem je nechala tak nějak na pospas, pokud řvali nebo hrabali někde kde by neměli, odvedla jsem jejich pozornost na jejich dovolené věci... Při vaření běžně dostávali misky, vařechy a já nevím co na zem na hraní... A pořád dokola. Jsem odolná vůči křiku a vztekání, takže mě hned tak nějaké zařvání nevyvede z míry a fakt se nepřetrhnu jak honem za děckem letím zjistit proč řve... Nikdy mě nenapadlo dat manželovi děcka s tím, že potřebuju uklidit. To si podělám s něma a pak jak je má manžel si pěkně odpočinu. Jen vytírám když spí, protože to na dlažbě celkem klouže a jednou sebou Honza tak fláknul, že podruhé se to opakovat nemusí.

Mě k úklidu vesměs nakopne návštěva nebo když už se na to fakt nedá koukat. Uklízecí soboty jsem z duše nenáviděla, tak si je nezavádím ani doma (když jsem byla v práci, jindy to moc nešlo - to uznávám). Snažím se něco podělat po troškách, když malá spí nebo když se sama zabaví. Začíná už pomáhat, tak je to trochu na dlouhý lokte Jinak ostatní mamči mají můj obdiv já nevařím, nenakupuji a čas teda furt nemám

sanžím se udržet provozní pořádek-nepořádek. Vstávám cca dvě hodiny předtím, než vypustím zvíře z pokojíku, takže vesměsv tuto dobu. Velký úklid dříve přes dítkovo spaní a tedkon pokud táta hlídá. Vaření pomalu ale jistě přebírá táta, jsem se ozvala, že bud bude navařeno anebo zabaveno dítě a jakžtakž uklizeno. A zabírá to. Takže za mě, jsme víceméně spokojená, jedna povinnost je z krku.

Baru já uklízím jen to nutný a když už je vidět, že je potřeba udělat větší úklid tak se na to vrhnu, když je taťka doma a pohlídá Petříka a mám to za chvilku hotovo. Kolikrát třeba vytřu země a za chvilku bych mohla znovu. Takže se menším nepořádkem nestresuji. Za rok k tomu všemu budu chodit do práce a to asi budu vše stíhat ještě hůř. Co se týká vaření tak přes týden buď dojídáme zbyky z víkendu nebo uvařím nějakoou rychlovku pro mě a pro Petříka a popřípadě si vezmu z místní kuchyně oběd. Taťka s Ondrou mívají obědy v práci a ve škole. Jak je teď hezky tak býváme dopoledne i odpoledne venku a to se toho moc nestihne. Ze svého poledního klidu nemíním ubrat, protože to je doba kdy si chvilku dáchnu a v klidu se najím. Jinak co se týká těch našich babiček tak měli hodně dětí a ty děti se určitě navzájem pohlídali a myslím si, že museli třeba i pomáhat.

Stíhám jen takový ten provozní úklid, abychom se tu vůbec hnuli...vaření je sci-fi, dokopu se jen na příkrmy pro Eliáška...Velké úklidy děláme spolu s partnerem...jeden se věnuje malému...a vaření vlastně taky tak, o víkendu ho zabaví a já konečně něco dobrýho udělám.Takže se na to fakt vykašli, důležitý je úplně něco jinýho než naklizená domácnost...

prijd k nam.. a myslim ze budes povazovat za uklize a navarene jak od profika.. jako u sebe.. u me to tak samo nevypada

nojo,jenze driv bydleli taky rodiny pohromade vis..ty jsi sama.taky tu nemame furt naklizeno a kdyz uz je,vydrzi to pet minut!!!driv bylo nekolik generaci pospolu,starsi deti hlidali male,deti taky pomahaly,makaly atd..a nebyla tak uspechana doba.nebyly pc,tv,auta,byl cas na jine veci..s tim bych si hlavu nelamala..a myslim si,ze kazda z nas doma co ma male deti to nema 100%..a ja na hlavu nejsem,abych od rana do vecera chodila s hadrou..komu se muj neporadek nelibi,at mi ho prijde uklidit.snazim si mit ciste nakrmene chlapy,co jsou stastni a hotovo.nebydlime v chlivku,rozhazene hracky neberu za bordel a to,ze mame byt uzpusobeny 2-letemu decku se snad da pochopit.je to temer holobyt.holt nemam vsude krajecky a cicurinky vystavene nebo vystajlovane doplnky..a fakt me to uz nebere tohle.tak klid baru..

jejda,nestresuj se...ja uklizimpodle sil ,chuti aprijezdu navstevystejne mam 5 min po vysati nadrobeno,malito,rozhazeno apod..tak na to kaslu,jidla mamejednoducha,porad dokola,ted casto uz zhotovych koupenych...v ;lidlu...aneresime to..jsme spokojeni,chodime ven apod...

Baruš přijdi se podívat k nám an uklizený byt a padneš. Já uklízím něco s Ondru, když je ochotný pomáhat, něco když spí a aasi nejvíc když je Martin doma a hlídá on. Třeba dnes je Ondra u babičky a já místo uklízení boluju