Kdy je nejlepší mít dítě? - diskuze

Nesouhlasím se stoupajícím věkem rodiče, protože myslím, že tělo je na úlohu rodiče nastaveno v plné síle a to po 30 podle mě klesá, takže pak je to fyzicky zbytečně náročné, zvláště pro ženu.Jenže jak všechno stihnout do dvaceti a pak mít dítě?To nejde, trochu zodpovědný člověk šetří peníze , buduje zázemí...chápete.To se pár let po tom co vylezu ze školy nedá zvládnout.Tak trochu bludný kruh a žádná rada není ta správná. U mne ,jakožto průměrného občana, jde především o peníze.

Marťase jsem měla ve svých 22 letech.´Výhody:nic moc jsem neřešila,měl tak setinku věcí co má teď Mareček,byla jsem míň unavená.Nevýhody:podnájem,finančně úplně někde jinde a moje jakási nevyzrálost.Mareček v mých 32 letech.Výhody:naplánované dítko,užívám si ho naplno-každý den.Nevýhody:únava,větší úzkostlivost.je to individuální u každého.

podle mě existuje v každou dobu tisíc důvodů, proč dítě mít a stejně tak, proč ho nemít. když pominu lékařská doporučení ohledně ženské reprodukce, tak je dost individuální, co převáží. já jsem třeba nikdy děti neplánovala a moc jsem s nimi ani nepočítala. náhoda ale chtěla tomu, že si mě dítě pořídilo v mých 29 a přijde mi to akorát. nedokážu si představit sebe jako rodiče ve 20, hlavně mentálně, nedokončená škola, bez určitých zkušeností. kdybych měla dítě plánovat, tak asi rozhodují kritéria jako partner, bydlení, finance, možnost návratu do práce. mám kolem sebe spoustu kamarádek, které nemají, s kým by rodinu založily. prostě ti chlapi nejsou. a pokud toho pravého potkají (potkáme) až v 35, tak proč dítě nemít až v tomoto věku?

Nikdy.Je daleko snažší a pohodlnějsí si pořídit smečku štěnat než jednoho potomka.

hodne osemetne tema,kazdeho vec jak se citi..ja se ve 20 necitila,i kdyz jsem mela partnera a zazemi.Ale do tech (bez tri mesicu 29 )kdy jsem porodila alexe,tak jsme se vyblbnuli,postavili si dum,ziskali praxi v praci a jsem za to rada..sice ted jako starsi resim vic blbosti nez kdyby mi bylo 20..druhe dite se narodi v mych 30 a jsem fakt spokojena.dyl uz bych nechtela,to chci mit pak zase uz klid a uzivat si s detma radosti a dovolene.partner je stejne stary.

nejlepší je pořídit si dítě, když se na to oba rodiče cítí každý na to dojde jindy a někdo si nechce pořídit děti vůbec a taky je šťastný.. já jsem pro dítě do 35let, ikdyž je mi právě 35 a ještě jedno mimčo chceme jako mladší maminka (26) jsem si první těhu užívala, všechno bylo ohromné a nové, byla jsem ze všeho vyplašená a taky jsem byla aktivnější, chtěla jsem pro miminko všechno nejlepší.. u druhého těhu (34) už jsem byla klidnější, vyrovnanější, víc si vážím každé chvilky s miminkem, protože vím, že to strašně rychle uteče, nemusím mít všechno, ale mám víc obav, co se všechno může stát

U každého je to asi jinak, ale tak nějak se přikláním k tomu, že je asi lepší mít první děťátko do třiceti let. Samozřejmě to platí pro ženy, které netrápí zdravotní problémy, mají po svém boku fajn chlapa a jisté zázemí. Já jsem teĎ moc ráda, že do těch třiceti stihnu obě děti. Neodsuzuji maminky starší, jen ta rizika každým rokem rostou a každá z nás chce především zdravé miminko.

Mě příjde na první dítě optimální věk cca 26 let. Asi záleží i na finanční situaci a vztehu maminky s tanínkem a na individuální vypslělosti. Já myslím, že ve 22 kdy se mi narodil Toník už jsem vyspělá a někdo třeba ještě ne. První dítě po 35 letech bych nechtěla. myslím že se člověk rychleji unaví, těhotenství je rizikovější a potom dítě odroste a člověk jde skoro hned do důchodu :)mě až tonda odroste tak ještě můžu cestovat a užívat si a budu stále ještě mladá. Ale myslím že to je každého věc. Mě se spíš moc nelíbějí 16 ti leté maminky. myslím že mají ještě čas i když si hodně holek v tom věku miminko přeje. Ale péči pak stejně rády přenechají v hodně případech svojim maminkám apod.

Nejvhodnější věk asi neexistuje, ale je fakt, že teď je moderní mít dítě později a dělat kariéru. Dřív bylo normální mít děti ve 20, teď je moderní dělat kariéru. Já ale kariéristka nejsem a dítě jsem chtěla už snad od 18, nakonec jsem měla Neli ve 22,když jsme se čerstvě nastěhovali do svého. Teď je mi 24 a mam druhé dítko, to už je ale neplánované. S odstupem času si řikám, že jsme klidně mohli ještě rok,dva počkat. Ale je to takhle a vůbec toho nelituju. Dětmi přece život nekončí a já se dál věnuju svému velkému koníčku-tancování a už teď se těšim až děti odrostou a my si s manželem budem užívat cestování ve středních letech a kdo ví,třeba si za 10let pořídíme ještě benjamínka A řekla bych,že taky neřešim spoustu věcí, co některé starší maminky

mno jak u koho Vlada se narodil kdyz mne bylo 24 Ani ve 29 a ted treti a mne je 32 :D a vim ze sem byla divoka divozenak a nelituji toho aspon sem se vyradila a mam klid ,ale nektere by nemli mit deti ani ve 40 :-) Nezalezi na veku podle mne ,ale na charakteru zeny ..:-)

Můj manžel to jednou řekl krásně. A dovoluju si s ním souhlasit: \"Ženská by měla mít dítě do 25 let...\" Nešlo nám to, tak protáhnul na 30, to jsme se vešli i s nejmladším:-). \"...aby nebylo nucené vyrůstat v domově důchodců.\" Jeho máti naposledy rodila ve 40, otci dítěte bylo 50, věděl, proč to říká.

mně se Nikinka narodila v 25. Zdeňkovi bylo 34. miminko jsme plánovali a jsem moc ráda, že ji máme. ale kdybych měla partnera stejně starého nebo jen o málo staršího než jsem já, asi bych měla mimi později, ale vždy jsem chtěla do 30. řekla bych, že nejvhodnější věk na to mít dítě neexistuje. je to individuální a každého věc. já jsem chtěla přivést na svět dítě až v době, kdy jsme pro něj měli zázemí, stabilní finanční situaci a \"svobodného\" života jsme si užili už dost, zároveň do doby, kdy ve vyšším věku se zvyšují problémy s otěhotněním a je větší riziko zdravotních komplikací

v cervnuMaruska na konci srpna taky nebyla spatna, ale ten cerven je asi lepsejsi

nejlepší věk dle mě je kolem 24 let

Ještě jeden malý příspěvek Není možné určit ideální věk a dobu na to mít dítě, není to tabulková záležitost, každý to má úplně jinak a taky k tomu má různé důvody. Důležité je, aby na to byl člověk dostatečně zralý, aby se dokázal vyrovnat s tím, že dítě je velký zásah do života, určité omezení a velká odpovědnost, které se už nikdy nezbaví. Život s dítětem už nikdy nebude stejný, jako před, což ale rozhodně neznamená, že bude horší a složitější

já myslím, že až tak na věku nezáleží... já napřed chtěla dítě hned v 18:D nedarilo... nasštěstí... pak sme se rozešli a já se zapřísáhla že si budu užívat a dítě až ve 28-30..a ejhle.. 23 a dítě na krku:D nevadí mi to, ale já se necítím dospěle..jsem pořád pubertální holka, která má ráda zábavu,je pro každou špatnos, a chudák tobi ji bude muset trpět a absolvovat semnou až bude větší:D:D: ted ho jestě nechávám se rozkoukat na světě:o)hlavní je kde bydlet, a mít náké penize.. a neumřít hlady:o)

Přidávám se k názoru, že je to individuální. Tak budu psát o sobě. Myslím, že ideální věk je kolem těch 25. V 18-ti, 20-ti jsem se rozhodně na dítě necítila a studovala. Ve 24 letech jsem se rozešla s přítelem se kterým jsem byla 5,5 let, takže mi bylo více méně jasné, že to do 25 nestihnu. 2 měsíce před mými 25 narozkami jsem poznala svého manžela, ale dítě jsem hned teda rozhodně nechtěla. A tak čas plynul a já měla 29 let a o dítěti jsme mluvili čím dál častěji a přesto, že jsem ještě nedodělala školu (chybí dopsat bakalářka a jít ke státnicím), rozhodla jsem se pro mimčo. Už jsem nechtěla čekat, nastal ten správný čas. Těhotenství bylo zcela bezproblémové, po celou dobu jsem chodila do práce a ještě pár dní před porodem běžela na autobus. Ale když se malý narodil v mých 30ti, kolikrát jsem si říkala, že jsem ho měla mít dřív. A to jsem hodně aktivní maminka, která s ním každý den nachodí kilometry. No jenže Patrik je syn svých rodičů a tudíž moc moc aktivní. Hned chci dítě další, přece jen už nejsem nejmladší. A pak mi si můžeme posouvat hranice, ale přírodu neobalamutíme, vypadáme sice i v 50ti na 30 let, ale? Má svůj důvod, že těhotenství jsou, čím je žena starší, rizikovější. A proto za mě, nikdy neříkám jakékoliv mladé holčině, že má ještě čas. Stejně tak by mohla říct mně, že už jsem na dítě stará, i když se tak necítím a jsem aktivnější než jiná 20ti letá. Jsem si vědoma, že čím starší jsem, tím víc vystavuji své budoucí dítě rizikům. Ale to je za mě, můj názor. Jak říká můj gynekolog, je těžké, když se žena začne snažit o první dítě ve 37 letech a díví se, že to nejde. Tak aby to někdo špatně nepochopil, ne že už se snaží třeba od 27 nebo 30, ale začne se snažit až v těch 37 letech o první dítě a pak se díví, že to nejde.

Ja měla první dítě když mi bylo 21 druhé ve 23 a třetí ve 27. Vždy jsem chtěla mit dětí brzo protože rodina byla pro mě hodně důležita. Ted se už jenom budu těšit jak mi ty moje nezbedové porostou. Pak si nastoupím zase do práce a budeme si žít normální rodinný život. A až mě už jako pubertáci nebudou potřebovat a budou se těšit kdy vypadnu z domu, tak budu z manželem cestovat. Pak mi oznámi že budu babičkou a ja si konečně užiju svoje vnoučatá. Doufám.

jak už se zmiňovalo, podle mě na každého to přijde jindy, a když jsou rodiče připravení, je jedno, jestli ve dvaceti nebo ve třiceti. Zdravotní sránku posoudit neumím, nikdy jsem to až zas tak nezkoumala.Já začla uvažovat o dítěti, když se blížila třicítka. A jak už to tak bývá, když člověk ještě ani moc nechce, povede se napoprvé... Za mě klidně to mohlo být později, až teď ve 34letech mám pocit, že bych si to dítě spíš užila a zvládla... I těhotenství probíhalo v pohodě, v šestém měsíci jsem byla v tatrách a ve slovenkém ráji, pracovala jsem až do konce... Malý je zdravý, až na omezení provozovat vrcholový sport...Možná občas mám pocit, že nemám tolik elánu jak ve dvaceti, ale dřív bych dítě určitě nechtěla... A ne z důvodu užít si, prostě jsem se na to necítila...Mám pár známých, co mají 4Olet, děti v tahu na vysoké a oni jsou jak dva důchodci... A to že se posunuje věk rodiček? Dřív se nechodilo tolik na vysokou, od osmnácti se pracovalo, takže dítě po dvacítce nebyl problém. Dneska je hodně lidí na vysoké, takže se to tím pádem posouvá... Jestli je to dobré, to musí posoudit lékaři, ale v ném okolí nevím o nikom kdo by měl problém kvůli toho, že rozhodl mít děti po třicítce...

Na tuto otázku není žádná správná odpověď Vždy záleží na konkrétním člověku, jeho vyspělosti a připravenosti mít dítě. Být jen na mně, chtěla bych dítě kdykoliv a jakýkoliv věk by pro mne byl přijatelný... jedinou \"podmínkou\" pro mne bylo dokončení určitého vzdělání (minimálně maturita). Netoužila jsem po kariéře, ani jsem si nestanovovala nejvhodnější věk. Problém ale je, že v životě některé věci tak úplně naplánovat nejdou. Takže své první dítě jsem měla ve 36 letech. Syn má 3 a půl a za celou dobu jsem neshledala žádná negativa vyššího věku. Otěhotněla jsem hned na první pokus, těhotenství bylo naprosto bezproblémové, já byla v neustálém pohybu a aktivní až do porodu. Fyzicky si připadám lépe, než v 25 a nemám nejmenší problém s prckem vymýšlet blbosti, lézt s ním po čtyřech, prolízat tunely, jezdit na výlety, dovolené... jezdíme na kole, na bruslích, chodíme na dlouhé procházky a výlety. Nepřipadám si stará, unavená ani opotřebovaná Nejsem ani přecitlivělá stará matka, nad spoustu věcí se dokážu povznést, spoustu věcí neřeším, nekladu důraz na blbosti a všechny životní hodnoty a názory mám dobře srovnané. Něco jsem si odžila, zažila, vyzkoušela, procestovala a nemám pocit, že by mne dítě v jakémkoli směru omezovalo. Na rozdíl od Liberte zastávám názor, že nejdůležitější je to, co se vloží do dítěte do tří let a ráda si užívám náš společný čas, hry a zkoumání světa, nemám pocit, že mi něco utíká, neobtěžuje mě to, jsem vyrovnanější, klidnější. A k tomu všemu přispívá i další výhoda pozdějšího rodičovství, a to finanční zabezpečení a určitá existenční jistota. Neříkám, že je to návod hodný následování, ale životní styl dnešních žen se zásadně změnil, prodlužuje se věk, zlepšuje se zdravotní péče... a to všechno je příčinou stoupajícího věku rodiček. Ještě nedávno byla 40-ti letá žena stařena, dnes je to aktivní \"mladá\" žena

Já budu radikální a omlouvám se za to. Podle mě trend užít si dokud je čas a cestovat a flámovat a pak se najednou uklidnit a žít spořádaný život je blbost. Mít dítě po 35 jen proto že dělám kariéru a chci poznat svět je blbost ještě větší. Ale já za to ty maminky neodsuzuju, já je jen nechápu. To jako po tom co se ti narodí dítě tak už nemůžeš cestovat? Nemůžeš se nikam podívat protože máš nějakou přítěž? Já jsem to brala přesně naopak. Měla jsem dítě jako mladá, 25-letá proto, abych až budou děti dospělé, tedy 20-leté, já budu mít 45, hodně peněz, nebudu muset splácet milion věcí (doufám) a budu mít peníze právě na to cestování a užívání si. A klidně s dětma, vždyť dítě není přítěžek v batohu, dítě je součást mého života. A myslím že pak si to užiju i víc, než teď když na cestování bych stejně peníze neměla, splácíme hypotéku a dělám si v práci jakous takous kariéru. A také by si ty maminky mohli uvědomit že my tu řešíme že nám pracující babičky nemůžou pohlídat miminko, ale pokud má někdo dítě ve 40, tak jestli bude dítě stejného názoru, nemusí se těch vnoučat vůbec dožít. A co bude dělat v těch 80? K čemu potom je že udělal skvělou kariéru a zcestoval celý svět? Bude prohlížet fotky a přemlouvat syna/dceru ať mají dítě.A ještě jeden poznatek - ve spoustě případů nejde vůbec o věk, ale o to jaký ten člověk je a jak se k dítěti a k mateřské postaví. Mám ve svém okolí maminku která s dítětem cestuje kde může a užívá si ho maximálně a také ho měla hodně pozdě. A pak je jedno jestli jí je 18 nebo 35. Ale také znám maminku která měla první dítě v 37 a po mateřské, tedy po půl roce nastoupila zpět do práce, aby se její slibná kariéra nerozplynula. A dítě je 9 hodin denně v jeslích