Kdo vás naučil vařit? - diskuze

Nevím, jestli mě to vyloženě naučila, ale spoustu věcí jsem okoukala od mamky. Když mi bylo kolem 13-14 roků, mamka se snažila, abych sama něco uvařila, ale nemohla jsem, byla jsem nervózní z výsledku a z toho, že to doma nebude nikomu chutnat. Místo toho jsem zkusila upéct buchtu, a tehdy mi táta řekl, že to není špatné, ale není nad štrúdl od mamky, tak tím pro mě vaření i pečení skončilo. Pak jsem se seznámila s budoucím manželem, ke kterému jsem se po čase přestěhovala a tam jsem měla volnou ruku. Vařila jsem, co jsem chtěla, spoustu věcí jsem vypilovala. A teď díky příchodu miminka, jsem se naučila vařit bez dochucovadel a bez masoxu, takže se pořád učím....

mamka, péct babička a od 14let jsem vařila na chalupách pro plno lidí, nejprve sáčkové polívky a pak se to rozjelo, tam jsem se asi naučila nejvíc

Učila jsem se víceméně sama, cca od 10 let, každou sobotu jsme brzo ráno museli všichni na pole, jedna pak šla domů uvařit, takže to začínalo pečeným kuřetem, zapečený těstoviny a tak, ale nikdy jsem neměla nikoho po ruce, kdo by mě to naučil, všechno systém pokus-omyl. Krom toho mamka vaří tak 15 jídel pořád dokola a nic moc to není. Dost mě naučila maminka prvního přítele, která měla trpělivost a všechno mi vysvětlila, ukázala, nevadilo jí, když jsem něco zkazila, jenže já, tele šestnáctiletý si toho moc nevážila, ikdyž její výborné knedlíky a segedín dělám dodnes a pokaždý na ní s vděkem vzpomínám Když jsem se vdala, tak jsem si pořídila kuchařku, občas vyzkouším něco nového, občas něco od ségry, ale moc mě to nebaví.

No tak ja se s manzelem dala do kupy v 17 a vicemene hned se ke me nastehoval, jsme bez sebe nemohli zit a jelikoz po nas nasi nikdy nic nechteli, tak jsem se rozhodla oplatit jim tím, ze budu doma makat. I varit. A tak jsem v 17 zacala varit pro 5 lidi. Tak me to bavilo, ze jsem denne delala luxusni jidla, podle netu, casopisu a první vubec jidla byly ze vsech knizek jamieho olivera, niguelly lawson, gordona ramsayho, to jeste je nikdo moc tady nezral tyhle osobnosti gastronomie...vareni me uchvátilo a díky nasim jsem mohla pouzivat jakékoliv i drahé suroviny. Meli veceri denne a obed vsichni do prace...tak ja takto. Jidla, která jsem milovala od babičky, jsem se od ní naučila dle receptu. Pak můj manzel ma takovou pravou babku, takže na jeho prani, protože uz babka dávno neni, jsem se naučila i takové ty slovenské hutné chutovky, ty ale varim malo pac je mi vzdy těžko, krom halusek s bryndzou. A muzu rict, ze jsem ve dvaceti začala pect luxusni dorty x patrove, potahovane, modelovane, dezerty,.... A víte co?!! Veškerou chuť do vareni mi vzal ten kucharsky boom u nas, babica, pohlreich, ital... a jiný...najednou jsou všichni experti na vysokou gastronomii. Kdyz vidím toho blbecka vymastenyho, co na barrandove chystá pokrmy a všechno tam \"bouchne\" a \"vyladi\" si to a \"vydesignuje\", tak i ma dvouletá dcera se ptá, co je to za pako ten pan. Jinak co jsme staveli dum bez hypoteky a k tomu dcera a porad neco potreba a kdyz uz bylo vše tak se neco rozflakalo, tak uz nevarim z těch extra drahých surovin a snažím se prioritně zdrave a lehce a taky rychle! Rozhodně me neucila varit mamka ta to nesnáší ale jo, pár receptiku jsem odkoukala, protože ona vaří jedině zdrava a velmi rychla jidla, vetsinou vegetarianska kvůli bratrovi. Omlouvám se za román ale to vis, klidovy režim na hematom me takto nezamestna

mě nikdo vařit neučil a proto to taky neumím. když teda pomineme názor, že vařit umí každý, kdo umí číst

Mamka moc ne, ja nemela ani zajem. Jenze pak zemrela a me zustala starost s varenim. Babka varit neumela,tak kdyz jsem potrebovala,chodila jsem za sousedkou, nekdy i s hrncem v ruce, v nem rozvarene jidlo, se zeptat, jestli to tak ma vypadat . Pak jsem se ptala kolegyn v praci,jak se dela to nebo ono. Ale opravdu varit jsem se naucila az v Egypte, kde zadne suroviny, ktere jsem potrebovala jsem nedostala, takze jsem se naucila nahrazovat, vymyslet neco z toho,co dum dal atd.

Něco jsem pochytila od mamky, něco od tety, dost jsem se toho naučila i sama.

bracha..je o 4 roky starsi a on uz zkousel nekdy v 6 letech varita ja zdatne varila v 7 letech...umela jsemtehdy kung pao a pecenou ryzi a spousty dalsich rychlych jidel...proste kdyz mamka nebyladomano apak uz to tak zustalo...kvuli praci a zabave dlouho do vecera ,noci ci brzskeho rana jsem byla rada,ze prave umimchutna arychla jidla...a ted se stumpajzlikama take...jen proste je musimnaucit jist omacky a to je zadrhel,ktery ale je castecne vyresendelam rychle syrove apod zalivky se smetanou a houbama apod primo na mase a vypada to pak jako omacka a tak jedi ve skolce i ty omacky normalni .ja treba svickovou nemam rada...jeste tak rajska a koprovka..ale ciste 1 talir

nikdo,něco jsem odkoukala od mamky jak vařila nám,jinak recepty z netu,z tv.

nikdo, zacalo to spagetami a pudingem a skoncilo to dneska rohlikama Tygri mamy.nejvic me naucilo byt doma na materske a muset na kazdy den vymyslet jidlo, aby se to neopakovalo a aby to bylo zdrave a nestalo to vyplatu.

Nikdo. Musela jsem se učit sama. Nejvíc mě naučilo nastěhování k mýmu chlapovi:o)

Sama. Z dumu znám jen takovou vařící přípravu. To byly úkoly jako: oloupej brambory, nastrouhej mrkev, nakrájej.... Pokud ale nyní potřebuji poradit, tak jdu na radu za mamkou.

já se ochomýtala mamce v kuchyni, vaření mě bavilo od děcka. Pak jsme hodně zkoušeli, když byla mamka v práci a cca od těch 14-ti jsem v poho vařila oběd.No a pak jsem se vlastně šla učit kuchařinu. Tam jsem se naučila dost z té teoretické stránky. A te´d jako kuchařka pracuju :-) Takže mě kuchařina provází celý život a základ mi dala mamka a hodně jsem se naučila sama.

Nikdo, naučila jsem se to nějak sama, ani nevím jak. Něco jsem nenásilně odkoukala doma, ale spousta jídel se u nás nedělala. Přesto jsem schopná uvařit a upéct cokoliv. Baví mě to a náš jídelníček je hodně pestrý, celosvětový. Občas kouknu do kuchařky pro inspiraci, ale postupy, množství a suroviny striktně nedodržuju, vše dělám intuitivně, experimentuju. Myslím, že je to stejné, jako s jinými činnostmi, člověk k tomu musí mít nějaký vztah, ne vše je možné se jen otrocky naučit. Někdo může absolvovat snobský kurz vaření a stejně pak připálí i brambory

Mě to neměl kdo učit. Po mě se v domácnosti jako pomoc chtěl většinou úklid. Vařit jsem se tedy naučila sama podle kuchařky.

Já na to mám dokonce školu, hotelovku. Ta základní jídla pořád vařím podle Receptur teplých pokrmů, co mám ze školy. Samozřejmě si to nerozpočítávám na porce, ale čerpám postupy. Máma mě neučila, učila jsem pak víceméně sama s pomocí toho, co znám ze školy. Pak jsem vařila tátovi, když mamka odešla, má rád vnitřnosti. Mamča mi občas pomůže s odměřováním nebo s něčím, co jsem třeba nikdy nevařila a ona ano. Péct jsem se učila jen sama, mamka nepekla, max na Vánoce.

Základy mě naučil vařit táta, mamka nevaří nijak extra, neumí moc kořenit a používá většinou jen kuřecí, a točí tak 10 receptů pořád dokola. A svoje vaření jsem pak začla zdokonalovat když jsem měla vlastní domácnost a prostě jsem zkoušela recepty z netu a z časopisů a zkoušela a zkoušela..a musím říct, že už jsem se docela slušně za ty roky vypracovala, vyjímečně stvořím něco nepoživatelného a kdo k nám přijde tak chválí

mě mamka naučila bramboráky, palačinky, zapíkaný brambory s masem, kuře na zelí, krupicovou polívku a čínu. Zbytek jsem se naučila sama. No naučila, pořád se učím, buď mamce volám, pokud nevím, jak se co dělá, ale teď spíš už hledám recepty sama. Mám 4 kuchařky a když se mi tam nic nelíbí, tak hledám na internetu. Jarda mi moje jídla chválí, jen občas, když vařím z ničeho a splácám nepoživatelné s nepoživatelným, tak trochu brblá, ale jinak jsem i já spokojená s tím, jak jsem se za ty 2 roky společného soužití zdokonalila :)

Já jsem se učila tak nějak sama. Až s objevením bolu a zdejších receptů jsem se odvážila zabrousit i do nepoznaných vod. Zdejší recepty jsou ozkoušené a tak se jich nebojím :)No a jak jsem psala níže, tak hodně mě toho naučila Anička. Hlavně co se týká omáček. On pak člověk, když mu dojdou ty základní souvislosti, zjistí, že na tom vaření dohromady nic není. Pekárna i u nás znamenala převrat - a to hlavně díky programu na kynutá těsta.