Kamarádství v porodnici? - diskuze

Tak já žádnou kamarádku z porodnice nemám-půjdu poprvé, když to tak pročítám tak to už není jak to bývalo za našich mamin-moje mamka si tam u druhého porodu našla kamarádku, se kterou se kamarádí dodnes a to už je holky letos 34 let. Můžu říct, že jí dodneška říkáme teto, sice se už tak nenavštěvujeme jako když jsme byly děcka, ale dodnes ji potkávám a vždy se k sobě hlásíme, pamatuju si, že nás i jako děti hlídávala když mamka potřebovala a babička nebyla po ruce. Dnes už to kamarádství z porodnice moc neexistuje a taky záleží na jakou ženskou tam trefíte, některé Vám fakt nesednou.

no to je ale krá..nechci být sprostá ani se nikoho dotknout ale vypadlo to ze mě, na chvíli by si mohla dát s cigárama oraz anebo jít rovnou na UM to bude mít mimčo určitě lepší. Jinak já se nezkamarádila protože jsem byla sama na pokoji a po třech dnech kdy jsem nespala ani hodinu v kuse mi do řeči moc nebylo ani při jídle:-)

ja jsem nemela stesti na maminky...jedna byla uz trochu starsi a ta se vubec nejak moc nebavila s nama a druha byla takova histerka, furt brecela a byla takova upistena...rodily jsme stejne, takze jsme se neprostridaly, byly jsme tam cele tri dny spolu. To nechapu s tim kourenim...ja jsem kourila hodne a kdyz jsem se dovedela, ze jsem tehu, tak jsem s tim okamzite prestala, nedovedu si nejak dobre predstavit ze bych kourila v tehu a jeste pak pri kojeni, to mliko musi prece chutnat uplne hrozne a jeste to skodi miminku...

já jsem chtěla být na nadstand.pokoji sama, ale uvolnil se až druhý den...mezitím jsem zjistila, že mamina se mnou na pokoji je fajn a tak jsem to nakonec zamítla a zůstala s nínejsou z nás kamarádky, které se často vídají, ale píšeme si, posíláme fotky našich prcků a jsme prostě v kontaktu

ja jo,jen ona jeste nebyla tehu...pokousela se a byla na laparoskopii ated do 14 dnu porodi mimco...jezdim za ni zprckama jakse da...je to asi 5 km...takpekny vylet s kocarem...

Kamarádku přímo ne,ale u první jsme byla týden na pokoji po císaři se starší rodičkou.Byla jsem do té doby přesvědčená že chci jen jedno dítě a ona mi to vymluvila a vysvětlila,takže vlastně díky ní je na světě Anetka.S Anetkou jsem měla Polku.Byla to 18-letá holčina která držela snad poprvé v životě v ruce děcko,do porodky přišla s igelitkou,kde měla dvoje kalhotky,ručník a noční košili.Nikomu nerozuměla,sestry na ní řvaly že se má umýt aspoň před vizitou,štítili se jí.Bylo mi jí líto,chlapečka jsem jí naučila koupat,kojit i dávat odkrknout.Sestry sre na ní vyprdly,ukázaly jí to jednou a finito.Kluka pak odvážela na ubytovnu a nikdo jí moc nerozumněl jestli na něj vůbec má nějaké věci.neměla vybraného doktora-nic.No to sem nepatří.Takže kamarádku přímo ne ale zážitek určitě

Tak to já měla v porodnici štěstí, s oběma maminkama jsme si celý dny i noci povídaly a pomáhaly. S jednou jsem v kontaktu, píšeme si, co je novýho, ale přátelství z toho nebude, protože jsme každá z jinýho města..Jsem opravdu ráda, že to tak dopadlo, znala jsem šílený historky o spolubydlících v porodnici a měla jsem pocit, že to snad ani dobrý být nemůže..:-)

tím, že jsem v porodnici dohromady strávila 9 dní tak jsem se seznámila se spousty maminkama, ale jen se 4 jsem v kontaktu. S jednou se scházíme každou středu a myslím si, že se máme rádi, s druhou chodíme v ut a čt plavat a sťema ostatníma 2 jsme v kontaktu ´přes mail, protože jsou z jinýho města. Takže já jsem si je v porodnici našla a doufám, že nám přátelství vydrží.Jinak i já jsem absolutně netolerantní ke kuřačkám maminám.

u nás jsou dvoulůžkáče, první dvě noci jsem tam byla sama, pak mi tam šoupli jednu holčinu, co byla asi trošku slabšího myšlení. Neměla vůbec žádné mateřské cítění, svého klučíka chovala na rukách jako robot, někdy dokonce hlavičkou níž než zadečkem, nebo měl hlavičku úplně nepřirozeně vykroucenou.. No několikrát jsem jí vysvětlovala jak ho má držet, ale pomohlo to vždycky jen na pár minut. Někdy k němu ani v noci nevstala, prcek řval, ona si v klidu spala... Hrůza. Tehda jsem ještě nebyla taková citlivka jak jsem teď, jinak bych to tam asi dost obrečela.Takže kamarádka v žádném případě

Ze 4 byla normalni jen jedna - z tech ostatnich jsem docela nemohla, nebo jsem je proste nemusela.Tahle byl Mgr - pravnicka a byla tam jen proto,ze meli plny nadstandart.Pak i kdyz se uvolnil tam zustala - nevim proc - mozna ,ze jsme tak skvele kecaly :)Ne - proste byla moc fajn - zajimal ji muj pribeh - dala mi par pravnockych rad a dokonce zavolala sve detske doktorce jestli by Violku vzala - ja nevedela,ze to musim mit jiz zarizene.Fakt uzasne.Vymenily jsme si e-maily,ale uz se neozvala - asi toho ma moc.Ale byla fajn.Jinak nadi - a sestricky o matce kuracce vedely? To ji nic nerekly?Hruza.My tam zas mely takovou co na kazdy zarvani malou kojila - no vlastne kojila furt a stejne furt rvala.A taky hrozne chrapala - no spat se tam nedalo

Měla jsem štěstí na fajn maminy,z porodnice i z nemocnice,kde jsme s malou ležely....dokonce jsme si vyměnily čísla,pár sms jsme si vyměnily,i na návětěvu jsem se domlouvalyale nějak to vyšumělo,ale skvěle jsme si rozuměly a nachechtaly se.....