kadibudka na dvoře - diskuze

fuj,nesnášela jsem kadibudku u babičky na slovensku,má ji dodnes,ale asi před 5 lety si zavedli WC do domu.... já raději čůrala na travičku než do té kadibudky

taky si pamatuji kadibudku u babičky, my jsme tam spali někdy i v zimě - a to bylo docela nepříjemné - v noci hrozná tma a ještě zima, obrovské duchny měla babička taky, topilo se v kamnech, nad stolem byl takový stahovací lustr.....

Tak u naší babičky to bylo přesně tak, měla docela velký barák 4+1, ale koupelnu se splachovacím záchodem neměla, měla jen prádelnu ve dvoře, kde se topilo v kotli a následně se ta voda teplá přelévala do vany, záchod měla kadibudku a ta byla až v polovině zahrady. Bylo nás 6 vnoučat a taky se to řešilo jak popisuješ Ty, spalo se kde se dalo, s babičkou a všema dospělýma nás bylo 12, babička měla ještě doma neoženěného syna, záchod se řešil kýblem a ráno se prostě vynesl. Pak v 84 roce začala velká výstavba koupelny i se záchodem a to byla sláva, bohužel babička si koupelny moc neužila, umřela za necelých 5 let. V domě neměla ani plyn, vařilo se i v létě na kamnech. Koupelna s plynem se dělala zároveň v tom roce 84. Přesto jsme k babičce rádi jezdily i když jsme bydlely ve městě a záchod i plyn jsme doma měly, bylo to pro nás takové jiné než doma. Navíc ještě doma chovala kačeny a to ve městě moc dobře nešlo. Jako městské děcko jsem ze zvířaty došla do styku jen u babičky na vesnici. Strašně ráda na tu dobu vzpomínám-opravdu krásné a bezstarostné dětství i když jsme čůrali do kýblu a koupali se v prádelně.

my jsme jezdívali o prázdninách s našima na chalupu a kadibudka byla také venku, já se šíleně bojím pavouků, tak jsem se tam vždycky nakrucovala a koukala kde jaký pavouk je. Voda tam také nebyla tak jsme se myli v lavoru a zuby si čistily venku na hnůj. Ale nemusím chodit tak daleko, když jsme předělávali chalupu kde teď bydlím, tak jsme také chodili do kadiboudy a myla si hlavu v umyvadle s uvařenou vodou (byla to stará chalupa se škaredou koupelnou a hlavně tam byla zima)

uplne mi to pripomelo detstvi..tyhle zazitky-brrrr..ale holt,driv to tak bylo a prezili to vsichni..

mnoho,peřiny zvané duchny byly navlhlé a tak těžké že se pod nima nedalo ani hnout a kadibudka s mojí arachnofóbií byla teda zážitek.